Zobrazují se příspěvky se štítkemPro kutily. Zobrazit všechny příspěvky
Zobrazují se příspěvky se štítkemPro kutily. Zobrazit všechny příspěvky

Peněženka z krabice od džusu

12.8.2013

Martina miluje tvoření. Jak už jsem psala, neustále šmejdí v našich krabicích, kam třídíme odpad a vybírá si z nich ;-).
Obléká PETlahve, z krabiček a kelímků vyrábí domečky, auta, truhly na poklady.... zkrátka: lepí a stříhá... máme problém, kam všechna ta 3D umělecká díla dávat. :-)

Z tábora přijela nadšená výrobkem z krabice od džusu. Vyráběli peněženku na táborové peníze.
Naše vypadá takto (pospíchalo se, a tak šla estetika stranou ;-).



 Pokud chceme dítko zabavit, potřebujeme:
vymytou krabici od džusu (o obsahu 2litry)
suchý zip (samolepicí je lepší); nebo jiný patent na zapínání
barevné lepicí pásky
sešívačku
nůžky, lepidlo nebo tavnou pistoli  (na ten suchý zip)


Pěkně zpracovaný pracovní postup a mnohem povedenějšími obrázky je ZDE

Pokud máte krabici se šroubovacím víčkem, vyrábí peněženka TAKTO.

VIDEONÁVOD

Peněženka slouží na poklady, sběratelské kartičky, které v poslední době chrlí všechny supermarkety a nebo na drobné na výlety atp.
Však on tvůrce jistě bude mít konkrétní představu o využití :-)



Začíná advent

26.11.2011

...letos nezvykle brzy! S vánoční výzdobou to nehodlám přehánět, ale něco přecejen v naší domácnosti přibyde.
Adventní věnec jsem letos po dlouhé době nevyráběla. Dostala jsem ho darem. Moc mě to potěšilo, neb dárkyně mi k němu připojila ještě velice milé věnování. Tak děkuju!! :-))

Martinka je posedlá nezkrotnou chutí stále něco tvořit a vyrábět. Zpracuje cokoli, co se chystáme vyhodit do odpadu- krabičky, obaly, kartónky, provázky, zátky, špunty, víčka... asi si tím dobře cvičí fantazii, protože vytvoří z nemožného domeček, zvířátko, prostírání...
Užila bych nějakou místnost, kde bych všechny ty výtvory vystavovala a shromažďovala ;-)

V sobotu po obědě chtěla jít do DDM na vánoční tvoření. Časově se mi to do plánu vůbec nehodilo, ale nakonec jsem přehodnotila situaci a dospěla k názoru, že smejčit doupě můžu i jindy- a vyrazily jsme. Moje vize byla optimistická: odvedu Martinu do DDM, lektory zná, chodí tam ráda- zaplatím vstupy na jednotlivé akce- a zmizím :-) ... no, nestalo se tak.

Nejžádanější byla  výroba věnců, kam se hnal dav- tak tam jsme nešly.
Andělíčky z korálků jsme taky vyrábět nechtěly, neboŤ je naše babička vyrábí celoročně :-)) (zejména v červenci jí jde práce od ruky) 

Šly jsme tedy tam, kam nikdo jiný nešel- a vlastně jsme ani netušily, co se tam bude vyrábět :-)
Dílna se jmenovala PLSTĚNÍ. 

Nabízela se výroba broží z filcu a taky z ovčího rouna. Tak to jsem neznala. zatímco se jedna slečna věnovala Martince, druhá se snažila nalákat i mne na výrobu čehosi. Chvíli jsem váhala (chtěla jsem přece odejít!!), ale pak mi to nedalo. Zaplatila jsem symbolických 30Kč- a vrhla se na plstění :-) Velmi uklidňující činnost!!! Určitě někdy v budoucnu zopakuju!!
Tady je moje první brož - na fotce tedy nicmoc, ale na svetrech vypadá fakt zajímavě!


