Zobrazují se příspěvky se štítkemKorálkování. Zobrazit všechny příspěvky
Zobrazují se příspěvky se štítkemKorálkování. Zobrazit všechny příspěvky

.

28.2.2010

... tak konečně story. Jak to bylo "před tečkou".

Tečka obvykle bývá znamením, že něco končí. Já ji zvolila jako ten nejnenápadnější znak, jen aby se mi nepřehodil datum příspěvku na březen, protože jsem věděla, že toho 28.2. už fakt nic nenapíšu.
Mně se pořád něco děje...a  hlavně povětšinou nečekaně a rychle.
Poslední únorová neděle byla v mých plánech viděna jako odpočinková s klasickými domácími povinnostimi s tím, že hned ráno v 9 půjdeme se spolubloggerkou AndyPan na korálkování. Všechno probíhalo podle plánu. Korálkováním jsem už nakazila celkem široké okolí, dokonce i babička projevila zájem, že půjde s kolegyní z práce. Takže se konala velká výprava na korále!

AndyPan jsem neviděla léta! Osud nás nějak rozdělil, ale ona si mě naštěstí někde vygooglila na netu  po dlouhých letech. Poznaly jsme se bez problémů ;-)

V korálkách tentokráte vládla módní fialová.
Andy byla z umění nadšená a snad i chvíli zapomněla na svou diplomku. Korálky jí dokázaly na tváři vyloudit mnoho  výrazů :-)

Posted by Picasa
Můj výtvor dopadl takto, obličeje  doprovázející výrobu naštěstí nikdo nezachytil ;-)

 
Posted by Picasa
Cestou domů mi byla taková divná zima. Doma jsem vibrovala na všechny strany a teploměr naměřil skoro 39°??? To jsem tedy nechápala. Během hodiny mě začalo silně bolet v krku, k obědu jsem už ani nedošla. No a bylo. Pak už teploměr pod 39 neslezl, v krku bylo hůř a hůř, na pohotovost (po zkušenostech z minulých let, kdy mě sestra mezi dveřmi vypeskovala, že jdu hned v pátek v 8 večer s angínou, že jsem si měla dojít ráno na obvod!! V pátek večer bylo -podle nich- na ATB brzy a v sobotu ráno mě jiný dr. odmítl léčit a hnal mě na infekční, kde mě zajali na píchný penicilin...tak asi tolik naši odborníci.
No a naplánovat si angínu jsem se nenaučila dodnes... je to se mnou možný??)

Tak tentokrát jsem se rozhodla pro samoléčbu, dokud nepůjde o život, nikam nejdu. Začala jsem spásat ATB, co vozím na dovolenou- s naší sestavou jeden nikdy neví-a řecké zdravotnictví- radši nemluvit  ;-) Vozíme vše vlastní. Krom infuze. Tu jsem ještě nezmákla- na to nemám vzdělání :-(
Jenže se to nelepšilo :-((  A tak jsem se začala obávat nejhoršího...že zas bude absces...

Wlk nastoupil do nonstop služby- tátamáma. Musím ho pochválit. Vše zvládá skvěle- sice svým tempem, ale děti obstará komplet...a že to u nás není moc o zábavě a odpočinku... :-)
Takže únor skončil takhle -pro mě- neslavně.

A naprosto mě dostalo, že na TEČKU bude takových komentářů! Jindy se tu pinožím, nevím, co bych předvedla...a nic. :-))
Mimochodem první, kdo z kuchyně začal hulákat, byl Wlk: "Máš na blogu nějakou chybu, je tam JEN tečka???"  ...
Hm, řekne JEN tečka a hned si vystavil DVOJtečku :-)
Pokračování  v březnu ...  :-)

Asi mám nové hobby ;-)

7.2. 2010

Asi mám nové hobby. Už potřetí jsem šla na nedělní školu korálkování. Baví mě to a líbí se mi, že mě kurz k ničemu nezavazuje. Zabere mi vždy  cca 2hodiny nedělního dopoledne, člověk se pěkně usadí a začne přehrabovat tuny korálků. A co mě blaží úplně nejvíc, že po těch 2hodinách si domů odnáším něco trvalého. Něco, kde je vidět, že se pracovalo!  Což po 2hodinách uklízení vlčího doupěte rozhodně říci nemohu... :-( Tam o trvalých hodnotách nelze mluvit ani s velkou nadsázkou.
Stejnětak žehlení. Radovat se z pohledu na dno prádelního koše  mohu pouze chvíli, neboŤ  ono brzy zase zmizí pod beztvarou kupou hadrů. :-(
Zkrátka  toto manuální tvoření není vůbec špatné, alespoň se na chvíli "zklidním" a dělám výhradně jednu činnost. :-)

Tentokrát jsem se vrhla na takové netradiční  jakoby mosazné kroužky, kterými jsem chtěla jen ozvláštnit řadu korálků. Byly velké, docela to přibývalo ;-)

A potom jsem si už při minulé lekci objednala vinuté perle ze Železného Brodu.  Taková specialita českých korálníků. Prodávají se na kusy, takže jsem je jen rozmístila na lanko a vytvořila si takový asymetrický "náhrdelník" - do divadla bude myslím celkem vhodný.


