O andělovi a jiných radostech adventních

19.12.2012

 Adventní čas je bohatý nejen na kulturní radovánky, společenské večírky, přátelská posezení, ale je pro něj typické také to, že se -zejména po ženách- vyžadují práce specifické- tedy smejčení, nakupování dárků a laskomin-posléze i jejich balení, což je taky časově poměrně náročná disciplína- no a především pečení těch titěrných kousků cukroví.
Ani v jedné ze zmiňovaných disciplin nejsem adeptem na zlatou medaili. Jediné, kde se cítím jako olympijský vítěz, je kolonka: kulturní vyžití a družba s přáteli :-) To provozuju přímo vrcholově.

Cukroví jsme s Martinkou začaly péct až v pondělí. Ona byla spokojená, že má už týden nazdobené perníčky a teď přímo jásala. Nacpávala horlivě formičky pracnů těstem přesně podle připraveného vzoru a nad upečenými jásala. "Mami, já myslím, že tu soutěž v družině o nejhezčí cukroví určitě vyhrajeme..." - někdy mi k pláči stačí fakt málo... ;-) Kde jsem já -tragéd!!-  vzala takhle optimistické dítě???  Tuto zlatou medaili skutečně neočekávám :-)) 

Dnes měli ve škole jarmark. Byla s taťkou Wlkem, já byla odpoledne ještě v práci. Děti tam prodávají svoje výrobky a za utržený peníz si pak mohou koupit to, po čem touží a  co si odhlasují. 
Martina zakoupila anděla vlastní výroby :-)) Chápete to, že někdo pospíchá na jarmark, aby si nakoupil to, co vyrobil, poněvadž to považuje za to NEJ ?? ;-)

Doma hned vybalila úspěšný nákup. Zářila a pravila: "Mami, koupila jsem jednoho mnou vyrobeného anděla v mimořádně dobré kondici..."... málem jsem spadla smíchy pod stůl. Kam na ty obraty chodí??

to je ON- narozdíl ode mne-"v dobré kondici" !!! :-)

Wlk suše prohlásil, že maminka by jednoho anděla strážného v mimořádně dobré kondici jistě upotřebila, ale musel by být o dost větší ;-) ...a to má tedy  pravdu! ...mohlo by jich být i víc ;-)

 Tak jdu roztopit ještě pec, ať to máme čerstvé a hlavně už hotové!!!! :-)

Chystání se na Vánoce

17.12.2012

Poslední dobou nepíšu blog. Není v tom nic víc, než že zkrátka žiju příliš aktivně- a nezbývá mi pak času na to, co vlastně dělám velice ráda. Psaní blogu upozadilo asi hlavně i stěhování dětského pokoje. (to bude samostatná kapitola-už je hotovo a obydleno! ;-)) Zpětně vše dopíšu...tedy snad ;-)
Ale za nepsaní mohou samozřejmě i společenské akce všeho druhu, jichž se s oblibou všichni účastníme :-)
Naklizeno a napečeno ještě nemám, ale to všechno jistě jednou mít budu. Až nebudu mít malé dítě, až nebudu mít práci, až... já doufám, že AŽ za dlouho ;-)

Nejčastější konverzační zádrhel posledních dní způsobuje otázka: "Tak co Vánoce? Asi to letos zrušíte, co?"
Takže stručně a snad i jasně: Vánoce jsem nezrušila, ani mě neštvou, ani nepojedu do Egypta za sluncem, ani nevyrazím na Štědrý den na hory, abych se "z toho doma nezbláznila"... vše zůstává tak, jak jsem byli zvyklí, jen nás bude o jednoho míň. Nerada utíkám před problémy- ony by mě pak stejně někde nečekaně doběhly... takže co.  Máme ještě Martinku, takže nemůžeme z Vánoc udělat tryznu za naše drahé zemřelé. Ti nám přece chybějí i ve dnech všedních- nejen o Vánocích.

