Zobrazují se příspěvky se štítkemProcházky Prahou. Zobrazit všechny příspěvky
Zobrazují se příspěvky se štítkemProcházky Prahou. Zobrazit všechny příspěvky

Zářijový víceboj

18.9.2017

Září se přehouplo do své 2.poloviny. Ani nevím jak.

Léto bylo nabité akcemi- bohužel letos ty pracovní zahlušily dovolenkové lenošení. 
A začal školní rok a s ním i klasický školou řízený kolotoč
Do toho máme září prošpikované oslavami a kulturními akcemi, takže nuda tu nehrozí.

Začátek školy je u nás spojen s oslavou narozenin pana Wlka. Jenže co mu pořád kupovat... Vsadila jsem na zážitky :-) 

V den D jsem Wlkovi i Nezletilé oznámila, že je odpoledne čeká taková "narozeninová bojovka" po Praze. Start ve 14:30 a pohodlná obuv podmínkou. 
Wlk na mě nedůvěřivě pohlédl. tak Ujistila jsem ho, že se mu to bude líbit... že na to dohlídnu ;-)

Túru jsme zahájili v krásné a zajímavé kavárně na Letné. Alchymista nikdy nezklame. Je vhodné si tam místo zarezervovat. Ve vnitrobloku starých činžáků se ocitnete v pohádkové zahradě: huňatý zelený trávník, klece s barevnými zpívajícími ptáčky... a samozřejmě vynikající domácí limonády, luxusní zákusky a exkluzivní káva. Aby ne, když hned vedle je Muzeum kávy! 

 

 Po občertsvení jsem výpravu směřovala přes Letenské sady  k "metronomu". Bez vyhlídky na Prahu by to nebylo ono! Bufet U Stalina byl v obležení turistů. Posedávali na žulovývh obrubnících a v "Saturninových" lehátkách. Popíjeli kdeco z plastových kelímků, klábosili, poslouchali hudbu... 

 

...jen Nezletilá měla dojem, že se musí nutně zdokonalit v botanických znalostech a nutila mě pojmenovávat každý lupen, protože alkohol ještě nesmí a nic jiného nechtěla. Wlk si pivo dal a kochal se. 
 


Od Stalina jsme seběhli z kopce. Z Čechova mostu pozorovali čilý lodní provoz na Vltavě a šup do Galerie Rudolfinum. Ten den tam totiž začínala 100.výstava. Krištof Kintera a jeho NERVOUS TREES.
 

 

 I poučení pro návštěvníky je originál :-)

 


Je to takový "DIY projekt". Pobavili jsme se báječně. 

 

 
 
 Expozice byla v 5 večer už zcela opuštěná. Kam ten člověk na ty nápady chodí? 


 

 

Pan Wlk ještě obdržel tašku dobrot a vstupenky na představení, které se musely "vystát", protože některá divadla zkrátka online prodej neprovozují. Ani si nevzpomínám, kdy jsem naposledy stála hodinu a půl frontu "na něco". 
Tak doufám, že "Tři gentlemani" budou stát zato! :-)



Vycházka do Nového Světa a starých časů

3.1.2015

 Po dnech ultranezdravého života, kdy jsme se ládovali kdečím, jsem usoudila, že je třeba začít s pravidelným pohybem- tedy alespoň chůzí ;-)

V sobotu odpoledne jsem vyzvala rodinu k výletu do Nového Světa. Tip jsme našla na www.prahaneznama.cz. Příliš nadšení jsem svým návrhem nevzbudila. Martinu to málem dohnalo až k pláči, protože si v ten okamžik nedokázala představit nic strašlivějšího, než strávit odpoledne plahočením se po Praze. 
Wlk odpor nekladl a začal si chystat svoji fotovýbavu. 

Staroměstské náměstí či Hrad jsem zavrhla- zachtělo se mi objevit kouzlo uliček Nového Světa! V těchto končinách se nevyskytuju příliš často- jen díky letní scéně divadla Ungelt už jsem uličky prošla. Opravdu  kouzelná část Prahy!


