2.11.2018
Den dušičkový... přestože i do českých krajů vtrhl bláznivý Halloween, byla už dnes parkoviště u hřbitovů přeplněná a prodejci všelijakých květinových dekorací u hřbitovních bran se tetelili blahem, že druhý listopadový den vytáhl teploty více jak 15stupňů nad nulu a oni tak nemusejí mrznout.
Vzhledem k tomu, že se mi za hřbitovní zeď přestěhovala už spouta duší, které občas dost postrádám, chodím je na Dušičky navštívit. Na hřbitově bylo rušno, ale milo. Lípy shodily své zlaté listí a na hrobech mezi záplavami květin plápolaly plamínky svíček...
A hlavou mi celý den běží text písně z nového alba Radůzy
"Někdy nastane čas"
Někdy nastane čas odejít
a ty nesmíš si na cestu vzít
ani jedinou věc, jež ti připomíná
to, co jsi míval tak rád
Někdy nastane v životě čas
že tváře známé chtěl vidět bys zas
ale ty dávno se pod zemí rozpadly v prach
a tobě zbyly jen slzy jak hrách
Je čas nechat jít toho, kdo konec cesty našel
kvůli nám čas pozpátku nepoběží
je čas posbírat sny a vzpomínky naše
je čas se vším se smířit a žít
Někdy sám si na tu nejtěžší z chvil
a není přítele, aby tě v náručí skryl
ale vše, co je do země zašlapené
s jarním sluncem zas znovu vstane
je čas nechat jít...
Tak příjemné rozjímání všem, kteří rozjímat a vzomínat chtějí... nebo potřebují...