Vánoční rituály

 26.12.2017

Některé návyky nedokážu změnit. Předsevzetí, že dárky budu mít zabalené už před Štědrým dnem, každoročně z nějakého důvodu selže. A tak obvykle i hodinu po půlnoci vyhrabuju ze svých skrýší poklady a snažím se je nasoukat do ozdobných papírů, aby udělaly pod stromečkem pěkný dojem.

Babička vaří na Štědrý den staročeského kubu- tedy jídlo z krup, hub a česneku. martina s Wlkem frontu na přídavek nestojí. Mně kuba chutná.
Wlk zápasí s kaprem a snaží se do stojanu nasoukat bujnou severskou jedli. Tentokrát máme světýlek několik druhů, tak snad budou všechna svítit.
Já se snažím doladit úklid v obýváku a připravit stůl na večeři a zdá se mi, že čas hrozně letí.
Martina poletuje po domě a běduje, že ty hodiny snad stojí, že ten den vůbec neutíká ;-)

Já si ještě neodpustím výlety po hřbitovech. Dojdu nebožtíkům do kostela pro betlémské světlo a snažím se jej dovézt i domů. Letos bylo větrno. Světlo mi venku 2x zhaslo. 2x jsem se pro něj vrátila. Poté zhaslo až v průvanu naší předsíně. Tak letos rituál nevyšel...

 

 Zato v kostele bylo k vidění několik krásných betlémů

 

 

... a přes zeď kostela jsem se i v tom větrném počasí dlouho vydržela dívat na "panoramata"

Televizní štědrovečerní pohádku  jsme opět neviděli. Stihli jsme až Pelíšky. Taková milá klasika, kde už znáte každé slovo, každé gesto, ale stejně neodoláte... Pouštěli jsme k tomu lodičky. Byly krásné. Malinké pramice ze včelího vosku pluly ve skleněné míse po babičce neuvěřitelně dlouho.

Kocour mezitím systematicky likvidoval nové škrabadlo, které v rámci nadělování našel pod stromečkem.

 

Skákal sem a tam, až to vypadalo, že se mu přecejen podaří zamotat si ocas nebo packu do světýlek a strhne celý stromek k zemi.

Všichni se radovali z dárků. Někteří i na Štěpána. Babička totiž zapomněla celou dárkovou tašku ve skříni. 26.prosince večer zvonila zvonkem tak vehementně, že jsme měli dojem, že hoří. Zklidnilo nás hlasité babiččino volání: "Jeee-žííí-šeeek! Ještě tu něco zapomněl!!!" :-)