Den vzpomínkový

3.2.2014

3.únor se stal mým vzpomínacím a zárověň nezapomenutelným dnem.

Před 17lety byl třetí únorový den nabitý událostmi: moje soukromá veliká radost ze svého prvního narozeného dítěte....která vzápětí byla lehce zastíněna  událostí, která zaplnila titulní strany všech deníků: úmrtí mého oblíbeného spisovatele- obdivuhodného vypravěče- Bohumila Hrabala, který i tu smrt pojal "pábitelsky". Údajně nešťastná náhoda, vyloženě "poeticky" vypadl z okna ortopedické kliniky, když krmil holuby... i ze své smrti vytvořil příběh. Neuvěřitelné.

A tak si tu medituju a vzpomínám... scénář toho dne si pamatuju docela přesně... a přemítám, co všechno se za tu dlouhou dobu událo, prohlížím fotky a říkám si, že jsme toho tolik zažili a přežili.

A připouštím, že mě čas za ty roky zklidnil a naučil vnímat věci taknějak komplexně. Všechno se vším souvisí, nevyplatí se mávat rukou nad zdánlivými drobnostmi, protože i ony mohou nenápadně za našimi zády přerůst do obludných rozměrů, je dobré být důsledný- nejen na druhé, ale především na sebe...

Přestože je mi smutno, cítím jistý klid. Bůhví, co bychom zažívali dnes s tou nelítostnou progresivní nemocí ... ale možná by všechno jelo ve vyjetých kolejích a Majda by byla spokojenou studentkou vysněné grafické průmyslovky. Kdo ví. Všechno jsou už jen fabulace.

Únorové narozeninové oslavy narozenin se změnily v poklidnou návštěvu hřbitova.  Dnes již podruhé... snad si časem  nějak víc zvyknu...

15 komentářů:

Knihomilka řekl(a)...

Já se přiznám, že knížky p. Hrabala jsem nikdy číst nemohla, nešlo mi t, v tom jeho stylu jsem se ztrácela. O to víc miluju filmová ztvárnění jeho děl. Naštěstí jsme měli rozumnou češtinářku a pokud jsme v povinné čtebě místo knihy viděli film, tak to uznala.

Petra T řekl(a)...

Co říct.... chci Vám zanechat pár slov a přitom neznít pateticky či neurvale.... snad jen, že si vážím Vaší upřímnosti, s jakou sdělujete tak citlivé téma. Věci se dějí z nějakého důvodu, i když jej pochopíme až časem... nebo v jiný čas a prostor. děkuji, Petra

Marci řekl(a)...

I já ....absolutní nepamatovač čísel si tento den pamatuji,,,,a chtěla bych být raději zase mladá a "blbá "....

Marcela Nováková řekl(a)...

Zavzpomínala jsem s Vámi, přečtením některých vašich příspěvků. Soucítím a objímám na dálku.Nikdy nic už nebude jako dřív a přesto musíme jít dál. Má kamarádka po smrti jediného syna ,na můj popud vzala do pěstounské péče dva kluky. Včera mi napsala, že žádají o pěstounství dalších 4 sourozenců jednoho z nich.Berou si je domů již skoro rok na víkendy. A přesto vždy, když spolu píšeme, posílám pozdravy i tam nahoru ,pro její dítě, které navštěvuje, kdykoliv má volno.A mám radost, že má opět pro co žít!

msedlakova řekl(a)...

také nevím co napsat.
Snad jen, že já věřím, že se jednou zase všichni sejdeme.

Míša z Plzně

Amelie řekl(a)...

Krásně a jemně napsáno. Posílám sílu..nejen pro tento den.

Lucka řekl(a)...

taky jsme vzpoměli..

jak neudžím nic, tak data kalendářní všechna..

Anonymní řekl(a)...

Také objímám a myslím na vaši moc šikovnou Majdu. Myslím, že vaše cesta je správná, citlivá a pravá. Veronika

Markéta B. řekl(a)...

Tyhle dny nejsou lehký, ale souhlasím s ostatními - snášíte je skvěle! :)

Na Majdu jsem si ten den vzpomněla taky, i přesto, že jsem ji neznala.

A zabývat se tím, co by bylo, KDYBY, to je nesmysl. Ale to víte sama.

Držím palce, mějte se hezky.

Anonymní řekl(a)...

Nezvyknete, Wlčice, vím o čem mluvím, už sedm let. Jenom se s tím naučíte žít. Kdo neprožil, nemůže pochopit. Jenom každý trneme, aby nás to nepotkalo.
Hodně sil, Markéto.
P.

Andrea Benešová řekl(a)...

Markét, myslím na tebe, co víci říci. Šnad má všechno nějaký vyšší smysl, sama nevím

tenisak řekl(a)...

To je, jak se říká, koloběh života. Když já jsem se narodil, byla matka se mnou ve stejné nemocnici jako má babička. Já se narodil a babička dva dny poté umřela.

Anonymní řekl(a)...

Posílám sílu.

LenkaS řekl(a)...

Markét, myslíme na vás. A hlavně věříme ve vás.
Majda, Madlenka je pro nás nezapomenutelná, i přestože jsme neměli tolik času se více poznat.

Míša řekl(a)...

Dobrý den,vzpomínáme taky!Majda♥ nás lidsky posunula vpřed...díky ní máme super zážitky a vzpomínky na Archipelágo:-)....Myslím ,že Majda by touto dobou mohla mít dobře vypilovaný sarkasmus...myslím v tom dobrém slova smyslu:-))...Jsem ráda,že jsem ji poznala,já Vám za ni děkuji♥Míša