Týden plný překvapení

20.-24.1.2014

Lednové dny letí neuvěřitelně rychle. A pořád se něco děje! ;-)

V úterý jsem se moc těšila do divadla. Dala jsem ty lístky Wlkovi vánočním darem. Byly pracně ulovené, neb představení "Pan Polštář" Činoherní klub hraje zřídka.
Nemám ráda e-vstupenky. Vypadají všechny stejně. Jedinou velkou výhodou je, že je člověk pohodlně koupí přímo z bytu. Ráda zkoumám kreativitu divadel - jak se dokáží o diváka starat, jaký mají program, vstupenky - a někteří jsou opravdu velmi vynalézaví!

Tentokráte jsem poprvé e-vstupenkám blahořečila. V divadle totiž díky nim měli v databázi moje údaje, takže mi ještě odpoledne poslali mail, že představení je z důvodu nemoci jednoho z herců zrušeno :-( Konečně taky jednou někdo využil moji adresu k něčemu užitečnému- a nejen ke spamu.

Jenže já už jsem si  aktivně na ten večer domluvila schůzku s kolegou účetním v centru Prahy, že na cestě do divadla podepíšu nějaké dokumenty, aby se mohla žádost o grantové penízky včas odeslat a  abych si ušetřila jednu cestu tam a zpět....  sněžilo a pršelo zároveň, ale bylo mi trapné schůzku odvolávat, takže jsem vyrazila.
A pak taky "na skok" do knižního ráje- Luxoru- to mě zas přišlo na pěkný peníz ... achjo, za chvíli na ty svoje závislosti nestihnu vydělávat! ;-) Když oni to tam mají tak naaranžované a ještě to jejich prokleté papírnictví se všemi těmi sešity, deskami a nepřeberným množstvím pisátek...

Ve středu jsem kývla své letité kamarádce na pozvání na večeři- a dobře jsem udělala :-) Dáváme si s Maruškou k narozeninám zážitky :-) A pak ještě ctíme zásadu, že 2x do roka zajdeme "na něco dobrého" Ještěže ty naše oslavy máme tak pěkně rozložené během roku. Byl to příjemný večer. Chechtaly jsme se tak, že jsme skrz slzy nebyly schopné dočíst jídelní lístek. :-)

Čtvrtek bývá hodně pracovní. Když jsem večer měla opustit pracoviště, zjistila jsem, že jsem tam za ten den vyrobila takový nepořádek, že přes hromady papírů nebyly vidět ani moje osobní věci. Takže jsem zaklekla a začala třídit a rovnat. Vůbec mi to nešlo od ruky.  Paní uklizečka mě podezírala z toho, že tam hodlám nocovat a nabízela, že mi doběhne pro pizzu nebo něco k snědku ;-)

Martina žije už 2.týden hudbou. Asi se aktivně chystá na Pražské jaro :-) S holkama založila hudební skupinu s poetickým názvem: Sladké lízátko - Sweet Lollipop - chcete-li.. Martina se ve skupině nominovala na post klávesisty, ač v reálu ovládá jen flétnu ( a to ještě s obtížemi). Druhá slečna hraje na kytaru (umí 3akordy) a zpívá- ale nemá mikrofon, tak prý není slyšet. A ta třetí hraje na bubny- úroveň si netroufnu posuzovat, ale myslím, že tam je to spíš o náhodě- kdy a kam se trefí. Naštěstí trénují v cizí garáži a jak říká druhá maminka: "Lepší než kdyby čučely na televizi " .;-)

V pátek ráno jsem pospíchala na domluvenou schůzku. Místo očekávané paní se však dostavil mně neznámý muž. Neskrývala jsem překvapení, protože s paní jsme si vyměnily několik mailů, celou věc předjednaly- a nakonec dorazil manžel, který o celé věci nevěděl zhola nic a hodlal začít pěkně od Adama. Důvod absence té paní byl prostý: "Víte, ona je venku zima, manželce se nechtělo vstávat, tak jsem to vzal za ni"- hehe ...
To mě málem srazilo ze židle. Tak mu suše říkám:"Tady to podepište, tuto částku uhraďte a zbytek si nastudujte v teple domova u manželky v poště."  Smál se na celé kolo. Udělal, co jsem chtěla- a bezstarostně odkvačil. Já jsem z úžasu nevyšla doteď.