Martina se vrhla na šití. Vyučoval PAN lektor :-) Šili rybičku. Seděli u vedlejšího stolu a rozhovor, který ke mně doléhal, byl velice zajímavý- pro Martinu dost typický.
"Tak Máťo, už jsi někdy šila na šicím stroji?", ptal se ten dobrák.
"NE!" , chtivě odpověděla moje Martina.
"Tak se to spolu naučíme."- a začal Martinu poučovat, jak se co dělá.
Martina se snažila dávat pozor,  a pak s klidem řekla: "Ale musíš mi říct, kdy mám přestat šít,jo? " Lektor překvapeně: "No to snad uvidíš, ne, kde je konec?"
"Já nemám čas koukat, já budu přece šít!", oponovalo to moje astrální stvoření ... no a panečku, jak pan lektor hlásil zřetelně: "Konec, stop!"  :))

Rybička vypadá takto- je vycpaná levandulí, takže lze použít do prádelníku a nebo jentak na poličku- nebo k dárku. měla z ní velkou radost a hned se vnutila, že ušije ještě jednu ;-)


Taky jsme ještě stihly ve vedleší dílně upéct perníky- polovinu jich MáŤa snědla dřív, než jsme došly domů :-)

Bylo to moc vydařené odpoledne. Nakonec jsem byla ráda, že jsem se vypravila. Bezva relax! Martinka spokojená, protože vyrobila i dva vánoční dárky a ještě než jsme opustily budovu, už se ptala, jestli za rok půjdeme zas :-))

Majda strávila odpoledne s babičkou v Tescu. Ačkoli jsem jim ro rozmlouvala, vyrazily. A přijely spokojené- ba přímo nadšené.  A o to vlastně šlo ;-)

Tak tu máme máj, ten divnej měsíc :-)

1.5.2010

 Já jsem 1.májový den nestrávila na Petříně ;-), ale šla jsem s Martinkou na oslavu 6.narozenin  kamarádky ze školky.  S maminkou Pavlínou se známe, takže bylo domluveno, že holčičky (celkem 6 kusů) vezmeme provětrat  na "bojovku" do nedalekého zámeckého parku. Pavlína měla pro děti nachystané úkoly, počasí nám přálo, takže parádní odpoledne. Děti se rozběhly za dalším úkolem ....


..a já mezitím přemluvila kačera, aby mi zapózoval :-)

V parku většina keřů krásně kvetla.


No a tady to zátiší mě fascinovalo... byla tam celá série pařezů porostlých břečťanem a vypadalo to tak tajemně, smutně, ponuře...
Dalším bodem programu byla výtvarná dílna. (Pavlína je prostě neuvěřitelná! Naprosto  nezištný a mírumilovný člověk...)
Připravila pro holčičky výrobu svícnů.
A já sem dávám podrobný návod, protože se blíží Den matek... tak kdyby to někoho inspirovalo :-)

Potřebujete:

1x nějaké staré nefunkční  CD
1x skleněnou nádobku na víčku (my měli z IKEA)
1x čajovou svíčku
lepidlo (herkules); štětec
přísady na ozdobu: korálky, kamínky, knoflíky- nebo přírodní: mušle, zrnka kávy, kamínky... dle fantazie


Postup: 

- lepicí pistolí nalepíme skleněnou nádobku na CD
- štětcem pokryjeme lepidlem všechny plochy, které chceme posypat ozdůbkami (vrstva lepidla by měla být silnější, aby kousky neopadaly)
- dle fantazie pokládáme přízdoby na povrch skleněného nádobky a CD
- vše necháme zaschnout (nejlépe přes noc)


.. a může to vypadat třeba takhle (= přírodní verze)

nebo takhle:
..a nebo úúúplně jinak :-))

Večer se maminka Pavlína ještě převlékla za vílu (blonďatá paruka z ní udělala zcela jinou bytost!!) a rozdávala dětem balíčky s dárečky. Dokonalé! děti byly moc spokojené- my dospělí taky. Já tohle opravdu oceňuji, vím, kolik práce to dá, ale miluju oslavy, které mají "originální ráz"- ne ty typizované od MacDonalda a jiných, které vždy probíhají podle stejného scénáře.