Martinka se těší jako každé jiné osmileté dítě, takže Vánoce rušit nebudeme- nemůžeme- a ani nechceme. Docela mi lezou na nervy všechny ty "soucitné projevy a zlepšovací návrhy". Ono se to radí... Hodláme být doma, protože jsme si to tu celé přestavěli a chceme si užívat návštěv přátel a  kamarádů, na něž v předvánočním chaosu nezbyl čas.

Minulý týden jsme měli velice akční víkend. Vyrazili jsme i s naší ostravskou návštěvou do Divadla ABC na takový malý "muzikálek" - "České Vánoce":

Skvělé rodinné představení dobře poslouží k navození předvánoční atmosféry. Každý si v něm jistě najde něco, čím se pobaví- aŤ už jsou to vtipně ztvárněné kulisy, či dialogy, které se velmi vtipně snaží nastínit, jak to asi mohlo kdesi na české vsi vypadat, když tam dorazila zpráva o narození Božího syna. Nouze není ani o živou hudbu a zpěv koled.

Dana Batulková v roli Anděla hlásajícího dobro a usilujícícho o osvícení lidu českého, proč by měl Vánoce slavit :-) Neustálé názorové střety s Ďáblem, který našeptává a škodí, jak jen může ;-) Představení je spíš oddychové, zvládnou jej i mladší děti.

 

 foto: web Divadla ABC

Martina se bavila náramně! :-) Asi o tom všem řádně přemýšlela a za několik dní u snídaně zazněl tento rozhovor: :-))

"Mami, a  kdo sem k nám vlastně poslal Cyrila a Metoděje?", ptala se mě s vážnou tváří.
"Cože? Co tě to zrovna teď napadlo? To je úkol?", zareagovala jsem předpisově učitelsky ;-)
"Ne. Jen mi to připadá jako dobrej nápad...", zhodnotila skutečnost Martina a spokojeně odkráčela od stolu.

Ať jejich světlo stále svítí

10.12.2012

 Včera jsem se opravdu vypravila na akci zmiňovanou v minulém příspěvku. Akce s mottem: "Ať jejich světlo stále svítí..."

O existenci kostela ve Lhotce jsem neměla ani tušení. Musela jsem doma nastudovat mapu i spojení. Takový malý vlastivědný výlet po Praze ;-)
V době mého příchodu bylo už hodně šero a venku hustě sněžilo. V této přírodní scenérii vypadal nasvícený kostelík úchvatně.

 Kostel je zrekonstruovaný a v interiéru je k vidění velmi moderně a zajímavě pojatá křížová cesta.


Hned u vchodu mohli příchozí zapálit svíčku. Nad místem k tomu vyhrazeným visely tři velké archy - jmenné seznamy zemřelých dětí. Někteří si je se zájmem pročítali, jiní přesně věděli, který řádek při čtení bolí nejvíc... někteří ještě další jména s život vymezujícími daty dopisovali.

Zahajovací řeč pronesla paní Martina  Hráská  - spoluzakladatelka a předsedkyně OS Dlouhá cesta. Zazněly i verše od jedné "pozůstalé" maminky: "Pro moje stejně bolavé přítelkyně"
Vše bylo velice milé, dojemné, ale přesto decentní- žádný americký kýč. ;-)

Poté nastoupil pěvecký sbor Canti di Praga a spustil se hodinový koncert. Nádherně  sladěné hlasy se v příjemném prostředí kostela krásně rozléhaly.

 

Bylo to příjemné zastavení a prostor k meditování. Jsem ráda, že jsem šla a že jsem se vydala sama- měla jsem klid, a přesně to jsem chtěla mít.

Moc děkuju všem, kteří celou akci s citem a s láskou připravili.
Z časových důvodů už jsem se nezdržela na zádušní mši, která se tamtéž konala od 18:30.

Zatímco já opečovávala svoje duchovno, venku napadla tučná vrstva sněhu. Pro Pražáky hotová zkáza! ;-) Autobusy klouzaly i do menších kopečků, a tak jsem opět blahořečila metru. I tak mi na cestu domů nestačila hodina.

