31.1.2014
Jak jsem slíbila, tak jsem udělala :-) Na pátek jsem vyhlásila dětský den :-) Martina si domluvila kamarádku. Byly pololetní prázniny, zařídila jsem si volno a hodlala hočičky oblažovat svou pozorností.
Hned ráno se zavřely do pokoje a stavěly z lega. Pak se vrhly na výcvik morčat a společenské hry. K obědu si vyráběly pizzu- a po obědě přijaly mé pozvání na výlet do Prahy spojený s kulturou i občerstvením.
Vydaly jsme se navštívit poměrně mladé muzeum věnované Karlu Zemanovi - mistrovi ve vynalézání filmových triků. Jeho "Cestu do pravěku " jsem kdysi přímo hltala.
No a dnes jsem byla velmi překvapená zjištěním, že onen mamut, na něhož vzhlížejí kluci z loďky, by se vešel do dlaní.
Děti s radostí vyzkoušly všechny interaktivní exponáty: těžký skafandr, v němž jsou slyšet zvuky moře...
Létající stroj, kde jeden sedí a ovládá křídla stroje , zatímco druhý točí klikou, čímž pohybuje pozadím...
na chvíli se mohly stát i kormidelníky ponorky
a pozorovat, co se děje pod hladinou...
...a spoustu dalších věcí, včetně kostýmů ze známých filmů a možnosti poslechnout si audioukázky...
zkoumali jsme i perspektivu- všechno dokonale promyšlené!
Muzeum je příjemnou zastávkou třeba při procházce přes Karův most. Na jeho prohlídku stačí hodina- expozice se nacházejí v několika místnostech. Vše je bezbariérové. Muzeum má i svoji turistickou známku a také pořádá i různé tvůrčí dílny, kam se určitě někdy rádi vypravíme.
Venku jsme ještě zkusili využít nabízené kulisy k pořízení pamětní fotky. Upravila jsem ji do režimu sépie, takže i holčičky vypadají, že do té scifi kompozice patří .-)
Cestou domů jsme ještě stihly zmrzlinu a libovaly jsme si, jak jsme se měly dobře :-)
Jak jsem slíbila, tak jsem udělala :-) Na pátek jsem vyhlásila dětský den :-) Martina si domluvila kamarádku. Byly pololetní prázniny, zařídila jsem si volno a hodlala hočičky oblažovat svou pozorností.
Hned ráno se zavřely do pokoje a stavěly z lega. Pak se vrhly na výcvik morčat a společenské hry. K obědu si vyráběly pizzu- a po obědě přijaly mé pozvání na výlet do Prahy spojený s kulturou i občerstvením.
Vydaly jsme se navštívit poměrně mladé muzeum věnované Karlu Zemanovi - mistrovi ve vynalézání filmových triků. Jeho "Cestu do pravěku " jsem kdysi přímo hltala.
No a dnes jsem byla velmi překvapená zjištěním, že onen mamut, na něhož vzhlížejí kluci z loďky, by se vešel do dlaní.
Děti s radostí vyzkoušly všechny interaktivní exponáty: těžký skafandr, v němž jsou slyšet zvuky moře...
Létající stroj, kde jeden sedí a ovládá křídla stroje , zatímco druhý točí klikou, čímž pohybuje pozadím...
na chvíli se mohly stát i kormidelníky ponorky
a pozorovat, co se děje pod hladinou...
...a spoustu dalších věcí, včetně kostýmů ze známých filmů a možnosti poslechnout si audioukázky...
zkoumali jsme i perspektivu- všechno dokonale promyšlené!
Muzeum je příjemnou zastávkou třeba při procházce přes Karův most. Na jeho prohlídku stačí hodina- expozice se nacházejí v několika místnostech. Vše je bezbariérové. Muzeum má i svoji turistickou známku a také pořádá i různé tvůrčí dílny, kam se určitě někdy rádi vypravíme.
Venku jsme ještě zkusili využít nabízené kulisy k pořízení pamětní fotky. Upravila jsem ji do režimu sépie, takže i holčičky vypadají, že do té scifi kompozice patří .-)
Cestou domů jsme ještě stihly zmrzlinu a libovaly jsme si, jak jsme se měly dobře :-)
7 komentářů:
Je docela zajímavé, že i dnešní děti něco takového zaujme. Přeci jenom už je filmový vývoj o hodně dál, a dnešní mládež, si myslím, se akorát Zemanovým filmum vysmívá. Nebo se pletu??
na vysmívání nedošlo ;-), podala jsem to tak, že KZ byl borec, protože neměl techniku, co se dnes používá běžně- a jak fikaně si poradil.
Mají to tam pěkně vymyšlené,děti mohou točit, zkoumat... já měla děti 9-10let, což je tak akorát, mladším to asi nic neřekne.
Filmy Karla Zemana hltáme celá rodina, i děti. Díky za tip, snad se nám podaří o prázdninách muzeum navštívit.
PS: Marťa se nějak vytáhla, zdá se mi. :)
Dékujeme za tip...myslím, že by se Mišce mohlo líbit :-)
Teda, krásně jste si ten volný pátek užily... :-) Někdy je mi trochu smutno z toho, že jsem se nakonec rozhodla zůstat doma a nepodnikla, resp. nepodniknu studijní misi do matičky Prahy. :)
Ty možnosti kulturního vyžití mi v domovském kraji chybí. Ale někdo má pocit, že je tu té kultury až příliš. Nač činohru, která tu stála 42 let, že. :) Ale to sem nepatří... :)
Mějte se pěkně! :-)
to bude mít úspěch u mého táty :)
Tak koukám, že jsme se tam míjely :-). A ten převod do sépie je výborný nápad! S dovolením ho taky využiju :-)
Okomentovat