Stopy ve sněhu


5.1. 2009 - 112.den z 365

...tak takhle vypadá symbióza v našem rodinném životě ...


Napadlo několik centimetrů sněhu a rtuť teploměru zalezla 10 dílků pod nulu. Pro vozík nicmoc podmínky. Dneska jsem s Majdou docela bojovala- lepší než kúra ve fitness :-) Vozík klouzal a jel, kam ho to táhlo... takže chvílemi hrozilo, že z boku nabourá naše vlastní auto!

Majda nadává, jak je sníh krásný, bílý, třpytivý... ale ona že má akorát zlost, že jí je zima a nemůže řídit. Hudrovala, že je lepší, když jen prší, že to se alespoň neboří.

Faktem je, že když se tenhle vozík zaboří do závěje, tak mám co dělat ho vytlačit- a dneska při cestě na rehabilitaci jsme měly co dělat s rehabkou obě - vůbec to nešlo vytlačit na nájezd, vozík hrabal a podkluzoval. Asi by to chtělo nějaké zimní obutí, nebo řetězy ;-)

Uf, už aby bylo jaro!

3 komentáře:

  1. Odpoledne jdeme ven, tak si na vás určitě vzpomenu. Sice vozík máme lehký, ale zase toho sněhu tady máme asi 5x tolik brrr... Dneska mě chytla taková touha po jaru :-) .

    OdpovědětVymazat
  2. jsme na tom úplně stejně...zapadáme,usneme a probudíme se na jaře M

    OdpovědětVymazat
  3. ...fakt pěkná fotka, i ten popis...

    OdpovědětVymazat