Doma už naše "teta" Andrea suplovala nepřítomnost matky a zdobila s Máťou perníčky. takže ani výčitky svědomí, že se tomu malému dítěti nevěnuju ;-), se nedostavily. (díky, Andreo!!) 


Tak a abych tady stále jen nešířila chmury- ale laskavý čtenář snad pochopí, že před nimi nemůžu jentak utéct a nebo dělat "že nejsou". Prostě jsou a já se jen učím, jak je zpracovávat a jak si je dávkovat, abych se v tom všem neutopila a stihla taky ještě něco jiného než truchlit.

Všímám si samozřejmě i věcí radostných- no abych pravdu řekla: potěší mě alespoň jedna  "ptákovina" denně :-)
Tak třeba cedule na vstupních dveřích kostela :

 

... no ale to by nebyli lidi, aby do hrobového ticha po úvodním proslovu nezapípal signál oznamující příchod SMS... i tohle zkrátka k životu patří :-(

Den památky zesnulých dětí

9.12.2012

Poprvé letos budu aktivním účastníkem této akce.
Světový Den památky zesnulých dětí připadá na druhou prosincovou neděli. Nevěděla jsem to. Díky OS Dlouhá cesta jsem tedy vzdělanější a taky musím říct, že z jejich strany příjemně opečovávaná pozůstalá.

Občanská sdružení vzniklá "účelově"- tedy na základě vlastních prožitků, potřeb a zkušeností podle mého fungují velmi dobře a mají svůj smysl. Kdo vám líp může poradit, pomoci a pochopit vás než ten, kdo podobný problém řešil, prožil a přežil. Odborník vám sice poskytne rady odborné- tedy popíše vám "fáze vývoje", ale sám si často nedokáže představit- mnohdy ani nemá potřebu si představovat- co všechno v praktickém životě se nadále odehrává.

19.prosince to bude už 9měsíců, co nám začala úplně nová etapa života. Řekla bych, že etapa nejsložitejší. Učíme se žít s tím, že vlastní dítě máme už jen ve vzpomínkách a chodíme jej navštěvovat na hřbitov. Všechno se změnilo. Nepřestali jsme sice aktivně žít, ale hodně času já osobně trávím tím, že vzpomínám a neustále si představuju, co by Majda řekla, kdy by tu byla... Letos mě netěší ani to, co jsem vždycky ráda dělala- nakupování dárků. Najednou vidíte tisíc věcí, o kterých víte, že by potěšily právě ji - a hup- je tu realita. Jediné, co můžete- koupit věnec a svíčku. Vánoce budou letos asi psychicky náročné a nemyslím si, že nějaké další budou jednodušší. Jenže Martinka se těší, a tak to na sobě budu muset nějak zapracovat a nějak to zašmoulit.. snad na nějakou  sebeterapii přijdu.

 Dneska tedy určitě v 19hodin zapálíme svíčku... nejen za Majdu, ale za všechny děti, které z nějakých důvodů rodičům musely předčasně odejít...

 

A taky vyrazím na vzpomínkový koncert Canti di Praga , který se dnes  od 16:30  koná v  kostele Panny Marie Královny míru v  Praze 4-  Ve Lhotce 36. Kdyby se někdo chtěl přidat, pozvánka ke stažení je  ZDE.

SMArt GOSPEL

1.12.2012

V sobotu se ve čtyřech městech současně konal benefiční koncert, který se rozhodlo OS GOSPEL TRAIN v čele se svou  náčelnicí :-) Alenkou Dobrovolnou uspořádat pro podporu dětí se vzácným onemocněním - spinální muskulární atrofií.(SMA)

My Wlci jsme se aktivně účatnili koncertu v Praze. Byla to pro mne první akce tohoto druhu, a tak jsem se (jak se později ukázalo zcela zbytečně) stresovala, aby vše klaplo, aby přišli lidi...

