Vzhůru do hor

23.2.2014

Martina má tento týden jarní prázdniny a toužila opět vyjet na hory. Loni se nám osvědčilo vydat se za sněhem do Itálie, takže letos byla volba víceméně jasná: opět Tarvisio ;-)

 Cestu jsme ovšem kvůli Barování museli odložit až na neděli- a dobře jsme udělali, protože na dálnicích bylo pustoprázdno,všichni vyrazili v sobotu.

 

 Odjezd se zadařil až na 2.pokus, protože po několika minutách jízdy pan Wlk zjistil,že jsme doma zapomněli všechny hůlky (ten plurál používám záměrně, aby si každý mohl dosadit svého viníka) ;-)

Pak Wlk totiž proslul tím, jak je pečlivý a všech bezpečnostních předpisů dbalý, takže ještě den před odjezdem sháněl reflexní vesty pro každého člena posádky, neboť někde vyčetl, že v Rakousku se to vyžaduje... dále jsme museli dojet koupit lopatu na sníh, jelikož v naší cílové destinaci se očekává v 2.polovině týdne sněžení. Za tímto účelem jsme vybaveni i čelovkami- pro případ (nejen bílé) tmy :-)) Doufám,že nic z toho nebude potřeba a že své pojištění proti úplněvšemu nebudeme aktivně používat!!

Cesta proběhla úplně v pohodě. Jelo se tak dobře,že Wlk nehodlal ani stavět :-) Nakonec došlo na jednu výbornou rakouskou kávu- pobavila jsem se germanistickým cvičením- v podobě milých citátů na minismetankách ;-)

A v 16:30 -tedy přesně podle plánu velitele!! ;-) jsme dorazili na místo určení.
Krásné, ale malé alpské městečko nezklamalo-a "panoramata" nabídlo hned při příjezdu...

Bydlíme v malém hotýlku -hned u sjezdovky a pohled z okna velmi útulného pokoje  vypadá úchvatně! ;-)

Vidíme přímo na sjezdovku, kde dneska v podvečer probíhal nácvik slalomu nevidomých lyžařů. Nikdy jsem to  neviděla a vůbec si neumím představit, že jsem schopná jet podle něčí navigace na provázku kousek před ním... pomyslný klobouk úcty dolů před všemi, kteří se svým zdravotním znevýhodněním nenechali vyvést z rovnováhy!!

Zítra vlítneme na sjezdovku i my... nevidomí budou ve výhodě- neuvidí náš carvingový oblouk po wlčím stylu :-))