Děkujeme MOC!!! V létě vám to oplatíme :-))

Papírové narcisky

14.4. 2009 - 210. den z 365

Ani úterý nepřineslo do zdravotního stavu Majdy žádnou převratnou -natož pozitivní změnu :-(
Připadám si jak šaman. Majdina postel je obložená hadičkami inhalátoru, do kterého mixuju všechnomožné, o čem si myslím, že by mohlo zlepšit dýchání; krabice papírových kapesníků, sbírku léků máme v košíčku- je jich tolik, že lze použít metodu náhodného výběru... prostě děs.
Navíc pacient je velmi svéhlavý a sabotuje veškerou léčbu, takže pravidelně dochází ke konfliktům s ošetřovatelkou.
Skličující pocit: snažíte se někoho léčit, ale on vám o to nestojí. Leží, heká, nechce pít, ani jíst a vy i on dobře víte, že to nemůže skončit jinak než kapačkou, která nejde napíchnout... začarovaný kruh a půl království tomu, kdo mě z něj vyvede ven.


Ráno jsem nechala Majdu tatínkovi a odjela s Martinkou na plavání. Chodí ráda a těší se tam. Na přeplavání La Manche to sice v nejbližší době nevypadá, ale i ta snaha je dojemná ;-)
Martinka dneska plakala. Nechtěla se potápět. Takže koukám, že jsem další generaci předala i několik nepotápěcích genů. Mne kvůli zápočtu z plavání hrozilo vyhození z fakulty. Nebyla jsem schopná vylovit 3 puky z hloubky 3m. Nemůžu prostě strčit hlavu pod vodu a jít ke dnu, když mi zadek pořád trčí nad hladinou, zaléhají mi uši a voda mi dovnitř teče ušima i nosem. To nejde.
Zápočet mi nakonec dali- ani jsem nijak neintervenovala- to nemám v povaze, starší pan tělocvikář konstatoval, že jsem střevo nepotopitelné, na což jsme mu odsekla, že mám jiné přednosti - tak to přešel úsměvem a napsal to do indexu. :-)
Tudíž chtít po Martince, aby lovila květinku ze dna bazénu, je zcela zbytečné... to vím ale je já! ;-)

Martinka chce pořád něco tvořit. Tak jsme se daly do vyrábění papírových narcisků- jak nám radil méďa Pusík :-)

Co k tomu budete potřebovat?
Žlutou čtvrtku, vodovky (tempery, či tlustý fix) žluté barvy, papírový kryt od vajíček, nůžky, lepidlo (já nejradši Herkules), notnou dávku trpělivosti a vyplazený jazýček- ten pomáhá nejvíce :-)


Ze žluté čtvrtky vystřihnete obrys květu narcisky, z krytu na vajíčka odstřihnete mističky, ve kterých vajíčka sedí. Ty poté natřete žlutě. Jsou to budoucí prostředky květu narcisky. Nalepíte je na vystřižený obrys květu, necháte zaschnout a můžete zavěsit na větvičky břízy, co máte ve váze.

Martinku to moc bavilo a já měla alespoň trochu pocit, že se jí zas věnuju...





Ledové ozdoby

15.1. 2009 - 122.den z 365

Ve školce dostaly paní učitelky dobrý nápad! Aby dětem předvedly názorně různá skupenství vody, sotva uhodily mrazy, začaly s dětmi vyrábět ledové ozdoby.
Do báboviček nalily vodu, z provázku vytvořily smyčku - tu ponořily z části do nalité vody, aby bylo zač věšet, až se vytvoří ledová bábovička.
No a pokud vám pečlivé kolemjdoucí maminky z okraje pískoviště, kde voda tuhla, bábovičky několikrát nevylejou a neuklidí spořádaně do krabice, můžete si na zahradě vyrobit ledové království :-)


Zkratky - přes WC na ORL a do S+H

29.12. 2008 - 105.den z 365

Poslední pondělí letošního roku bylo celkem pestré na události ;-), a tak použiju zkratek alespoň v názvech.
Den bych rozdělila do tří kapitol...