Lidi přišli a bylo jich tak akorát, aby si všichni měli kam sednout :-) Vstupné bylo dobrovolné, což si samozřejmě každý vyložil po svém ;-) -  někdo hodil tučnou bankovku a šel se usadit, jiný hodil do kasičky minci a měl tucet požadavků. Skutečně mě doslova dobily připomínky typu:
-  "Jéžiš, to je randál! Snad takhle nebudou nahlas pořád???" ... nojo,no, když je na jevišti tolik zpěváků, těžko lze očekávat, že budou šeptat...
- jinému zas připadaly dřevěné lavice moc tvrdé a nepohodlné, další chtěl ztlumit světla... no prostě lidi ;-)

Ale naštěstí většina přišla dobře naladěna a věnovala se plně umění :-)
Myslím, že kdo chtěl, užil si to parádně. Přišlo hodně známých a kamarádů. Moc jim za to díky. Bojím se jmenovat, abych na někoho nezapomněla, ale určitě moc děkuju dvorním fotografkám za jejich krásné fotky - Aranel a Gabro.
Andree díky za pořízení záznamu celého koncertu a za autorská práva k jeho publikování :-), protože první polovinu koncertu jsem nějak nestihla v klidu sledovat :--)
Katce a Mirce děkuju za pomoc s úklidem (tyhle holky si vždycky práci najdou :-))

No a ostatním děkuju za to, že přišli podpořit dobrou věc, aby tyto zdravotně značně znevýhodněné děti mohly  mít v létě 2013 svůj tábor, kde je pro ně přichystán speciální program, který odpovídá jejich potřebám a možnostem a k němuž je potřeba taky hodně asistentů. Děti tráví týden bez rodičů a mohou zažívat to, co jejich vrstevníci. Majda si tuto akci moc užívala a celý rok na léto ve Smečně vzpomínala, ale o tom už se tady psalo ;-)

Moc si toho vážím, protože vím, že se mnohdy utratí spousty peněz za nesmyslné a předražené pomůcky a různé rádoby "léky", ale tady jsem přesvědčená, že tahle investice smysl má. Zážitky jsou nade vše. Ty vám nikdo nevezme. ... a  že se v životě najdou chvíle, kdy se to hodí-mít nač vzpomínat....

Takže celková částka, která poputuje do pokladny OS Kolpingova rodina Smečno, činí krásných  61 144Kč.
Velké díky všem, kteří se jakkoli účastnili této premiérové akce!

Závěrem ještě ukázka, cože jsme to vlastně poslouchali a zpívali :-)

Středečně-listopadové Barování

28.11.2012

Tentokráte připadlo Barování zcela atypicky na středu. Když jsem se blížili k Malostranské besedě, viděli jsem všude po zemi svazky kabelů a vozy ČT... k našemu překvapení se toto Barování natáčelo. Záznam prý bude k vidění na ČT poslední prosincový den.

Báli jsem se, že "to nebude ono"- známe natáčení... teď se usmějte, teď si to dáme ještě jednou a ještě 3x... ale nic z toho se nekonalo. Na požádání se natáčly se vlastně jen potlesky- a to byla nakonec docela legrace :-)

Účinkujících bylo více než obvykle a samé oblíbené hvězdy s příjemnými novými prvky (tedy pro mne novými ;-))

Tentokrát jsme si s Aranel sjednaly písaře. Aranel fotí, já zas natáčím- a pak tápeme v paměti, kdo a co zpíval :-) Dobrá duše Andrea nás neposlala do háje a opravdu celý playlist vlastnoručně v tom pološeru na stolku plném sklenic, kde vůbec není místo ;-) ... sepsala...a ve finále jí ho Aranel omylem přetrhla :-))

Vtipkovalo se, zpívalo, díky B.Hybnerovi došlo i na dramatické výstupy :-))

Večer tradičně zahájila zpěvem sama paní ředitelka: Sandra Nováková (které tímto děkuji za ta nejlepší místa  k sezení...jestli to takhle půjde dál za chvíli budeme sedět přímo na pódiu :-) )




