Prodám lyže zn. přitahují záhady

2.3.2014

Když mi moje přítelkyně A. přála před týdnem dlouhou sms hezký pobyt, neopomněla dodat, že doufá, že zkrátka nepřijdou ani milovníci veselých wlčích historek, a že věří, že nějakou jistě ulovíme. 

Ještě v pátek večer to vypadalo, že tentokrát k žádná historka nebude...leda vymyšlená. Vše plynulo tak, jak se na řádnou rodinnou rekreaci patří...

Až přišla sobota ráno. Poslední lyžovací den. Při pohledu z okna jsme neměli šanci zahlédnout ani jeden sluneční paprsek.Všechny byly pečlivě zahaleny do mraků a drobného sněhopršení. Řekli jsme si, že zkusíme vyjet na hřebeny- jestlipak se sluníčko neschovává někde výš. Po snídani jsme vyrazili do lyžárny, abychom naposledy nazuli svoji výzbroj a výstroj. Maťa vzalala lyžáky z police, zkušeně zajela nohou dovnitř, ztuhla -nohu vyndala, zalovila rukou uvnitř boty a vyndala váleček sněhu, z něhož kapala voda. „Hele, co tam mám??!!“, pravila užasle. Bafla jsem druhou botu z regálu- a i ona byla po okraj nacpaná sněhem. Nechápala jsem. Vyndala jsem sníh a z bot jsem mohla vylívat vodu. Někdo vymyslel kanadský žertík a neváhal jej realizovat. Wlk na tom byl úplně stejně.

Nepublikovatelně jsem zaklela. Už je to tu zas! Zas další nestandardní situace k reklamaci. Sakra! Když já budu angličtinu používat k běžným konverzačním záležitostem- jakými jsou hovory o počasí, o ušlechtilých zálibách, o dětech...

Popadla jsem lyžáky vycpané sněhovou nádivkou a vydala se do recepce. V recepci byla osobně paní majitelka. Nevěřícně hleděla, chytala se za hlavu a uklidňovala mě, že všechno dá do pořádku, že se jim to ještě nikdy nestalo. Odvedla mě do sousední půjčovny lyží, kterou spolu s manželem taky provozují. Všichni tři servismani hleděli s úžasem, když jsem boty otočila a vylila z každé 2deci vody. Jeden boty vzal, hned se hrnul, že jedá usušit a řekl, že nám samozřejmě půjčí po dobu vysychání (což odhadoval na 2dny :-)) boty jejich. Gratis. Ať si doneseme lyže, že nám vyberou náhradní obuv a seřídí vázání.

Uf. Oddychla jsem si... Jak se za pár minut ukázalo- předčasně.

Martinčiny lyže totiž nebyly v lyžárně k nalezení. To snad není pravda! Ty lyže jsou začarované!! Loni touto dobou o cca 200m dále jsme řešili podobnou (dočasnou) ztrátu lyží. 

Podotýkám, že to nejsou žádné exkluzívní kusy. Vzhledem k tomu, že Martina roste jako z vody, koupili jsme je v bazaru a cena určitě nepřesáhla 70eur. A už jsou zase pryč!!

Do lyžárny dorazil italský manželský pár. Vytušili, že se něco děje. Paní se anglicky ptala, jestli mohou nějak pomoci – stručně jsem jí řekla, co se stalo – a ona to překládala do italštiny manželovi. Zatímco Wlk těkal v závějích kolem lyžárny a hledal lyže, já si dřepla na lavičku a pokoušely se o mě mrákoty, protože jsem si dost živě představovala, jak jdu na recepci podruhé s tím, že sotva jsem vylila z lyžáků litry vody, už jsem tu zas a nemůžu pro změnu najít lyže. Tak to si můžou všichni ti vlídní Italové ledatak pomyslet, že jsem špatně zamedikovaný psychiatrický pacient...