V Novém Světě máte totiž rázem dojem, že jste ve starých časech.
 Po kostrbatém povrchu "kočičích hlav" jsme došli až k malebnému zákoutí, kde se nachází (údajně jediný) roubený dům v Praze- se šindelovou střechou (v průvodcích chybně uvádějí, že střecha je došková, ale pan Wlk mě vyškolil, takže já už mám v krytinách jasno! ;-). 
Jmenuje se "U Raka"- prý podle hojného výskytu raků, kteří žili ve zdejším potoce- Brusnici. Potok tu dnes není k vidění, protože jsme se dočetla, že byl "zatrubněn"- to slovo mě zarazilo. Nevzpomínám si, že bych jej kdy slyšela- a to češtinu pitvám celkem s chutí i ve volném čase. Každopádně dnes je z roubené chaloupky luxusní romantický hotel, kde jednu noc pořídíte za cca  100 neromantických eur ;-) 



Černínskou uličkou jsme stoupali na Loretánské náměstí. V ulici se nacházejí obytné domky a velkou část ulice lemují vysoké hradby zahrad.



Došli jsme až k Loretě- a po chvíli čekání odbila celá a zvonkohra se rozezněla.


Kapucín-  dal se do novoročnho úklidu.


A jeden EU anděl...

Mně Ježíšek nadělil nový foťák, jelikož ten můj původní milovaný LUMIX nepřežil moje focení ledové Prahy. Technik dospěl k názoru, že výhodnější -než oprava 6let starého- bude koupě nového a nepomněl podotknout, že některé náhody dají hodně práce- jakože mi upadl na zem zrovinka v prosinci!!   Já jsem ale s novým nepočítala,  takže jsem ten starý nechtěla úplně dobrovolně opustit (kdepak věci s příběhem- jsem jak starý vetešník, všechno mám ráda - a se vším se nerada loučím... ach, ty geny :-)) 

Nicméně jsem měla záminku, že potřebuju počkat, až se rozsvítí lampy, protože chci zkusit, jak "to fotí" .-)
Mému požadavku bylo kupodivu bez protestů vyhověno. 
Byla jsem nadšená-  tedy z fotek ani ne, ty hned první profík zkritizuje, ale z té podívané!! 
Sytěžlutá světla lamp trarobylého vzezření se leskla na mokrém povrchu ulice... nádhera!




Cestou k Hradu se mi otevíraly krásné průhledy- tady třeba v pozadí Petřínská rozhledna...


A několikaramenný kandelábr s plynovými lucernami na Hradčanském náměstí...


...a pohled z hradeb na celé město


...a ještě červené klasické střechy s bílými komíny...


Krásná vycházka to byla. 
Obrazy uchované v mé mysli jsou samozřejmě mnohem hezčí než ty, co utkvěly na kartě ve foťáku. Vycházku všichni přežili. Na Malostranském náměstí už zbytek výpravy sabotoval pochod přes Karlův most - tak někdy příště! ;-)

Moje záchvaty vlastenectví

 28.10.2014

Nevím, čím to je, ale 28.října mě pravidelně chytají záchvaty vlastenectví :-)
Respektive odmítám tento státní svátek pojímat tak, že se vydáme někam do obchodního centra a budeme se tam pinožit celý den. Rozhodně nejsem posedlým historikem, ale české dějiny mám ráda a postupem času jsem zjistila, že chci, aby k české historii měly vztah i moje děti- no a začala jsem je aktivně vychovávat (hlavně nenápadně)  ;-)

Snažíme se tyto vlastenecké vycházky dělat "zábavné" a rádo se na ně vzpomínalo, což se nám nejednou podařilo. :-) Viz například kauzu "Ztraceni na Vítkově "




Letos jsem neponechala nic náhodě a svěřila nás do rukou odborníka- tedy průvodce. Komentovaná vycházka pro děti s názvem  "Po stopách Anežky České a sv. Václava", kterou pořídalo Muzeum pověstí.

Trasa vedla od Anežského kláštera- až na Hrad.
Pan průvodce byl sympatický a velmi vzdělaný člověk. Mluvil krásnou češtinou  a přišel oděn v tomto převleku. My jsme měli hádat, zač je převlečen- a proč právě za TO.
Tak tedy dávám foto a prostor úvahám- odpověď viz foto pod článkem.


