Neslučitelné

20.1.2014

Tak dlouho jsem odkládala návštěvu kadeřnictví s Martinou, až už hrozilo, že se do toho budu muset pustit svépomocí, a to MáŤa řvala, že néééé! ;-)
Po dvou neúspěšných pokusech bylo domluveno pondělí třináctého. Ale ten den jsem nehodlala opustit postel a hodlala se intenzivně léčit, protože jsem v úterý opravdu musela do práce. I vyslala jsem Wlka jako doprovod. Vysvětlila jsem základní pojmy:-)): o kolik zkrátit, pojem mikádo, prostříhat- nic složitého.

Do kadeřnictví šli cestou ze školy. Po chvíli Wlk volal, že "tam jsou lidi! a že je tam fronta!"
Ujistila jsem ho, že to je normální úkaz, protože dětské je spojené s pánským oddělením- a tam se na čas neobjednává. Vždycky jen zjistím, kdo stříhá (máme už svoje osvědčené typy)- a vyrazíme ;-)

Přišli domů asi za hodinu - čili žádná tragédie.
Martina sundala kulicha, zkoumala jsem účes a ptám se: "Kdo tě dneska stříhal?", protože aŤ jsem vlasy v ofině přehrabovala sem nebo tam, byl tam patrný pěkný zub.
Wlk odpověděl, že kadeřnice byla v pořádku. Jen Martina dostala na křesle škytavku, že kadeřnici málem vypadly nůžky z ruky- no a to je tedy důsledek. :-)

Další dvě neslučitelné věci objeveny.