Další videa vkládat nebudu - budou jen odkazy ;-), blog mi vyhrožuje, že má téměř zcela zaplněnou kapacitu, tak přemýšlím, kam se přestěhuju a jak a KDY!! to udělám...  :-(

Skvělým zážitkem je pokaždé vystoupení Ondry Brzobohatého- a v kombinaci s Matějem Ruppertem to nemělo chybu!! *****


Další člověk, na kterého se vždycky moc těším, je (údajně nejvychrtlejší zpěvák- toto /výstižné/ označení je převzato od Filipa Rajmonta :-)) Ondřej Ruml. Zpívá v doprovodu Šimona Veselého. *****

A takhle zpívala Leona Šenková - pro mě premiérová!   *****

Všestranně talentovaná Míša Doubravová překvapila písní od Zuzany Navarové *****

Večer se značně protáhl. Na popovídání nebyl čas, a tak se sedělo ještě po akci... no přijít domů ve 3ráno a od osmi zařezávat-to už není úplně to pravé :-( ... ale vždycky to stojí za to!! ;-)

Více bude k vidění v televizi ;-)

No ještě by asi bylo dobré připomenout,že  všichni účinkující na Barování vystupují bez nároku na honorář, takže jedinou odměnou jim je volný vstup na zdejší bar... a díky tomu organizátoři věnovali tento večer 40tisíc pro dospělácké onkologické oddělení v Motole. 

Tak se budeme těšit 12.12.2012 - lístky už jsou připraveny u kalendáře :-)!

V posledních dnech....

29.11.2012


 Událostí je v posledních dnech tolik, že bych potřebovala několik hodin denně navíc, abych ještě stihla spát a odpočívat.

No ale událostí č.1 je páteční odchod morčecích dětí do pěstounské péče.
Nesla jsem to těžce :-(  Hlodavci si mě ochočili, ani nevím jak. Vítali mě hlasitým pískáním a stojíce na zadních nožkách dožadovali se něčeho "na zub". Nechali se mazlit. Už jsem si zvykla, že sedím u PC a po klíně  mi leze myška.

Tak ještě fotky na památku: Pan Nacuchaný

 

a slečna Zrzinka.

Šli do dobré "prověřené" :-) rodiny. Budou i nadále bydlet v jedné kleci :-) Můžeme je prý jezdit kontrolovat!

V sobotu jsme uvítali návštěvu z Hané. Přijela Lucka Fíková s Vaškem. V létě se nám tak věnovali a připravili úžasný vlastivědný výlet po okolí Prostějova, tak jsme se chtěli taky ukázat! :-) My všemi tak neoblíbení "Pražáci" ;-) Podařilo se! Stihli jsme předvést luxusní čínu, vycházku večerní Prahou (nasvícená Hradčana přece musejí za srdce chytit každého!!) ;-) a ještě moji oblíbenou kubistickou kavárnu na Ovocném trhu. 

Mezitím jsme odbíhali domů - neb u nás neustále probíhá přestavba dětského pokoje. Už jest dokonáno. Zbývá jen nastěhovat vše zpět a dát věcem nějaký řád a pokoji vrátit podobu lidského příbytku.

 A to je právě to! Kdo a kdy to udělá? 

Čas předvánoční pokročil. Všichni mě lákají na výrobu adventního věnce. Zatím ho nemám. Jak se tak rozhlížím, ani nevím, kam bycch jej umístila... letos to vidím na outdoorové Vánoce. Tohle nemůžu stačit dát dokupy!!!

Pozvánka na užitečný koncert

25.11.2012

Některé akce vznikají zcela neuvěřitelně. 

Letos na jaře mi napsala mail jedna mladá dáma. Znaly jsme se jen jednostranně. Já ji vůbec- ona mne přes blog. 

