Když nastane čas odejít...

2.11.2018

Den dušičkový... přestože i do českých krajů vtrhl bláznivý Halloween, byla už dnes parkoviště u hřbitovů přeplněná a prodejci všelijakých květinových dekorací u hřbitovních bran se tetelili blahem, že druhý listopadový den vytáhl teploty více jak 15stupňů nad nulu a oni tak nemusejí mrznout.

Vzhledem k tomu, že se mi za hřbitovní zeď přestěhovala už spouta duší, které občas dost postrádám, chodím je na Dušičky navštívit.  Na hřbitově bylo rušno, ale milo. Lípy shodily své zlaté listí a na hrobech mezi záplavami květin plápolaly plamínky svíček... 

A hlavou mi celý den běží text písně z nového alba Radůzy "Někdy nastane čas"

Někdy nastane čas odejít

a ty nesmíš si na cestu vzít

ani jedinou věc, jež ti připomíná

to, co jsi míval tak rád

Někdy nastane v životě čas

že tváře známé chtěl vidět bys zas

ale ty dávno se pod zemí rozpadly v prach

a tobě zbyly jen slzy jak hrách

Je čas nechat jít toho, kdo konec cesty našel

kvůli nám čas pozpátku nepoběží

je čas posbírat sny a vzpomínky naše

je čas se vším se smířit a žít

Někdy sám si na tu nejtěžší z chvil

a není přítele, aby tě v náručí skryl

ale vše, co je do země zašlapené

s jarním sluncem zas znovu vstane

je čas nechat jít...

 Tak příjemné rozjímání všem, kteří rozjímat a vzomínat chtějí... nebo potřebují...