 Byl krásný podzimní den. Sluníčko svítilo, ale už moc nehřálo. Kráčeli jsme starými dlážděnými uličkami Prahy, podél Vltavy- po náplavce až ke Karlovu mostu.

Všude davy turistů, bylo slyšet pestrou škálu cizích jazyků.
Pan průvodce se zastavoval u soch a ke každé pověděl něco zajímavého.

Sešla se příjemná skupina zvídavých lidí, všechny děti se chovaly nadmíru kultivovaně... úplný zázrak! :-)

Prodrali jsme se na druhý břeh Vltavy přes Karlův most. Byl to tedy výkon! Abych pravdu řekla, štvou mě všichni ti rádobyumělci, co na Karlově mostě zpívají, malují obrázky či se jinak umělecky snaží.

Okoukli jsme Bruncvíka, děti byly zklamané, že je jen vymyšlený, protože ten měč se jim zdál "super" ;-) Ptali se, jak se pozná, že "už je Čechům hůř", a kdy jim tedy má přijít na pomoc... My dospělí jsme nejapně žertovali- a a hned ten večer - tedy o pár hodin později- při předávání vyznamenání panem prezidentem jsem měla dojem, že je právě ten čas... achjo...

Po dvou hodinách jsme se od skupiny odpojili. Na děti už to bylo tak akorát a začala být zima. Nicméně vycházka byla moc pěkná, určitě se na nabídku tohoto muzea ještě podívám. 

 -----------------------------------------------------------

Průvodce byl převlečen za příslušníka tohoto řádu:


Je to  jediný církevní rytířský řád založený v českých zemích  a jediný mužský řád založený (r.1233) ženou- Anežkou Přemyslovnou, která je zároveň i patronkou tohoto řádu.


Den dětí v Muzeu Kampa a v divadle Na Zábradlí

3.6.2012

 V neděli u nás doma nebylo k vydržení. Hned ráno přišli podlaháři a bušili do parket a ještě tu byl šílený smrad z nějakého lepidla... Vyrazily jsme s Martinkou do města. V Muzeu Kampa ještě slavili Den dětí, a tak byla připravená prohlídka komentovaná  pohádkovými bytostmi- Karkulka a čertík Uhlík vtipně vysvětlivali dětem, co je to umění. U některých exponátů jsem jen smutně konstatovala, že umění nechápu :-) Příliš moderní, příliš mnohoznačné...


 Muzeum Kampa patří Medě Mládkové . Klobouk dolů před tou dámou za to, co vybudovala. Budova je po rekonstrukci, samozřejmě má výtah pro vozíčkáře, prostory jsou krásně upravené.

Z oken se nabízejí půvabné výhledy na Vltavu - jak jinak než vylepšené uměleckými díly  ;-)



Zajímavých děl bylo k vidění mnoho, tady je třeba lupa - ale taková složitější - dívat se na Prahu hned 3x jinak je neotřelé, zábavné a krásné...

 

Ve vstupní hale byly pro děti připravené dílničky. Moc chválím organizaci a lektory. Martinka si vyrobila textilní tašku, notýsek a přívěšek z korálků a bylo nadšená. Po dvou hodinách jsme opouštěly muzeum plné dojmů.

Nabídla jsem jí ještě pohádku v divadle Na Zábradlí, což bylo přesně na druhém břehu Vltavy. Šly jsme pěšky. Je to sice delší procházka, ale bylo příjemně teplo, takže to ničemu nevadilo. A milá Martina mi celou dobu vypravovala, co by Majda mohla a nemohla, kdyby s námi do Muzea Kampa šla. Po celou dobu to dítě sledovalo, kde je výtah, kde je schod, kde jsou jak široké dveře, jak by jí pomohla s výrobou tašky a že ty korálky by určitě zvládla sama a notýsek že by jí sešila a hned začala vymýšlet, jakou barvu obalu by si Majda vybrala... zírala jsem. Poskalkovala kolem mě, s batůžkem na zádech a s vyrobeným notýskem v ruce (spíš nad hlavou) - veselá...  naše Martina, která neustále vypadá, že je duchem na jiné  planetě, mě naprosto dostala. Sledovala totiž i povrch chodníků- na nábřeží jsou v mnoha ulicích původní "kočičí hlavy"... po těch se zrovna 2x dobře nejezdí - a ona hned máchala rukama: "To by se muselo objet támhle..." ;-) ... tak mi dítě opět udělilo výchovnou lekci.

