Rozdíly

8.5.2015

Dalším květnovým oslavenecem, který na slavení narozenin dostává od státu volno, je moje mamka. Kolik dnes slaví, to se nesmí říkat nahlas- a kdo by chtěl hádat, určitě by prohádal. :-) 
Letos si dala darem přestavbu domu. Už jsem se vzdala myšlenky, že tu bude klid, ticho a uklizeno, protože babička vymýšlí nové a nové věci, které vy se v domě měly změnit...

Naše domácí zvířena si po dvou měsících zvykla na ruch, který vyrábějí dělníci. Morčata už nezalézají do domečku, v klidu si lebedí na jeho střeše- a pozorují cvrkot. Kocour sice ztratil díky všudypřítomnému jemnému prachu  lesk své značkové srsti, ale zjistil, že zvyšující se rámus zvyšuje i dávky pamlsků- aby šelma netrpěla, tak ji zcela nevýchovně uplácíme ;-), takže kocour na dokončení přestavby rozhodně nepospíchá...

Řemeslníci  se tu střídají, jak na běžícím pásu- občas se vloudí organizační chybička a sejdou se i dvě party současně. Ale to nevadí, však mezioborová spolupráce je taky potřebná. ;-)

Po dvou měsících jsou konečně povrchy na chodbách a schodišti na svých místech, takže i ten méně bystrý jistě registruje rozdíl na první pohled patrný.

A ten, který nejvíc škodil a sabotoval celou akci, šlapal, kam neměl- a to opakovaně! - si to náležitě užívá. Hned běžel zkontrolovat, zda je miska zpátky na svém původním místě. Byla, ale práznáa on byl viditelně znechucen!

 Tak se vrhnul alespoň na hygienu.

Už tu stačili zaúřadovat i malíři, takže stěny už mají nekonflikní barvu holubích per :-)

Paradoxem je snad pouze fakt, že přestavba kuchyně, která byla původně v plánu, ještě zahájena nebyla. Hrabeme se tu v návrzích a v plánech. vybíráme barvy, spotřebiče a snad v ní uvaříme alespoň novoroční oběd :-)