Vzácná onemocnění- metodická příručka

7.3.2013

 


Takhle vypadá obal  "koncového produktu"  jednoho projektu, na kterém jsem měla tu čest spolupracovat a z něhož mám opravdu dobrý pocit. Díky iniciativě olomouckého VŠ učitele pana doc. Jana Michalíka se podařilo dát dohromady metodickou příručku pro učitele, kterým se do třídy dostane nestandardní žák.

Zkušenosti z praxe (nejen té mojí) vypovídají o tom, že ne všude se s takovými žáky zachází vybraně. Mnohdy zůstává rozum stát, co všechno někteří  "odborníci" dokáží rodičům říct a následně  s žákem provádět :-(
Jindy vůle a snaha nechybí, ale zase se přesně neví "jak". Praktické rady, tipy a náměty, jak s dítětem, které má speciální potřeby při vzdělávání, zacházet by měly být shrnuty právě v této příručce, která je mj. k mání i v elektronické podobě a je ke stažení zdarma zde: Metodika práce se žákem se vzácným onemocněním.


Po dlouhé době jsem se zase ocitla v pracovní skupině učitelů a musím konstatovat, že mikroklima takové "učitelské" skupiny se vyznačuje neobvyklým pracovním nasazením (zkušenosti z jiných -ne učitelských skupin jsou takové, že spíš každý spekuluje, jak svůj úkol elegantně přesunout na kolegu), svědomitostí- předepsané termíny platí- a o tom se nediskutuje; dochvilností- nikdy se na nikoho nečekalo. Prostě taková skupina "stachanovců".  ;-)
Bylo to moc příjemné tvoření a hlavně poučné! Co já se všechno dozvěděla a ani nemusela pročítat stohy knih a statí! Moc děkuju za ten nápad a za tu možnost ;-)

8 komentářů:

  1. Skvělý počin, kde bude příručka k mání? kromě elektronické podoby?

    OdpovědětVymazat
  2. Já jsem moc ráda, že je to i v elektronické podobě.

    Postoupím dále.

    moc děkuju :)

    OdpovědětVymazat
  3. Ivo, já jen vím, že organizace jednotlivých onemocnění dostaly k dispozici určitý počet výtisků. Pak se dávalo do škol, kde se vědělo, že nějaké "vzácné dítě" je integrováno. Něco mám doma, tak až pojedeš do PHY, můžeme se domluvit :-)

    OdpovědětVymazat
  4. to je výborné, že něco takového existuje.
    Co bych za to dala, když můj autista-asperger chodil do ZŠ.
    O nemoci se nevědělo zhola nic a učitelé mu to občas dávali vyžrat.
    Určitě ne ve zlém úmyslu,spíše si sním nevěděli rady.

    Míša

    OdpovědětVymazat
  5. skvělý počin..pro školky by něco asi nebylo...

    OdpovědětVymazat
  6. ale jasně, že bylo :-)

    Každé onemocnění je zpracováno komplexně od MŠ-pak hlavně ZŠ-ta je povinná- a kde je to vhodné a možné, tak i SŠ.

    OdpovědětVymazat
  7. TAK JSEM TO VZORNĚ PROČETLA,A JE TO PĚKNĚ NAPSANÉ,SNAD TI CO CHTĚJÍ...POCHOPÍ LÉPE DÍTĚ I RODIČE.ONO UŽ JEN TO,ŽE BUDOU PŘÍRUČKU CHTÍT ČÍST ,BUDE SVĚDČIT O ZÁJMU.

    OdpovědětVymazat
  8. Večer se vrhnu do čtení. Díky, Markét. Samozřejmě přeposílám do školy.

    OdpovědětVymazat