Došly jsme do divadla přesně na čas a stihly krásnou pohádku na motivy Krkonošských pohádek o Trautenberkovi. Hráli mladí herci a bavili se výborně i dospělí. Kulisy a kostýmy byly totiž velmi originální :-))

V divadle byla pro děti ještě připravena bojovka- děti chodily bez rodičů i do zákulisí a plnily úkoly v indiánském stylu- v maskérně se samy měly namaskovat :-), vymyslet si indiánské jméno, trefit bizona do srdce... sbíraly samolepky na kartičku, z nichž si postupně vyskládaly obrázek toho, co je čeká v cíli... byl to dort! :-) Krásný, jahodový... od Hájka ;-)

Já si zatím dala kafe a vyslechla přednášku pro děti, jak se chovat k pejskům a co pejskové dovedou... :-) Martina po půl hodině přiběhla nadšená a spokojená, samozřejmě mi hned sdělila, že tady by tedy Majda nemohla být, protože se to prostě nedá, ale že by jí to všechno vyprávěla, že bysme je klidně mohly poslat s tatínkem tramvají domů napřed... Jo, tak jsme to dělávali... tahle holčička  integraci pochopila dokonale...

Krásný den to byl. Plný zážitků, poznatků a poznávání se...

Vánoční výstava v Betlémské kapli

30.12.2011

Kampak mají Santové vstup zakázán? :-) No přece na výstavu českých betlémů!
Nic proti Santovi nemám, aŤ si řádí na zbytku zeměkoule, ale k českým Vánocům patří přece Ježíšek &spol. ;-)!

Každoročně probíhá v katakombách Betlémské kaple výstava betlémů a ručně vyráběných ozdob. Letos jsem vyrazila s Martinkou a s naší mezinárodní delegací. Paráda! Všichni nadšeni, ba unešení - karta digifoťáku se rychle plnila, a teď je obtížné vybrat pár obrázků na ukázku. ;-)

- postavičky z vosku

- postavičky z lipového dřeva- autor si mě získal tím, že pamatoval i na ZTP občany :-)

- modro-bílý šitý betlém

- a taky soustružený betlém kočičí :-)

- staročeská výzdoba světnice - pouze z přírodnin!


- k vidění byly ozdoby z nejrůznějších materiálů - zde luxusní paličkované

 - a nebo ozdoby z vánoční stuhy
(zatím jsem nevygůglila návod, jak je stvořit, ale myslím, že při své šikovnosti musím nejpozdějí příští měsíc začít, mají-li viset na vánočním stromku :-)


Cestou domů jsme neplánovaně zapadli do kavárny U Červené židle v Liliové ulici. Byla to dobrá volba! Příjemné prostředí, milá obsluha, bohatá nabídka kávy, čokolády a mlsků všechmožných chutí....


A čokolády se tam i prodávají!
Myslím, že si na své přijdou i znalci. Na pultě se nabízely  čokolády desítek příchutí - s obsahem až 100%  v lákavých obalech... z různých končin světa- i z Madagaskaru - takže sem se jistě ještě pro nějaký dárek vrátím :-)

Vánoční Praha - královská

1.12.2011

Letošní výzdoba Staroměstského náměstí je laděna do zlaté a bílé.


Návrháři k dekoraci použili královské prvky- lilie, halapartny, královsko korunu, jablko a trubky...

...a taky figury  hry králů ...

Letošní vánoční strom pochází z Kladenska a je jím dvacetimetrový smrk ztepilý. Ozdoby jsou taktéž v královském duchu- zajímavě vypadají zejména půlmetrové zlaté mince.

A všude voní svařák, grog, pečící se trdelníky a taky pečené kaštany. U stánků lze nakoupit dárečky a suvenýry všeho druhu. Cizinci jsou fascinováni především ozdobami:

 
 A všude je spousta lidí...  přesto neopomeneme každoročně toto turisty přesycené centrum navštívit.