Daisy Mrázková a její Nádherné úterý

27.12.2017

Objevila jsem pod stromečkem knihu od autorky, která mě v době mého dětství úplně minula! Daisy Mrázková a její Nádherné úterý. Kniha plná krásných obrázků a milých textů. 

"Když chceme, aby byl  někdo ještě lepší, než je, udělejme mu radost, to je jednoduché..."

A jak  jsem si taklovila informace, pan Google mi ihned začal podbízet reklamy  na to, co by mě  mohlo zajímat. A tentokrát se trefil! Využila jsem informaci, že ve Ville Pellé 

 

je až do 28.1.2018 možné navštívit výstavu obrazů Daisy Mrázkové "Co by se stalo, kdyby..."

Villa Pellé se nachází v luxusní diplomatické čtvrti Prahy 6. Je nově zrekonstruovaná. V suterénu je možno posedět v kavárně. V podkroví je připravena dílna pro děti. Mohou razítkovat, zkusit psát na klasickém psacím stroji a nebo malovat. 

 

Pro vozíčkáře a kočárky je k mání výtah i bezbariérové wc.

 

V informacích si lze zakoupit knížky Daisy Mrázkové, které jsou graficky opravdu velmi zdařilé. 

 

 

Deset let Jana Šibíka

27.3.2017

Výstava fotek Jana Šibíka v prostorách  Staroměstské radnice v Praze je bezpochyby zajímavým zážitkem. 

Šibík  je mým oblíbeným fotografem. Dvě jeho fotoknihy vlastním, další asi kupovat nebudu, ale jeho fotky si prohlížím ráda.    

 

                                                       

Šibík umí smutné věci vyfotit tak, že se z nich stane umělecké dílo. Jeho fotky mají silnou výpovědní hodnotu. Navíc jsou atraktivní i tím, kde jsou pořizovány: na místech, kde se bojuje, kde se hromadně umírá, kde nekontrolovaně řádí živly.... Jeho fotky mají příběh a já jsem moc stála o to, abych mohla zhlédnout výstavu v době, kdy  komentovanou prohlídkou  provádí sám autor. 

Povedlo se právě dnes. Pan Šibík vypravuje o cestování, o tom, jaké kontakty člověk musí navázat, když chce fotit v oblastech, kde se to úplně nehodí a nebo ve stítech, kde se svobodně fotit nesmí (KLDR)...

U fotografií jsou velmi zajímavé- pro mne mrazivé a zároveň naučné- popisky- jako třeba tento: 

Šibík vypravoval o tom, že nemá rád fotky bez lidí, že lidi a jejich výrazy jsou pro něj důležitou součástí toho konečného obrazu. Zmínil i to, že jeden obraz cvakne třeba 60x - a pak vybírá, který ten záběr je nejlepší- a musí být přísný.

Výstava je rozdělena do několika sekcí- války, uprchlíci, romská problematika, živelné katastrofy, AIDS v Africe a převraty v arabských zemích. Sekce se jmenuje "Arabské jaro" a myslím, že se dá s Janem Šibíkem souhlasit, když říká:

"Velmi jsme podporovali arabské revoluce. Měli jsme pocit, že pomůžou k demokratizaci zemí, tleskali jsme odstranění nedemokratických vůdců, jako byl Mubárak v Egyptě nebo Kaddáfí v Libyi, ale v současnosti je tam situace mnohem horší, než byla. Vlastně jsme zjistili, že by bylo lepší, kdyby vůdci zůstali. A to je velice smutné zjištění. Asi jsme přišli na to, že to, co funguje v Evropě nebo Americe, nefunguje ve všech zemích světa..." 


Poslední šance navštívit výstavu je  3.4.2017, kdy výstava končí.

Rozhovor s Janem Šibíkem, kde prozrazuje i na jaký mobil fotí ;-) - neleznete zde:  https://www.fotoguru.cz/jan-sibik-rozhovor/

Nekonečno Jana Kaplického v Tančícím domě

6.3.2017

Letos v dubnu by se Jan Kaplický dožil 80 let.
A kdo Kaplického rád, neměl by si nechat ujít výstavu v Tančícím domě v Praze. Je to inspirativní a příjemná záležitost. Probíhá do 12.3.2017

Kaplický zemřel náhle v roce 2009 a na svém náhrobku má stejné datum jako jeho dcera v rodném listě. Život někdy neví, jakou náhodu by ještě vymyslel, aby upoutal...

 O jeho stavbách se v Čechách bouřlivě diskutovalo. Jednou z mála realizovaných staveb v Čechách je jeho vlastní náhrobek, který si samozřejmě taky navrhl sám.

Nejdiskutovanější tuzemskou stavbou byla bezpochyby budova Národní knihovny, která byla překřtěna na "chobotnici"  a nakonec k její realizaci vůbec nedošlo.

 Mezi exponáty se samozřejmě nalézalo několikero ztvárnění oné "chobotnice"- např. styl LEGo ;-)

 

 a taky pohled do jejích útrob.

 

Na výstavě je k vidění mnoho modelů, zajímavé jsou panely s doprovodnými texty a s citáty JK, které jsou jen důkazem toho, že mu právě patří přívlastek "nadčasový".

 

Budějovice mohly pořádat kongresy v "rejnokovi"

Je libo vlastnit nápojový servis nevídaných tvarů?

Vyměnit šedé hranaté paneláky za oblé tvary? Alespoň v představách by se to mělo zkusit!!

  

Módní kolekce je rovněž nadčasová, odvážná a originální. Společným jmenovatelem je elegantní jednoduchost.

 

Jedna z realizovaných staveb  se nachází v Anglii- ve Walesu. Dům, který se dokázal začlenit do krajiny tak, aby byl nenápadný, moderní a aby nabízel krásné výhledy do krajiny.

 

 Příjemným bonusem ke vstupence je návštěva terasy Tančícího domu, která nabízí neotřelé výhledy na Prahu z úrovně 8.patra.

Tančící dům- alisa Ginger & Fred - je autorským dílem českého architekta chorvatského původu V. Miluniče.

Z terasy je vidět do bytu Václava Havla

Ani  Fred neuhlídal svou drátěnou kštici před zámečky turistů.

Martina dalekohledem zjišťuje, kolik hodin ukazuje ciferník na Hradě ;-)

 Praha je prostě krásná. Já ji miluju a fotím pořád dokola, ačkoli vím, že jsem tím otravná :-)

Výstava byla příjemným zpestřením nedělního dopoledne.
Zvládnou ji i vozíčkáři (výtah k dispozici- jen na vyhlídku  a do suterénu se musí po schodech) a já děkuju Lucii, že nás na výstavu poslala.