Živá vzpomínka

prosinec roku 2003

Majda získala od nadace Pomozte dětem příspěvek na koupi svého prvního elektrického vozíku.


24 komentářů:

  1. ...za ruku....
    Zase to krásné slovo DOTEK...
    Hodně sil. Hodně vzpomínek. A vlastně vzpomínky dávají sílu. M.

    OdpovědětVymazat
  2. Milá Wlčice,
    ačkoli Vás znám pouze prostřednictvím Vašeho bloggu, ta nečekaná smutná zpráva mě velmi zasáhla. Po počátečním ohromení jsem si listovala Vaším bloggem zpět a přes slzy jsem se začala usmívat. Věřím, že tomu tak bude časem i u Vás. Vzpomínky zůstanou.
    Obdivuji Vás, Vaše dcerky si nemohly vybrat lepší rodiče.
    Upřímnou soustrast a hodně sil.
    Romana

    OdpovědětVymazat
  3. Jsou to krásné hořkosladké vzpomínky, bráním se tady pláči a snažím se usmívat.

    OdpovědětVymazat
  4. Díky za přidanou vzpomínku, je to pěkný příspěvek. Přeji, abyste to dnes zvládli ...myslím na vás.

    OdpovědětVymazat
  5. Nemůžu nebrečet, nejde to, ona je tak nádherná ... a tak podobná Klárce, i s tím fintěním. Markét, stále na vás myslím ...

    Diny

    OdpovědětVymazat
  6. Ja jsem se teda placi neubranila...je mi to tak lito.Wlcice,jste neuveritelne silna a obdivuhodna.Vsichni ve vasi blizkosti maji obrovske stesti

    OdpovědětVymazat
  7. Mám to stejné jako Blanka přede mnou.

    OdpovědětVymazat
  8. krásná vzpomínka, dojetí se bráníme marně.

    moc na vás myslíme

    Lucka a Vašek

    OdpovědětVymazat
  9. Wlčice - Markét,

    i když se neznáme osobně, ale "jen z B-C" ( i když B-C beru jako svou rodinu), chci ti vyjádřit upřímnou soustrast. Je mi to tak moc líto. Vzpomínky jsou moc krásná, ale i velmi bolestná záležitost. Přesto jsou to právě "vzpomínky", co nás drží nad vodou :-). Přeji hodně krásných vzpomínek. Posílám aspoň takhle hodně sil a objetí... Mafaf

    OdpovědětVymazat
  10. Krásný.......Blanka

    OdpovědětVymazat
  11. Krásná a dojemná vzpomínka, Madlenka je tam tak roztomilá a maličká a tak opravdová. Hodně sil milá Wlčice, je mi to tak moc líto.

    OdpovědětVymazat
  12. úžasné :-)

    a za ruku ... taky jsem to poznala poprvé až v Lukiho šesti letech, jaké to je vést své vlastní dítě za ruku .... neuvěřitelný pocit ....

    OdpovědětVymazat
  13. Wlčice,koukala jsem už ráno,chtěla jsem psát,ale mám pocit,že ať napíšu cokoliv nevystihne to co mám na mysli.
    Majda věděla už tenkrát co chce a co ne.To se mi na ní moc moc líbilo.
    Stále na vás myslím.

    OdpovědětVymazat
  14. Moc milá vzpomínka...v tu dobu jsem se poprvé s vámi setkala a Majda se od té chvíle stala součástí mého života:)...Kačaba

    OdpovědětVymazat
  15. Vzpomínky nám nikdo nevezme. Hodně sil, Markét..

    OdpovědětVymazat
  16. Moc krásné,z Majdy,už jako z malé holčičky sálala velká síla osobnosti,moc se mi líbí a obdivuji Vaši statečnost přístup,Majda je zářící bytostí,to nezmění změna stavu bytí,pevně v to věřím.Kočička

    OdpovědětVymazat
  17. Vzpomínky navždy zůstanou v srdci. Posílám sílu.

    OdpovědětVymazat
  18. Jůůůů, to bylo pěchnýýýý, jak se jí rozzářily oči, když jí Mikuláš a kuře obdarovali! :o)

    OdpovědětVymazat
  19. Nádhera... Myslím na Vás. Hodně síly zítra.

    OdpovědětVymazat
  20. Moc hezké, ať je zítřejší rozloučení co možná nejhezčí.
    Pro Majdu na cestu u nás hoří svíčka..Hodně sil, vám všem.

    OdpovědětVymazat
  21. Wlčice, díky za podělení se s námi...

    OdpovědětVymazat