S Nohavicou v Lucerna Music Baru

16.10.2017

Zhruba po 20letech jsem se odhodlala a navodila si iluzi svých středoškolských studií a vydala se zase osobně na koncert Jarka Nohavici.

Lucerna Music Bar praskal ve švech a fronta na vstup se vinula celou pasáží až na tramvajovou zastávku ve Vodičkově ulici. Lístky zakoupeny čirou náhodou- patrně něcí nevyzvednutá rezervace- jinak beznadějně vyprodáno. Bylo to jen ke stání, ale nakonec večer plynul příjemně, že dvě hodiny utekly jak voda. Do O2 arény bych se na akci tohoto typu nevydala, ale tohle komornější provedení mi udělalo dobře.

Vždycky měl dobré texty a vždycky jsem obdivovala jeho slovní zásobu a schopnost skládat slova tak, že to znělo poeticky, neotřele a ještě se to vázalo k líbivé melodii. A žádné "CTRL+C a CTRL +V" - všechno pěkně z vlastní hlavy!!

Posledních pár let jeho tvorbu nijak intenzivně nesleduju, ale když v létě na táboře děti s chutí  vyřvávaly u kytary: 

"já chci mít čapku s bambulí nahoře,
jíst kaštany, mýt se v lavoře,
od rána po celý den, zpívat si jen.... ",

říkala jsem si, že ten chlapík prostě umí!

V textu písničky Minulost je dost věcí k přemýšlení... 

... doběhne nás, ta potvora..

vždycky a spolehlivě

Však i pan Nohavica o tom ví své...

 

Zazněla tu i píseň "Kdo z nás" z nového alba "PORUBA",  které vyjde v listopadu.

Bylo to fajn a potlesk spokojených diváků byl pro tohoto slezského barda jistě příjemným oceněním. 

Však víme, jako to "Ostravaci" s těmi "Pražáky" mají ;-)

Tak ještě musím někde ulovit vstupenky na ten 100% hodnocený Kabaret BO!

O neposlušné babičce

10.10.2017

Byla jednou jedna aktivní babička. Když jí na krku přibyl sedmý křížek, rozhodli se její spolupracovníci, že ji překvapí dárkem v podobě zážitkového wellness pobytu v horách na 400km vzdálených. 

Bylo to sice trochu z ruky, ale babička překonala všechny potíže spojené s dopravou do vzdálené destinace a pomocí vlaku, autobusu a taxi dorazila až na místo určení. 
 
A protože Facebook, kde babička samozřejmě také spravuje svůj účet,  je už několik týdnů zahlcen fotkami hub a přeplněných košíků hřibů, probudila se v babičce houbařská vášeň. I vyrazila do česko-polského  pohraničního lesa. A když na ni ze smrčí mimo cestu vykoukly dva hřiby, nedbala rad, že na sebe má dávat pozor a být opatrná- neváhala a skočila pro ně. 

V houbařském rauši ovšem přehlídla klády, které tam ležely. A tak si babička pro ty dva hřiby přímo doletěla. V letu ztratila botu, kalhoty si roztrhla tak, že nohavice spojovala pouze guma v pase a displej mobilu se díky nárazu zasekl. Babička zjistila, že sice v ruce třímá ty krásné hřiby, ale že se nemůže zvednout. Noha ji bolela a lamentovala nad roztrženými kalhotami. Vzhledem k tomu, že měla na druhý den zakoupenou místenku na cestu zpět, rozhodně nehodala ztrácet čas návštěvou lékaře. 

Po návratu domů byla násilím deportována do chirurgické ambulance, kde RTG snímek ukázal, že babička si dokázala na jeden zátah zlomit všechny prsty na levé noze - a palec dokonce hned 3x.

Babička má ortézu, berle a konečně i (lehce rozmazanou) fotku hromady vlastnoručně nasbíraných hub  :-)
Snad nám do příští houbařské sezóny sroste.