Ocitla jsem se na akci, kam jsem se sice typově vůbec nehodila, ale brala jsem to jako příležitost poznat společnost managerů a jinak vytížených lidí.
Večírek se konal v naší nejvyšší 27 patrové budově: City Tower v Praze na Pankráci.
Takhle vypadá pohled na smogem zahalenou Prahu z výšky 109metrů (uši mi zalehly hned v superrychlém výtahu a odlehly až druhý den ráno ;-))
Program oficiální části večírku zahrnoval ocenění pracovníků podávajících skvělé a neobvyklé pracovní výkony. Dostali pugéty nádherných -převážně exotických- květin v nadživotních velikostech a hodnotné odměny. Akci moderoval Milan Hein a myslím, že on i Marta Kubišová, která se snažila hlučnému davu cosi zazpívat a sdělit, byli značně rozladěni chováním těch draze oděných hostů.
Hosté neřešili, co se sluší a patří, a tak se během produkce nerušeně bavili, k samoobslužnému bufetu přicházeli s použitými talířky- aby si jako přidali a nešpinili při tom další nádobí, někteří nelenili a nabírali si ta jedlá umělecká díla přímo vlastní vidličkou...
Servírovalo se to, co běžně k vidění není :-) Moučníky, masíčka, sýry- to vše naparáděné... zvláštní kapitolu tvořila japonská sekce- tedy ochutnávka 12leté japonské whisky a nabídka sushi. Nic z toho bohužel neumím konzumovat, ale znalci tvrdili, že je to vynikající a že to v Aureole umí skvěle!!
Vše bylo dokonale sladěné, a tak i nevšední květinová výzdoba byla ve stylu sushi- tedy "květinové sushi". Vypadalo moc krásně! Hyacinty, pryskyřníky, hortenzie a pár zelených listů nanaranžovaných v misce a obaleno širokým zeleným listem čehosi. Bezva nápad ;-)
Hosté mohli během večera ochutnávat doutníky, vína a taky zkusit přistát letadlem na trenažéru.
Šla jsem to zkusit. :-) Pobřeží Hawaje není úplně ideálním terénem pro začátečníky :-)) jednalo se o nouzové přistání- instruktor zlomyslně vypnul motor a pásl se na tom, jak hobluju vrcholky hor a posléze přistávám kolmo na hladinu Pacifiku. :-(
Škoda, kybych byla bývala více trénovala, mohla jsem získat láhev dobrého vína... achjo, proto nemám ráda podmiňovací způsob. ;-)
Večer byl tedy i poučný :-) a hlavně! Potkala jsem tam spolužáka- a on mě i po letech poznal! Povídali jsme, řehtali jsme se vzpomínkám a slibovali si, že určitě uspořádáme třídní sraz :-)
Takže rozhodně nelituju, že jsem šla, ale jen jsem se ujistila v tom, že tyhle hypermoderní budovy nejsou pro mne.. ale pokud si chcete dát oběd v oblacích, je City Tower tím správným místem! ;-)
Budova je plně bezbariérová!
Vypadá to úúžasně, tam jsem nikdy nebyla..a asi ani nebudu.
OdpovědětVymazatjá to, jako správný vesnický buran, ani neznám.. spíše než místo mě zarazilo chování návštěvníků..
OdpovědětVymazata ta kytka je skvělá..
Není špatné čas od času vyrazit mezi "jiné" lidi.. Kdysi jsem pracovala mezi podobnými lidmi, nicméně doufám, že jsem si zachovala špetku zdravého rozumu a hlavně úctu vůči dalším lidem.
OdpovědětVymazatTakže Lucko, není proč se nazývat vesnickým buranem, buranství není něco neznat, ale znát a přesto se chovat stupidně.
kam ty všude se dostaneš?
OdpovědětVymazatMě by lákal ten výhled na Prahu...a vůbec je dobře se občas podívat na svět zpatra :o)
OdpovědětVymazat