Kapitola první: WC

Jak snadno vytvořit frontu na WC? Nemusíte ani nic špatného uvařit- stačí ukázat dětem, co by se dalo vyrobit z roliček od toaletního papíru- a okamžitě potřebovaly nutně obě kamsi... :-)
V chytré knize "Učíme se stříhat a lepit" jsem objevila tento návod na výrobu "ohňostroje"


... a v souvislosti s blížícími se oslavami sivestra mi to přišlo vhodné k dopolednímu zabavení mých ratolestí ;-)
Dostaly potřebný materiál, během krátké doby byly k dispozici i potřebné dvě roličky... ani se u toho moc nehádaly, každá si zvolila barvu a pod vedením Majdy se tvořilo a tvořilo a tady je výsledek:


Kapitola druhá: ORL

Dnes opět. Kontrola a výsledky z výtěru. V čekárně plno. Malí pacienti se značně nudí, a tak se jedna holčička Dorotka(tak 4-5let) rozhodne pro zlepšení nálady všech přítomných zazpívat "...rolničky, rolničky..." Maminka ji moc nekrotí, poočku sleduje, co na to ostatní, pak se další holčička přidá- ta ovšem nemá tak tolerantní maminku, je okřiknuta, aby dala pokoj, že tam jsou lidi, které bolí uši- zpívat že bude doma. Dorotka je osobnost, takže si ještě začne dělat doprovod- tluče dlaněmi do stěny. Maminka vše sleduje s úsměvem. Vyjde sestra, stroze žádá o klid. Dorotka se zarazí- zjistí, že už je na řadě do ordinace a okamžitě požaduje "Čůůůrat.." - chytrá holka! Ordinaci se ale stejně nevyhnula. To, co se pak ozývalo za řev, to se nedá popsat. Přes dvoje dveře bylo slyšet tak ukrutné řvaní, že se rozplakal i chlapeček v čekárně, který si celkem v klidu stavěl komín. Po chvíli Dorotka vypálila ven a ječela na maminku: "Sem už nejdu, rozumíš?!! Nejdu! A budu brečet ještě víc, když sem pudu..."
Skoro po hodině došlo i na nás. Martinka je v pohodě, sama si sedne na křeslo, pokud paní dr. slyší, odpovídá na otázky... Dnes tam byla jiná paní dr. Naše konverzace byla zajímavá ;-)

Dr.: " Tak v tom uchu je nález. Už tady mám výsledky z laboratoře.
Já: "Jak se pozná, že je v uchu nález, když se v něm nevytíralo?"
Dr. "Mám tady výsledky, z nosu a ucha a je tam v obojím nález..."
Já: "Proti nálezu nic nemám, jen by mě zajímalo, kdo tam ty výsledky z ucha vyčaroval, když se šťouralo jen v nose?"
Sestra: "Já to zkontroluju..." .... chvíli hledá v PC, pak štrachá v tlusté obálce a přehtrabuje výsledky - dr. se tváří neutrálně, ale jistě si myslí své...
Sestra: "Jééé, nojo, to ouško není vaše! To je jiné holčičky, taky se jmenuje Vlčková...ale Jitka! takové časté jméno, nojo, nezlobte se! Paní dr. to ouško jim nepatří..."
Dr: "Nezlobte se, to víte, stane se..."
Já: "Vím, proto si vše radši hlídám! nenechám si přišít cizí choroby, i takhle nám to stačí :-)"

...no, takže Maťa vyfásla ATB na nějakého ...koka, co jí hnízdí v nose a obtěžuje nás nudlí a následně tím i nahluchlostí... tak uvidíme! za týden se jdeme zas ukázat ...

