Jak jsme vyráběli hořické trubičky

3.12.2011

Tak tohle je moje kamarádka Lenka. Bydlí v Hořicích, což každému mlsounovi jistě navodí asociaci, při které se mu nutně zjeví  mls v podobě hořické trubičky.

S Lenkou se známe už dlouho. Paradoxně nás sblížila věc velmi nepěkná- totožná diagnóza našich dětí.:-(  No ale to samozřejmě k přátelení nestačí :-) Prostě je to jeden z lidí, o nichž víte, že jim můžete zavolat i dlouho po půlnoci, což skutečně v krizových stavech občas činím (mám tím na mysli naše nemocniční výjezdy s Majdou a takové "lahůdky"). Takže tahle moje "osoba blízká" zorganizovala náš výjezd na východ. Poté, co jsme navštívili nechanický zámek, vydali jsme se na návštěvu do Hořic.

Program byl poetický: nic nedělat :-)) To se tedy nakonec moc nepovedlo. ;-) Lenka naservírovala luxusní  svíčkovou (jedla i naše potravní specialistka Majda, které zpravidla k životu stačí vzduch a voda :-))

Po obědě jsme s Wlkem projevili zájem o rozestlání postele. Byli jsme z toho jídla úplně znavení! Ale k tomu nedošlo. Wlk byl odvelen na detašované pracoviště- zprovoznit dědovi PC-( dědovi vypadl skype a byl celý nesvůj ;-))

Naše dámská sekce se vrhla na výrobu domácích hořických trubiček. Recept tu nezveřejním, není k mání. Je to jedna z věcí, které se zde v kraji dědí z generace na generaci, a tak jsem jen pochytila pracovní postup, jak z tajně upečené placky hořickou trubičku umotati a při tom si prsty nespáliti a trubičku nerozmačkati :-))

Ve zkratce to vypadá asi takto- a jí se to mnohem rychleji, než se to vyrábí. Dobré jsou naplněné šlehačkou, což jsem s ohledem na blížící se Vánoce nepratikovala. 

Návštěva se nečekaně protáhla. Děti a mládež se odebraly do vedlejší místnosti- hrály hry a nikdo o nich ani nevěděl. Martinka jim zvládla asistovat :-)

Lenka se opět vrhla do kuchyně a začala smažit řízky... nechápu!! myslím, že touto návštěvou jsem definitivně vyčerpala svůj příděl masa pro letošní rok!! Vše bylo výborné!

Domů jsme dorazili až pozdě večer, což vlastně nikomu nevadilo, protože byla sobota! :-)
Děkujeme za vlídné přijetí a budeme se snažit vám to oplatit 28.prosince u nás v Praze!! Těšíme se! ;-)

Na návštěvě

5.- 6.11.2011

Návštěvu s Marcelou jsme složitě domlouvaly na několik pokusů. Jenže neustále měl někdo rýmu, kašel nebo jiné neduhy- a tak se termíny rušily, posouvaly... a máme tu listopad. Největší motivací k rychlé domluvě byl patrně  jejich rozbitý notebook :-) Najít volný víkendový termín je pro workholiky typu "Slávek" problém - a tak jsme do Vraného jeli v sobotu "na noc".

V sobotu večer nás čekala vynikající kačenka a příšerně nedietní knedlíky! ;-)

Poté jsme se jali slavit- důvodů je vždycky mnoho: setkání, zdraví, narození miminka... Jenže šampáňo bylo nedobytné. Dobýval se Slávek- po dobrém, pak i Wlk -po zlém- a nakonec se špunt zlomyslně přelomil. Došlo tedy i na vývrtku :-))

Jedlo se, pilo a hlavně povídalo... a workholik typu pan Wlk opět šťoural techniku.
Zázvorkovic noťas přestal fungovat údajně po pádu na zem. Wlk ho postupně rozebíral na prvočinitele a majitelé jen těžko skrývali pochybnosti, že ještě někdy ta hromada součástek bude tvořit celek. :-) Nakonec se po důkladném výslechu ukázalo, že poruchu nezpůsobil Kryštof tím, že jej shodil na zem, ale nejmenovaný uživatel, který do klávesnice omylem nalil čaj... ovocný...asi pickwick. :-))

Nejmladší účastník této seance většinu času prospal. Pohodové a nádherné miminko- chlapeček Tadeášek.

