Sním o klidu

27.2.2015

Někdo sní o Vánocích bílých jako sníh- moje sny jsou méně poetické: sním o klidu. Představuju si to, jak je doma uklizeno, navařeno, vyžehleno- a rodinka si pěkně u televize sedí, pojídá čerstvě napečené domácí buchty, na klíně mi sedí kocour a přede blahem a na parapetech vyblýskaných oken kvetou kytky. 


Skutečnost vypadá asi tak, že se tu pořád něco děje. Televizi jsem nezapla celý týden, pro čerstvé pečivo pravidelně chodím do obchodu, kvetou mi jen orchideje, které jsou víceméně samoúdržbové a žádají pouze dostatek světla a občas vodu, kocour na klíně nemá šanci pobýt - sedává na tiskárně vedle počítače a packou mi shazuje na zem tužky, aby na sebe upozornil a sluníčko opírající se občas do oken mě jasně vyzývá k tomu, že je čas zahájit jarní úklid.
Zvukovou kulisu této idyle dodávají motory zednického nářadí (sbíječky, vrtačky a podobné vynálezy) a vysoučečů vlhkosti, neb náš život v domečku zpestřila prasklá voda ve zdi. Pěkně nerušeně si  z prasklé trubky odtékala a zdi sákly a sákly, až už byly nacucané skrz naskrz, tak až začalo kapat ze stropu ve sklepě, bylo jasné, že průšvih je jistý a pokud své bydlo nehodláme změnit v místní lázně, budeme muset vlkhkost urychleně řešit.
Momentálně všude v bytě leží vrstvy prachu, pračka je odpojena...

Začínají jarní prázdniny. Jediná šance odjet do hor. Myslím, že všude dobře, jen ne doma ;-)
Martina se těší. Já se bojím těšit. Už se totiž znám :-) 

Před týdnem jsme seznali, že je čas na zajištění nějakého ubytování- a zasedli jsme k internetu. Naše oblíbená hra: vybíráme dovolenou a svádíme boj o to, kdo si prosadí svůj názor :-)  Wlk je těžký soupeř. On by totiž nejraději jezdil jen tam, kde už to zná a kde se mu to osvědčilo, takže prosadit si změnu není vůbec jednoduché ;-), ale letos se to podařilo :-)) 

Studovala jsem mapy sjezdovek, až mi z těch barevných modro-červeno-černých klikatých čar zraky přecházely. Trvala jsem na tom, že lanovky budou v dosahu pěší chůze a denně Ital uvaří večeři. Podařilo se. Penzion vypadá vlídně, k lanovce je to pár kroků, sjezdovky nabízejí nejen skvostné výhledy na panoramata, ale i mnoho občerstvovacích stánků...

Lyže proběhly servisem (škoda, že se něco takového nenabízí i pro lyžaře), auto prošlo myčkou a generálním úklidem, protože týden poctivě vozilo stavební materiál a suť do sběrného dvora. Mně se překvapivě podařilo dopnout v pase lyžařské kalhoty, všichni řádně pojištěni - takže se zdá, že nic nebrání v odjezdu. Řemeslníci tu mohou vesele řádit a vyměňovat si potrubí dle libosti. Nikdo jim nebude hubovat, že dělají rámus a práší.