Vycházka do Nového Světa a starých časů

3.1.2015

 Po dnech ultranezdravého života, kdy jsme se ládovali kdečím, jsem usoudila, že je třeba začít s pravidelným pohybem- tedy alespoň chůzí ;-)

V sobotu odpoledne jsem vyzvala rodinu k výletu do Nového Světa. Tip jsme našla na www.prahaneznama.cz. Příliš nadšení jsem svým návrhem nevzbudila. Martinu to málem dohnalo až k pláči, protože si v ten okamžik nedokázala představit nic strašlivějšího, než strávit odpoledne plahočením se po Praze. 
Wlk odpor nekladl a začal si chystat svoji fotovýbavu. 

Staroměstské náměstí či Hrad jsem zavrhla- zachtělo se mi objevit kouzlo uliček Nového Světa! V těchto končinách se nevyskytuju příliš často- jen díky letní scéně divadla Ungelt už jsem uličky prošla. Opravdu  kouzelná část Prahy!

V Novém Světě máte totiž rázem dojem, že jste ve starých časech.
 Po kostrbatém povrchu "kočičích hlav" jsme došli až k malebnému zákoutí, kde se nachází (údajně jediný) roubený dům v Praze- se šindelovou střechou (v průvodcích chybně uvádějí, že střecha je došková, ale pan Wlk mě vyškolil, takže já už mám v krytinách jasno! ;-). 
Jmenuje se "U Raka"- prý podle hojného výskytu raků, kteří žili ve zdejším potoce- Brusnici. Potok tu dnes není k vidění, protože jsme se dočetla, že byl "zatrubněn"- to slovo mě zarazilo. Nevzpomínám si, že bych jej kdy slyšela- a to češtinu pitvám celkem s chutí i ve volném čase. Každopádně dnes je z roubené chaloupky luxusní romantický hotel, kde jednu noc pořídíte za cca  100 neromantických eur ;-) 

Černínskou uličkou jsme stoupali na Loretánské náměstí. V ulici se nacházejí obytné domky a velkou část ulice lemují vysoké hradby zahrad.

Došli jsme až k Loretě- a po chvíli čekání odbila celá a zvonkohra se rozezněla.

Kapucín-  dal se do novoročnho úklidu.

A jeden EU anděl...

Mně Ježíšek nadělil nový foťák, jelikož ten můj původní milovaný LUMIX nepřežil moje focení ledové Prahy. Technik dospěl k názoru, že výhodnější -než oprava 6let starého- bude koupě nového a nepomněl podotknout, že některé náhody dají hodně práce- jakože mi upadl na zem zrovinka v prosinci!!   Já jsem ale s novým nepočítala,  takže jsem ten starý nechtěla úplně dobrovolně opustit (kdepak věci s příběhem- jsem jak starý vetešník, všechno mám ráda - a se vším se nerada loučím... ach, ty geny :-)) 

Nicméně jsem měla záminku, že potřebuju počkat, až se rozsvítí lampy, protože chci zkusit, jak "to fotí" .-)
Mému požadavku bylo kupodivu bez protestů vyhověno. 
Byla jsem nadšená-  tedy z fotek ani ne, ty hned první profík zkritizuje, ale z té podívané!! 
Sytěžlutá světla lamp trarobylého vzezření se leskla na mokrém povrchu ulice... nádhera!

Cestou k Hradu se mi otevíraly krásné průhledy- tady třeba v pozadí Petřínská rozhledna...

A několikaramenný kandelábr s plynovými lucernami na Hradčanském náměstí...

...a pohled z hradeb na celé město

...a ještě červené klasické střechy s bílými komíny...

Krásná vycházka to byla. 
Obrazy uchované v mé mysli jsou samozřejmě mnohem hezčí než ty, co utkvěly na kartě ve foťáku. Vycházku všichni přežili. Na Malostranském náměstí už zbytek výpravy sabotoval pochod přes Karlův most - tak někdy příště! ;-)