Martinka s Kryštofem se zdekovali do dětského pokoje a nikdo o nich ani nevěděl. Jen Marcela občas směrem k pokoji vysílala prosby typu: "Koberec musí zůstat zelený, malujte na zemi!" :-)

Spát se šlo až hoodně po půlnoci.

Ráno nabídlo slunečné počasí, a tak jsme neodolali kratičké vycházce k místní kapličce sv. Rosálie.

Ještě jeden opožděný halloweenský kocour Čiko :-)

Bylo nám spolu dobře, slíbili jsme si, že musíme ty setkávací intervaly zkrátit! :-) Děkujeme za vlídné přijetí!

----------------------------------------------------

V neděli odpoledne jsem ještě měla v plánu divadlo s bývalou kolegyní, kterou taky vídám už jen sporadicky, ale vždycky ráda :-) 

Vyrazily jsme na bezva hru "Africká královna"- s Hynkem Čermákem a Lindou Rybovou v hlavních rolích. Podle mého názoru velmi zdařilé provedení. Vtipné dialogy plné nadsázky,  scény plné pohybu. Obdivovala jsem nápadité provedení scény a taky fyzičku obou herců, kteří většinu textu musejí odříkavat na kymácející se lodi - Africké královně- za náležitého balancování... 

jednu z recenzí lze číst ZDE

Africká královna vyplouvá za diváky po celé republice, takže máte možnost vidět ji na vlastní oči!

Výlet do Písku

30.7.2011

Další sobotní výlet. tentokráte na jih Čech byl opět doprovázen vytrvalým deštěm a chladným počasím. Děti se těšily, protože moje kamarádka je milovíkem všeho živého a chovatelem kdečeho. :-) Z obdivování krás města Písku nebylo nic. Ani jsme nevytáhli paty! Lilo a lilo...

Odpoledne se slavily psí narozeniny :-)) Celé jméno této ušlechtilé psí slečny samozřejmě nevím, požívám jen zkrácenou praktickou verzi: Flóra.

Flóra si nechala pěkně pogratulovat, přijala dort a rozbalila dárek (nadělený plyšák hned přišel o ucho ;-))

Naše holčičky byly fascinovány tímto hlodavcem: činčila Šarlota-  lítala a skákala v kleci jako divá. Děti žadonily, aby se mohla proběhnout po bytě, ale tento návrh u jinak mírumilovné tety neprošel :-)) Představa odchytu ji vybudila k zamítavé odpovědi, z čehož pak měla (úplně zbytečně!) výčitky svědomí, že dětem z Prahy!! nevyhověla :-))
(já její rozhodnutí hlasitě podporovala, představa, jak lákám hlodavce zpět do klece a vymýšlím lsti a nechám se i kousnout, jen aby byl lapen zpět... ani náhodou! :-))

Nejen psí dorty teta peče s láskou. I ten lidský byl výstavní a tuze dobrý!! :-)

A ještě jsem si vyfotila něco, čeho schopná rozhodně nejsem: malování. Takhle kreslí 17letá slečna...jen tak ... pro radost...

Pršet nepřestalo ani cestou domů. Lilo vytrvale i celou neděli... já fakt nevím, co to letos s tím počasím je!?