Kapitola třetí: S+H

Dopoledne jsem zkusila zavolat do divadla Spejbla a Hurvínka. Mají pořád vyprodáno, ale doufala jsem, že koncem roku má většina rodičů jiné starosti, než chodit s dětmi do divadla- a hurá! moje úvaha byla správná! Lístky měli a my mohli odpoledne vyrazit na představení "Hurvíkův Mikuláš"
Maťa se spokojeně usadila do 4.řady, Majda s vozíkem musela zůstat nahoře, protože divadlo se opravuje, a tak hraje v náhradních prostorách v sále v hotelu Pyramida.



Děti byly spokojené, já bych představení hodnotila jako spíše průměrné.

Věnec

1.12. 2008 - 77.den 365


... uf, podařilo se mi umotat adventní věnec! Ani jsem nedoufala, že to stihnu v limitu... Letos jsem bohužel nestihla žádnou "dílnu", byly vždy v čase, který jaksi pro mě nebyl schůdný. Ale mrzí mě to, protože se tam obvykle sejdou bezva maminy na pokec a taky tam bývá lektorka, která je kreativní a má spoustu nápadů a zlepšováků na to, jak vyrobit věnec atraktivní a bez krveprolití ;-)
Letos jsem jej vytvářela sama a šlo mi to jak "psovi pastva". Větvičky se chovaly jakoby byly živé, svíčky nešly napíchnout na bodce viklaly se na všechny strany... Origiláním prvkem jsou ovšem sušená granátová jablka- to jsou ta ozubená hnědá kolečka :-). Koupila jsem je v jednom úžasném obchodě, kde mají všechny možné i nemožné pomůcky pro kutily všeho druhu.
Dětem se věnec líbil a těší se, až budou hořet všechny čtyři svíčky :-)



Soví nástěnka

14.11. 2008 - 60.den 365

Dnešní den byl ve znamení práce a povinností...
V letu jsem ve školce vyfotila alespoň tuhle sovu. Je to totiž sova multifunkční :-)
Vyrobila ji šikovná paní učitelka z vlnkovatého papíru a bříško má vyskládané z korkových koleček. Slouží nejen jako dekorace, ale i jako nástěnka!
Tak jsem si říkala, že pro dlouhá podzimní odpoledne to může posloužit i jako inspirace pro šikovné ruce :-)



Nebuďte líní, vyřežte dýni


3.11. 2008 - 49.den 365

Z oslav amerického Halloweena se nám nejvíce líbí ty svítící oranžové dýně. Tak jsem jednu domů taky dovalila. Děti strávily děštivé úterní odpoledne malováním návrhů na vyřezání, a protože jsme o víkendu nebyli doma a dědovi se zdálo, že tu dýně leží dlouho ladem... tak vyřezal svoje motivy :-) Když jsme se vraceli domů, byla už tma a venku u dveří seděl tenhle dýňák. Holky sice chvíli reptaly, že to není podle jejich představ, ale pak uznaly, že se dědovi povedla a vypadalo to, že s dýňákem vydrží přes noc venku. Kolemjdoucí okukují a my jsme rádi, že se líbí.

Dneska tomu ovšem korunu nasadil děda II. Bydlí daleko, takže se často nevídáme, ale dnes měl nějaké obíhání v Praze, tak se zastavil. Dýni taky obdivoval /nelze ji totiž přehlédnout, trůní pěkně u vchodu a každý o ni div nezakopne/ a povídal: "Nojo, vy jste jak Američani. To je ten Halogen, žejo?" Záměna těchto dvou slov nás tedy pobavila. Další kapky mu dala Martina, když chtěla, aby s ní hrál karty. Chvíli mu něco vysvětlovala, a pak debatu rázně ukončila: "Ty to prostě nechápeš proto, že neumíš anglicky..." :-)




Tohle je ozdoba vyrobená z měděných drátků a korálků. Vytvářela ji Majda. není to složité: nejprve spletla 3 silnější drátky do copánku. Podle formičky na vykrajování cukroví si vytvarovala ten obrys srdíčka, na tenoučký drátek navlíkla korálky, a potom jej omotala kolem obrysu srdíčka.
Vypadá to docela dobře- jako dárek od dětí se to myslím dá úspěšně použít ;-)