Jinak byla neděle nezvykle poklidná. V podstatě jsem krom korálků řešila už jen Majdinu školu-  tedy psaly jsme spolu úkoly a naštěstí se nic zvláštního nestalo :-)

Zázvorkování ;-)

24.1.2010

V minulém příspěvku jsem se zmínila, že považuju za důležité stýkat se tu a tam s přáteli osobně. Všichni máme málo času, ale myslím si, že při troše dobré vůle se skulinka v rozvrhu každého z nás najde. Na taková setkání nejen ráda chodím, ale samozřejmě mám občas nutkavou potřebu něco zorganizovat.
V týdnu mi přišlo pozvání na kurz korálkování- tak jsem mail přeposlala Marcele, jestli by nechtěla jít se mnou, že bychom si mohly potom s rodinkou zajít na oběd a udělat si "družební neděli". Marcela odpověděla celkem bez váhání, že "JO!" :-))

Dnes ráno opravdu přesně v 9hodin dorazili. Chvíli jsme před domem řešili parkování. Sice jsme si mezi haldami sněhu (ještě než zmrzly) proházeli 2parkovací místa, ale ono se do nich velmi špatně zajíždí, protože jsou olemována právě těmi zmrzlými muldami sněhu. Pánové si s tím poradili a my s Marcelou vyrazily na korálkování.
Dneska se nabízela výuka nějaké   /pro mě /nové techniky- "gismo" - z barevného tenoučkého drátku si vyrobíte spirálku a s tou pak dále pracujete, až je smotaná do takového "spirálkového korálku" . Byla to taková piplačka, ale výsledek vypadá docela originálně, ne? :-)


Na oběd jsme se vypravili do naší oblíbené čínské restaurace "Dong Hai"
Chodíme tam moc rádi. Personál se nám vždy plně věnuje, jídlo je pokaždé vynikající a je ho obvykle tolik, že si zbytek neseme ještě krabici domů.

Martinka (5) s Kryštůfkem (3) si náramně rozuměli. Aby si zkrátili čas čekání na jídlo, dostali blok a malovali a byli opravdu moc hodní. My dospělí jsme zatím pročítali jídelní lístek.

Tady už paní Číňanka donesla objednané, blogeři vydali zákaz konzumace, dokud nenafotí potřebnou dokumentaci ;-)
Seděli jsme u otočného stolu, takže jsme vlastně všichni jedli všechno různě na přeskáčku. Děti si po otočném stole posílaly obrázky, pastelky, kapesníčky...

Po hodině debužírování jsme tu haldu dobrot zlikvidovali.
Majda trvala na zmrzlině. Miluje "flambovanáý ledový míč", což je koule velikosti tenisáku obalená v těstíčku a nacpaná zmrzlinou.
Paní Číňanka přijde, poleje kouli ve skleněné misce  jakýmsi alkoholem a zapálí ji. Koule chvíli hoří modrým plamenem ...a pak už jen výborně chutná :-)


Na kafíčko jsme šli k nám domů, aby nám po cestě trochu vytrávilo. Povídali si o všem možném a bylo nám spolu moc dobře. Škoda, že je neděle a zítra se musí vstávat do školy, jinak jsme mohli posezení ještě protáhnout.

Zázvorky, rádi jsme vás viděli, přijeďte zas!

Martinka se o Kryštůfka s chutí postará (když mi po vašem odjezdu líčila, jak mu asistovala na WC, málem jsem se válela smíchy)
... ti dva jsou tedy opravdu sestava! ;-) )

Korálky

13.12. 2009

Asi před 14dny mi kamarádka poslala nabídku na kurz korálkování, který pořádá právě na 3.adventní neděli. Kývla jsem. Korále všeho druhu nosím ráda. Tak proč si nezkusit nějaké vyrobit vlastnoručně ;-)


Bylo to příjemné posezení. Dvě hodiny utekly jak voda...
... a tady je výsledek :-)


Odpoledne jsem se vrhla na údržbu čistoty našeho obydlí. Nekonečná práce :-(
Taky jsem se věnovala pečení, ale odmítám se tu zabývat osvědčenými recepty. Jsem starý mlsoun, chutná mi (skoro) všechno- jen ta vlastní výroba mě nebaví. ;-)
Jo a taky jsem měla dva zajímavé úkoly. Kdepak škola. Ta mě nepřestane fascinovat.
Martinka mi v pátek oznámila, že na pondělí potřebuje vyrobit masku. Hrají vánoční hru- jde za pasáčka. Prima.
Majda zas pro změnu měla donést na přírodopis vylisovanou "plevelnou rostlinu". Jo, teď v prosinci. Zadávalo se pro změnu taky v pátek.  Měla být i s kořenem. Majda takový úkol těžko splní, že? Takže jsem odpoledne vztekle lítala po naší zahrádce a okukovala plevelné rostliny přešlé mrazem. Většinou se mi zadařilo urvat pouze  její nadzemní část. Pak jsem nějakou vyškubla i s kořenem, ale zase jsme nevěděli, jak se jmenuje... Hystericky jsem řvala, že se nedivím, že o učitělkách kolují vtipy nejapné a až bude paní učitelka v lednu shánět jahody, nechť se s důvěrou obrátí....
No nic. To já jen tak, že i o adventu "to u nás prostě žije"...

Zítra ráno nesmím zapomenout vzít do školky masku pasáčka a skorovylisovaný plevel neznámého původu.

:-)