Pevná 50 ;-)

21.5.2011

Tak tady ji máme!  Aranel a pevná její 50 :-)) 

Fotografové jistě vědí, co je "pevná 50" a Aranel je fotografkou už téměř profesionální, takže tento metaforický vtípek vznikl u příležitosti oslav jejích kulatých narozenin a velice se ujal :-)

Byli jsme pozváni na oslavu do MUMu :-)) - ta zkratka - označující mateřské centrum v H.Počernicích- se nám moc líbí ;-))

V MUMu bylo veselo, stoly se prohýbaly pod množstvím dobrot - nabízelo se např. jahodové tiramisu:

Chlebíčky, řízečky, minipizzy, jednohubky... škoda jen, že chyběly tolik poptávané párky ;-) Tak snad příště :-))

Na zdraví se připíjelo vehementně- zde je část tequilové sekce :-)

K vidění bylo spousta zajímavých věcí:

- puzzlenehty

- mikropes - jen o něco málo větší než balíček papírových kapesníků

- velká koncentrace objektivů

- výstavka náhrobků (práce keramického kroužku :-)) - ( taky jsem jeden kdysi navštěvovala, ale musím říct, že lektorka naši fantazii až tak nerozvíjela :-))

- hygienicky zabalený pes - to kdyby náhodou nikdo nevyslyšel včas jeho prosbu o venčení ;-)

...a hrálo se na kytaru a zpívalo se kdeco- Honza Nedvěd (ten horší :-) ) by měl jistě radost, jak jsme oživili jeho čtvrtstoletí staré písně :-))

A někteří to celé prospali u mě na klíně ....

My jsme si to náramně užili a s plným břichem jen neradi opouštěli sešlost půl hodiny po půlnoci. Cestovali jsme totiž MHD a k mému velkému překvapení jsme byli doma za půl hodinky! Chvála DP, že prodloužil o víkendu linky až do 1hodiny a že na sebe spoje navazovaly-  jelo se parádně!

Aranel, děkujeme za pozvání!! A těšíme se na viděnou 6.6.!! :-))

Půl století

7.5.2011

V sobotu jsme měli slavicí den.
Odpoledne jsme slavili narozeniny babičky  a na večer jsme byli pozváni na oslavu kamarádčiných padesátin.

Neměli jsme v úmyslu se zdržet dlouho, Vlk se tvářil, že nebude pít- jelo se autem... nojo, jenže...

Když jsme přišli, už se dopékala krůta v ALUkabátku .... a točilo se pivo o 106. Všude samé jídlo, chlebíčky, koláče... ještěže mám to omezení, jinak bych praskla. Koláčky jsem ale opravdu ochutnala jen pohledem ;-)
 

Oslavenkyně Marta dostala (krom haldy jiných darů) televizi- a nevěřila vlastním očím :-))

Velký úspěch měly i růžové brýle, které jsme k dárku přihodili my. To přece nikdy neškodí - nechat se opticky klamat a vidět svět alespoŇ chvíli narůžovo :-))

Další lahodu donesl řezník - jeho vepřové kolínko je naprosto bezkonkurenční. Už vím, že si kolínko nikde nedám... tohle totiž bylo nejlepší, co jsem kdy jedla!!

Večer se nám trochu vymkl z ruky... Autem jet domů nešlo :-)) Autobusy na Prahu odjely všechny, a tak jsme se chystali jít těch 10km domů pěšky.  Nakonec ti otrlejší ve dvě ráno vzbudili kamaráda, o němž se ví, že kvůli lékům nepije (chudák), no a vytáhli ho z pelechu a naplánovali mu trasu, koho kam rozveze. Je to dobrák, fakt přijel :-))

A tak jsme ještě ve dvě ráno absolvovali ve vedlejší vesnici návštěvu u štěňátek, protože majitele rozčilovalo, že nevíme, jak vypadá PUGL. (máma= bígl a táta=mops)
Tak pes pugl v kojeneckém věku vypadá takhle-  puglátka jsou opravdu úžasná :-)

Bylo to bezva. Nasmáli jsme se a najedli dosytosti. Čas je opravdu velmi relativní pojem... uteklo to strašně rychle. Příští týden nás čeká další oslava kulatin, a pak další ... to je ale úrodný měsíc... ;-)