V minulém příspěvku jsem se zmínila, že považuju za důležité stýkat se tu a tam s přáteli osobně. Všichni máme málo času, ale myslím si, že při troše dobré vůle se skulinka v rozvrhu každého z nás najde. Na taková setkání nejen ráda chodím, ale samozřejmě mám občas nutkavou potřebu něco zorganizovat.
V týdnu mi přišlo pozvání na kurz korálkování- tak jsem mail přeposlala Marcele, jestli by nechtěla jít se mnou, že bychom si mohly potom s rodinkou zajít na oběd a udělat si "družební neděli". Marcela odpověděla celkem bez váhání, že "JO!" :-))
Dnes ráno opravdu přesně v 9hodin dorazili. Chvíli jsme před domem řešili parkování. Sice jsme si mezi haldami sněhu (ještě než zmrzly) proházeli 2parkovací místa, ale ono se do nich velmi špatně zajíždí, protože jsou olemována právě těmi zmrzlými muldami sněhu. Pánové si s tím poradili a my s Marcelou vyrazily na korálkování.
Dneska se nabízela výuka nějaké /pro mě /nové techniky- "gismo" - z barevného tenoučkého drátku si vyrobíte spirálku a s tou pak dále pracujete, až je smotaná do takového "spirálkového korálku" . Byla to taková piplačka, ale výsledek vypadá docela originálně, ne? :-)
Na oběd jsme se vypravili do naší oblíbené čínské restaurace "Dong Hai"
Chodíme tam moc rádi. Personál se nám vždy plně věnuje, jídlo je pokaždé vynikající a je ho obvykle tolik, že si zbytek neseme ještě krabici domů.
Martinka (5) s Kryštůfkem (3) si náramně rozuměli. Aby si zkrátili čas čekání na jídlo, dostali blok a malovali a byli opravdu moc hodní. My dospělí jsme zatím pročítali jídelní lístek.
Seděli jsme u otočného stolu, takže jsme vlastně všichni jedli všechno různě na přeskáčku. Děti si po otočném stole posílaly obrázky, pastelky, kapesníčky...
Majda trvala na zmrzlině. Miluje "flambovanáý ledový míč", což je koule velikosti tenisáku obalená v těstíčku a nacpaná zmrzlinou.
Paní Číňanka přijde, poleje kouli ve skleněné misce jakýmsi alkoholem a zapálí ji. Koule chvíli hoří modrým plamenem ...a pak už jen výborně chutná :-)
Na kafíčko jsme šli k nám domů, aby nám po cestě trochu vytrávilo. Povídali si o všem možném a bylo nám spolu moc dobře. Škoda, že je neděle a zítra se musí vstávat do školy, jinak jsme mohli posezení ještě protáhnout.
Zázvorky, rádi jsme vás viděli, přijeďte zas!
Martinka se o Kryštůfka s chutí postará (když mi po vašem odjezdu líčila, jak mu asistovala na WC, málem jsem se válela smíchy)
... ti dva jsou tedy opravdu sestava! ;-) )
![[CNW:Counter]](https://lh3.googleusercontent.com/blogger_img_proxy/AEn0k_tiI_5aWhTGlfsI8xp34C14u4JSxLHKzIRfss5Js0_Y_24UIrdRdOtzmpX8HZzJ7njtQHSx7C89YqiL_4PFOFKb6DpgDgZiNO2bnWXtWlnSzDPBYCcy8xwO5UKPBNqXDU9MTio=s0-d)
![[CNW:Counter]](https://lh3.googleusercontent.com/blogger_img_proxy/AEn0k_sgHmfg_0kZT1S4JzsI-ZN3jOF_joNnayhkz4E80n-PAkW0AC4oz5unSYXaoUfineAFpwpkQ7HW_hBMS913v4xZ9oCFMPJ7AtxwzQaU6bvl-toO6ltGO8OMMjgGxpYfwZuWeZXttx9kRQ=s0-d)
12 komentářů:
k dobře , že jste si užili:-)..a to mi připomíná, že na mateřskíé jse tě na kafe nenahnala...tak že bychom ho daly jako školní ženy??:-)
Závidím setkání (v dobrém),já žehlila celé nedělní odpoledne.Pavla
No, to je právě ono: člověk má pořád tisíc věcí na práci- žehlení mi neuteče- mám ho tu taky, dělám, že nevidím. Jsem ráda, že se to tak sešlo, jinak bych samozřejmě doma smejčila doupě. Takhle jsme udělala v pátek jen nejnutnější do práce- a taky s eto nezbláznilo. Jendou za čas...je to určitě i zdravé ;-)
Na MD jsme taky nestíhala absolutně nic... školní café- jo :-)) to jo :-)) Letos určitě vyjde.!
Jsem ráda, že jste si užili příjemný den. Potřebujete to. :o))
Markét, obdivuju ten výtvor, já jsem na tohle levá jako šavle, no a to jídlo, musím skáknout do konzumu pro nějakou sváču, páč jsem po týdnu volna v práci a val í se to na mě ze všech stran. Přeju pohodový týden.
Holky šikovný! A tu zmrzlinovou kouli také miluji :-).
Tento příspěvek mne zahřál u srdce. Krásná neděle, ať je takových hodně! Všichni si to zasloužíte. My jsme taky rádi ve společnosti a většinou jsme organizátoři a hostitelé. Hned jdu něco zorganizovat na víkend. :-) Jdeme na ples, ale čas na nějakou návštěvu se ještě najde. Moc vás zdravíme.
Lenka s Anežkou
Vím, vím, vyprávěl...Martinka mu držela pindika a prkýnko,aby mu ho neuseklo---říkal. Hodná holky, myslí na má budoucí vnoučátka :)
I love your necklace, it looks beautiful. Mt.Iron-Me-Not can always wait for the next Mt.Wash-More :-))
Máš naprostou pravdu, není nad to, občas si někam zajít s kamarády - třebas i na kurz - ano, pěkný náhrdelník! A ještě s obědem - prostě jste si to užili. Pak že si neumíš naplánovat volný čas :-)
Teď jenom něco mimo téma - nedávno jsi tu psala o inscenaci Doma u Hitlerů - teď ji dávali v televizi, sice byla z Brna, ale taky mě ta hra úplně nenadchla. Místy vtipné, jenže dle mého by vystačila tak půlhodina.
Úžasná filozofie, také ji vyznávám. Na setkání si člověk prostě ten čas (čas od času)musí najít. Alespoň já si to myslím, neb i přátelství (jako vše) se musí pěstovat a to jen virtuálně nejde. Líbí se mi, jak jste si to užili a korálky jsou zjevně v Chabrech hit. Jste šikulky. A mrzí mě, jak jsem se s Vámi minula, alespoň slovo bych prohodila. Tak příště:-)
to THORA: Mt. Iron Me Not = :-))) fakt dobrýýýý!
To PISARKA: brněnská verze byla jakousi variací... půl hodina by opravdu bohatě stačila, to souhlasím! Ale tu brněnskou jsem neviděla, jen jsem četla, že ji záhy stáli z repertoáru??? Nevím. Rozhodně na to podruhé nepůjdu. ;-) Není to můj styl.
Okomentovat