Klub "Svačíme spolu"

5.2.2014

Nevím, jak se nám to poadřilo, ale jsme rodina, která si neustále povídá. Rozmluvil se i Wlk, kterého vždycky všichni považovali za tichého a nenápadného chlapce ;-) Martina spustí současně s probuzením a vykládá a vykládá. Pokud ne zrovna nám, sedí u klece s morčaty a organizuje jim zábavu, nebo jim čte pohádky- dočetla se totiž, že morčata jsou "společenská", což si vyložila právě tak, že ve společnosti se hlavně mluví :-)

Miluju školní příhody. Úplně se pasu, když mi sama začne vypravovat, co se odehrálo v jídelně a při tělocviku... líčí, co která paní učitelka řekla, napsala, udělala (jo, kdyby dámy z učitelského sboru tušily, jak je mají děti přečtené  a jak rády o nich vypravují!) 

Tento týden byl na školní (i jiné) příhody bohatý... až moc, chce se mi dodat. Na otázku: "Tak jak bylo ve škole?" Martina obvykle odpovídá zvesela: "Jo, dobrý..."
"Můžeš to dobro nějak specifikovat?", nedám se odbýt.
... a tady se zpravidla chytne a začne vypravovat :-)) ... nezklamala! Spustila:

"Mami, víš, že jsme s Tomášem založili nový klub?"
"Prosímtě jaký?"
"Jmenuje se SVAČÍME SPOLU."
"Aha, takže se spolu chodíte nasvačit? A kam?"
"Néé, je nás tam víc! A já jsem PODadmin. Admin je Tomáš. Ono to líp vypadá, když klub vede chlap." (tak tohle mě dostalo! její pojetí genderového vyrovnání a taky ta funkce...admin- jsem z dob, kdy bylo běžným označením vůdce spolku předseda .-))
"Aha, Vy máte i funkce? A co je potřeba k tomu, aby se člověk stal členem klubu?"
"Tak za prvé, musíš mít SVAČINU ;-), pak musíš mít chuť sníst si ji společně s ostatními členy na určeném místě a vždycky musíš mít něco, co chceš členům vypravovat- třeba příběh, nebo vtip..."
"A kde je místo určené? "
"No to je na chodbě. Za dveřmi. Tam je takový žlábek (??), tam se pohodlně usadíme, uděláme docházku a svačíme. Vedeme docházku v takovém archu. A když někdo donese bonbony pro všechny členy, tak dostane statut VIP..."

Nevěřícně jsem hleděla. Naprosto promakaný systém :-) 
"A co svačiny? Vyhovuje členům klubu tvá svačina?"
"No, mami, říkají, že by akorát nesnesli tu krabičku s ovocem. Ale já jim říkám, že jsem tak zvyklá..." ;-)

Ten den odpoledne mi babička vylíčila, jak se jí podařilo zapsat do kurzu španělštiny pro seniory, protože nesnese pomyšlení, že jí úplně trouchniví mozek... Babička přišla do styku s tímto jazykem někdy na střední škole- dá se tedy říct, že začne od Adama...

Večer jsem o sobě přemýšlela. Zdá se, že jsem ta nejnudnější epizodní postava z celé rodiny... ;-)