Odpoledne jsem vyrazila do Tesca. Nebylo to z rozmaru. Byla to nutnost. Reklamovala jsem tam v prosinci kabelu, které se po pár týdnech  nošení vypáral zip. Volali mi už před 3týdny, že tam mám nový kus, ať si přijdu... napadlo mě, že se tam  ( v rámci časové úspory!) stavím v nějakém sportu okouknout nové lyžáky. Ty moje už mají odslouženo, loni mě mačkaly na několika místech- jarní prázdniny se blíží, je čas se nově vyzbrojit. Výprodeje v plném proudu, hřálo mě pomyšlení, že možná pořídím výhodně... Ujal se mě mladý prodavač a mohl se ochotou přetrhnout.

V mé okrajové sloní velikosti byl celkem snadný výběr- ty dva páry, co se v krámě nacházely, našel snadno- byly až u stropu. Byla jsem z nich nadšená. Z ceny ani po slevě tedy moc ne. Mladík mi o těch botách navykládal úplné romány. Všechno věděl! Porovnával různé modely, technologie... celou botu rozebral- a poučoval:"No a tady to je na topné tělísko. To kdyby vám byla zima, tak si sem můžete vložit..."
Stopla jsem ten odborný výklad s úsměvem: "Pane, nepotřebuju do bot žádné vyhřívání. Když je mi zima, zajdu do hospody, technické detaily nejsem schopná vnímat, pokud nejsem v ohrožení života" :-) Strávila jsem v tom obchodě snad 3/4hodiny. Boty se zdály být výborné. Volala jsem Wlkovi, jestli je fakt potřebuju... já Váha to nemám při nakupování snadné... Wlk radostně souhlasil, že URČITĚ ANO (ani cena ho nezajímala) ... věděl totiž, že by ho čekalo turné po dalších krámech, tak odkýval cokoli. Mám je:  HEAD Nextedge 80- černé, lesklé, v České republice vyrobené, softwalk slibující, úžasné přezky mající- já se možná nazuju bez dopomoci cizí osoby! :-) Už si ani nepamatuju, kdy jsem si nové lyžáky kupovala.

Cestou domů ještě mezipřistání na hřbitově. Ticho. Klid. A jedna sova (za)sněž(e)ná- Martinčiny dárečky pro Majdu. 

Na víkend jsem neplánovala nic. Dodělám nějaké resty, provedu hygienickou údržbu doupěte a ... pak se uvidí ;-) ... a rozhodně nebudu otáčet list v diáři dřív než v neděli večer... :-)

5 komentářů:

Jitka Neradová řekl(a)...

Hezké čtení, nejvíc mě pobavila sekce týkající se mladé dívčí kapely s Martinkou jako klávesistkou. Ač bych je tedy nechtěla za sousedy, souhlasím s tím, že líp, než čučet na bednu:-)A nedá mi zmínka o hře Pan Polštář. Já to viděla, kvalitní výkon,leč strašná,pro mě tedy zcela jistě, depka. Dlouho jsem to rozdýchávala. To jen tak na okraj.
Zasněžená sova mě úplně dojala. A přeji hezký víkend, relaxační:-)

Wlcice řekl(a)...

Já vím, Jitko, že z Pana Polštáře nepůjdu rozesmátá, ale nedalo mi to! A musím přiznat, že tyhle těžké kusy v divadle fakt vyhledávám.

Už mám lístky do Celetné na Bezruče- tak to si zase dám ;-) Ti to taky dovedou, rozložit člověka na kousky.

Helena řekl(a)...

Pan Polštář! Přesně tak - ta hra je depresivní strašně a neskutečně dobrá! Podle mne nejlepší, co autor napsal.... Dívčí kapela vypadá nadějně :), přesně takhle začínali velcí umělci - po garážích se spolužáky.

Baruschka řekl(a)...

Na Pana Polštáře jsem si ještě netroufla, stačila mi tam Tramvaj do stanice Touha..

Dívčí kapela nemá chybu!

Liška řekl(a)...

Holčičí kapela se mi taky zdá skvělá. Akorát její název by mohl u někoho vyvolat pedofilské asociace.