Ital se jal vylepšit jméno své vlasti, klekl na všechny čtyři a lyži našel zasunutou pod regálem botníku. No, vida! Tak mu říkám: „Bravo, Sherlock Holmes, ještě druhou!“ :-) Smáli se oba, to už jsme na čtyřech byli všichni, nakukovali pod ty nejspodnější regály, ale druhá lyže nikde.

Inspector Cluedo však nezklamal. Začal šmejdit po místnosti a lyži našel strčenou ve stočeném koberci. Šprýmař byl zdá se v mimořádně dobré kondici...

Chlapíci v půjčovně se snažili, Maťa s Wlkem byli spokojeni- a já to ještě schytala, že tohle beztak udělal nějaký znuděný čtenář blogu, aby to psaní trochu oživil ;-)

Tak doufám, že žertéř někde narazí na soupeře sobě rovného – chtěla bych vidět, jak se smíchy popadá za břicho... no, některá přání patří k těm nesplnitelným... 

 

Nakonec to vlastně všechno dobře dopadlo. Tahle 45Minutová rozcvička mě rozparádila tak, že jsem mohla na sjezdovku vyrazit v tričku. Hřál mě především pocit, že žádná situace není neřešitelná ;-)

Každá pohádka jednou končí...

1.3.2014

...i ta naše alpská. Sobota je posledním dnem našeho pobytu. Pohled z okna nasvědčuje tomu, že modro a slunečno vystřídalo sněžení.

Vyvezlijsme se lanovkou nahoru. Na hřebeny. 
Na hřebenech nebylo vidět dále než na vzdálenost jednoho předpisového carvingového oblouku :-(  Požitek z jízdy taky nic moc. Brýle sice fungovaly jako ochranný štít před hustě padajícími vločkami mokrého sněhu, ale zas přes ně bylo houby vidět na cestu ...

... a tak jsme to po hodině vzdali a sjeli do nižších poloh. Viditelnost tam byla lepší . Ovšem nesněžilo,ale  drobně a hustě pršelo. Během hodiny jsme byli mokří skrz naskrz. Tak jsme si řekli, že bude výhodnější a příjemnější otestovat další druhy místní pizzy- a lyžování zabalili. 

Ještěže takhle nebylo celý týden, ale jen ten poslední den!!

Dalším důvodem k oslavě bylo i to, že nikdo ze členů posádky neutržil žádný úraz- takže hurá! 

Připíjíme na zdraví a loučíme se tímto přípitkem zase na rok s Klubem přátel bílého manžestru- bylo to super!!

...a já už jsem si říkala, že tento pobyt byl takový vlažný, bez dramatických zážitků... ale poslední den to všechno změnil! neuvěřitelná historka se přecejen přihodila... napíšu. Příště ;-)
Jdu balit. Po snídani vyrážíme směr PRAHA!! :-)

Italské menu na český způsob

28.2.2014

Italská kuchyně mě nadchla. V našem hotýlku se moc snaží. Obsluha je uctivá,vlídnáa odečítá přání hostů patrně z jejich očí, protože aniž byste cokoli museli urgovat, je splněno.

Jak jsem se zmínila, Italové jsou patrioti a jste-li v Itálii, předpokládá se, že budete mluvitit italsky ;-) Pokaždé dostaneme v restauraci jídelní lístek-a můžeme vybírat. Je tu několik českých turistů, a tak jídelníček někdo přeložil- tedy spíš se o to pokusil:-), my jsme jen rozvíjeliteorie, jakou metodu překladu asi použil, že mu z toho vzniklo tohle:))  

 (fotky  mi nejdou nahrát přímo z alba a nevímproč, při vložení se vždy stylizují do původn ípolohy, tak snad až doma to nějak upravím- ted prosím pootočit hlavu-nebo monitor :-))

při výběru jídla hraje hlavní roli fantazie a náhoda ;-)

 Ječmen klobása s mátou- Wlk neodolal- objednal si, a donesli mu hromadu krup, semtam maso (=klobása) a semtam lupen (máta) :-))

A mězas uchvátilo "Turecko s jablky"- bylo to krůtímaso se světlou nakyslou omáčkou :-)

Moučník byl "čokololádový bílý" a Maťa řvala, že toho kraba jíst nebude. Po čokoládě ani stopy...a krab vůbec nebyl krabem:-)... ale...  prostor pro hadače....

 

něcojakokandovanýpomeranč ;-)

Vynikající to bylo!!

V čem tu nemůžete sáhnout vedle, to je káva. Pravda-naše představy o šálku kávy se velikostně dost liší ;-), ale ta vůně...  a chuť!

Takže my se na večeři vždycky těšíme, neb do poslední chvíle vlastně nevíme, co nám naservírují ;-)

Teorie carvingu

27.2.2014

Wlk se dnes rozhodl vybrousit styl lyžování naší Martiny. Kdepak-teorii on NIKDY nebere na lehkou váhu. Než jsme po té 12leté pauze zase poprvé vyjeli do hor, byla jsem nucena pročítat si odbornou publikaci o teorii carvingu a taky mě nutil sjíždět videa s výkladem, jak carvingový oblouk aplikovat v praxi.

Dnes došlo i na Martinu- nízký věk nikoho neomlouvá!;-)
A tak si Wlk našel vhodný svah (pečlivě zvažoval, zda-li má správný úhel sklonu a dostatečnou šíři) a vzal si nezletilou do parády. A přednášel a předváděl ...a když už si myslel, že líp to vysvětlit nemohl a chtěl získat zpětnou vazbu- optala se Martina: "A tati, kdy už si zas budu moct jezdit po svým... bez těch tvých obloučků?"

Chudák Wlk. Život je někdy zbytečně krutej... ;-)

Každopádně svahy dnes opět zely prázdnotou. My snad ty lidi odpuzujeme neboco? :-) Nikde nikdo. Děsím se pomyšlení, že se někde vysekám a nikdo mě nenajde! Na 1,5km dlouhé sjezdovce  jen my a tu a tam zbloudilec.

 Dnes byl krásný výhled do dáli. Na obloze se povalovaly mráčky, což mám radši, protože je alespoň na co koukat.
Italové jsou stále usměvaví a dobře naladění- bez ohledu na počasí.

Já jsem dneska tedy úplně uježděná. Kolem poledne už je sníh těžký, takže večer necítím nohy. Snad se mi podaří své nesportovní tělo ještě zítra a pozítří zrestartovat :-)

Zimní pohádka na tento den

25.2.2014

pro milovníky lyžování-pastva pro oko: načechraný manžestr ;-)

vyfotila jsem si ho  na zdejším vrcholu Mt.Lussari, kde v pozadí pózuje malebný shluk budov- hotely, restaurace a kostelíček- já vím, zdrobněliny... ale tady je to vzhledem k jeho velikosti na místě ;-)

 

A zde ještě jeden detailní záběr... sluníčko pražilo, takže všechny vyhlídkové terasy byly doslova obleženy turity popíjejícími všechny možné druhy nápojů a kochajícími se zasněženými vrcholky slovinsko-italských hor.

Lyžovali jsme na hřebenech. Martina zprvu hudrovala, že to nesjede, ale nakonec jí nic jiného nezbylo. ;-) Naštěstí jsou sjezdovky liduprázdné. Takové kyžařské dálnice...

Rodinné portréty z vrcholů má kdekdo. Tak jsme si taky jeden nevšední pořídili- jsou dny, kdy by člověk měl zkusit překročit svůj stín ;-)

A co mě dneska ohromilo? Vozíčkáři. V Tarvisiu právě probíhá jakýsi světový pohár sportovců s handicapem ve sjezdu. Tak to může každý jen žasnout, jakým způsobem a jakou rychlostí se dá sešupajdit celkem ostrá sjezdovka.
 
Pro vozíčkáře se nabízejí i speciální vozítka, která mají jen dvě velká kola! Je to vymyšlené- rejdilo to i po sněhu!

více na:  www.gennymobility.com

Italské pondělí

24.2.2014

Pondělí jsme strávili na sjezdovkách.

Nebe modré-sem tam mráček, Sluníčko se opíralo do zasněžených svahů tak, že odpoledne už byl sníh pěkně rozměklý.

Celý den jsme se aktivně věnovali lyžování- a vzhledem k mé celoročně líné nátuře si myslím, že zítra budu mít problém se obout. Jezdili jsme až do zavíračky- a pak málem zaspali večeři ;-)

Dneska mě pobavily dvě věci:

Auto zaparkované přímo pod lanovkou slibující GIPS SERVIS- pro nás neItaly mnohoznačná výzva :-)

A pak taky počet lyžařů na sjezdovkách. Já to prostě nechápu, kde všichni jsou?? Nikde nikdo! Naprostá paráda!

Večeře sezde servíruje až v půl osmé. Z italsky psaného jídelníčku je  legrace vybírat. Taková hra "na překvapení". Ale mně to může být jedno, protože krom segedínu a vařené kapusty jím stejně všechno, takže mě to docela baví. Majitel se sice snaží o jakýsi ručně vepsaný překlad názvů  jídel do češtiny, ale musím říct, že je to spíš zavádějící - dnešní "zvěřina s omáčkou" sestávala z těstovin, co vypadaly jakomalé sloní uši a opravdu se máchaly v nějaké omáčce ;-) Po divokém praseti, které od toho Máťa očekávala, ani památky ;-)

Káva a víno výborné. Jako vždy ;-) Káva samozřejmě není v  hrnečku skoro vidět, ale zato má grády. Ital by se asi nad naším českým "presem" lámal smíchy v pase :-))

Vzhůru do hor

23.2.2014

Martina má tento týden jarní prázdniny a toužila opět vyjet na hory. Loni se nám osvědčilo vydat se za sněhem do Itálie, takže letos byla volba víceméně jasná: opět Tarvisio ;-)

 Cestu jsme ovšem kvůli Barování museli odložit až na neděli- a dobře jsme udělali, protože na dálnicích bylo pustoprázdno,všichni vyrazili v sobotu.

 

 Odjezd se zadařil až na 2.pokus, protože po několika minutách jízdy pan Wlk zjistil,že jsme doma zapomněli všechny hůlky (ten plurál používám záměrně, aby si každý mohl dosadit svého viníka) ;-)

Pak Wlk totiž proslul tím, jak je pečlivý a všech bezpečnostních předpisů dbalý, takže ještě den před odjezdem sháněl reflexní vesty pro každého člena posádky, neboť někde vyčetl, že v Rakousku se to vyžaduje... dále jsme museli dojet koupit lopatu na sníh, jelikož v naší cílové destinaci se očekává v 2.polovině týdne sněžení. Za tímto účelem jsme vybaveni i čelovkami- pro případ (nejen bílé) tmy :-)) Doufám,že nic z toho nebude potřeba a že své pojištění proti úplněvšemu nebudeme aktivně používat!!

Cesta proběhla úplně v pohodě. Jelo se tak dobře,že Wlk nehodlal ani stavět :-) Nakonec došlo na jednu výbornou rakouskou kávu- pobavila jsem se germanistickým cvičením- v podobě milých citátů na minismetankách ;-)

A v 16:30 -tedy přesně podle plánu velitele!! ;-) jsme dorazili na místo určení.
Krásné, ale malé alpské městečko nezklamalo-a "panoramata" nabídlo hned při příjezdu...

Bydlíme v malém hotýlku -hned u sjezdovky a pohled z okna velmi útulného pokoje  vypadá úchvatně! ;-)

Vidíme přímo na sjezdovku, kde dneska v podvečer probíhal nácvik slalomu nevidomých lyžařů. Nikdy jsem to  neviděla a vůbec si neumím představit, že jsem schopná jet podle něčí navigace na provázku kousek před ním... pomyslný klobouk úcty dolů před všemi, kteří se svým zdravotním znevýhodněním nenechali vyvést z rovnováhy!!

Zítra vlítneme na sjezdovku i my... nevidomí budou ve výhodě- neuvidí náš carvingový oblouk po wlčím stylu :-))