Občas čtenáři napíší soukromý mail. Píší z různých důvodů: chtějí mi třeba napsat, že i oni něco podobného zažili, nebo nechtějí psát komentář z obavy, aby ještě někdo další nekomentoval jejich názor... a nebo proto, že chtějí potěšit. Tahle dáma napsala mail moc milý v době, kdy nám bylo hodně těžko a smutno - bylo to pár týdnů po pohřbu. Pozvala nás na gospelový koncert, který organizovala, abychom prý přišli na jiné myšlenky ;-) 

Bylo to úchvatné! Nikdy jsem na podobné akci nebyla a abych se slečně revanžovala, pozvala jsem ji na kávu + něco na zub :-)

A tak jsme se začátkem května sešly v moc příjemné kavárně v centru Prahy - mladá dáma už měla konkrétní jméno- Alenka-. a povídaly  jsme o všem možném a nejvíc asi o životě.  Řekla bych, že každá  z nás měla čím "zaujmout" :-( 

Pozitivní na tom bylo, že jsme obě byly rozhodnuté to přežít ;-), ať se děje, co se děje. Alča se vyptávala i na Majdinu nemoc a řešily jsme problémy vozíčkářů ... až se z toho všeho vyvrbil nápad uspořádat pro takto nemocné děti benefiční koncert. 

Ještě ten večer mi ta neskutečná osoba napsala, že už vymyslela název!

SMArt gospel. SMA proto, že je to zkratka onoho nevyléčitelného onemocnění (spinální muskulární atrofie), což ve spojení SMArt dává dohromady anglický výraz pro "chytrý", což je vlastně průvodní vlastnost všech SMA pacientů. Zatímco jejich tělo těžce a zákeřně chátrá, mysl je stále bystrá a čilá- skoro až hyperaktivní. 

A gospel proto, že Alenčiným velkým koníčkem je pořádání dalších workshopů, koncertů a jiných akcí s cílem podpořit gospel v České republice. Podrobností se dopátráte zde: GOSPEL TRAIN

Takže  z jednoho nezávazného povídání vznikla megaakce, která už teď má konkrétní datum:  

1.prosince 2012 

proběhne v Ostravě, Olomouci, Plzni a v Praze benefiční koncert pro podporu dětí se vzácným - a doposud bohužel neléčitelným- onemocněním spinální muskulární atrofie. 

Podrobnosti o jednotlivých koncertech naleznete ZDE: SMArt GOSPEL

Přijměte prosím pozvání na koncert, který bude nejen krásný, ale i užitečný :-) Výtěžek totiž bude věnován na  podporu potřeb dětí s onemocněním SMA, kterým trpěla i naše Majda.

Peníze půjdopu na účet OS Kolpingova rodina Smečno, které se této problematice věnuje- každoročně pořádá pro takto nemocné děti letní tábor, během roku organizuje pro rodiče vzdělávací a psychoterapeutické víkendy, čímž koná práci velmi záslužnou, neboť vzhledem k tomu, že se jedná o onemocnění vzácně se vyskytující, tyto děti se svými nároky často obtížně pasují do "úřednických kolonek"

 Vstupné je dobrovolné.

Objekt je bezbariérový, vozíčkáři vítáni :-) (případné dotazy ohledně zázemí ráda zodpovím!)

Pokud uznáte za vhodné udělat této akci  jakoukoli propagaci - třeba tím, že letáček vyvěsíte, nebo přepošlete dále, budu moc ráda! :-) K dispozici je rovněž tisková zpráva, pokud by někdo věděl, kde ji zveřejnit,  vše mohu zaslat mailem.

                                    Tak se budu těšit na viděnou a na slyšenou! :-)
                                                           Markéta - wlčice

 

Tipy na čtení

Blíží se dlouhé zimní večery a taky čas nakupování dárků. Dostalo se mi několik tipů na knihy, tak dávám veřejnosti k dispozici- ev. k doplnění. 

A už teď je mi jasné, že tak dlouhé ty večery zas nebudou, aby se to všechno stihlo přečíst ;-)

- Dívka s pomeranči  a všechny další knihy od norského autora Josteina Gaardera

- To vše a ještě nebe (Rachel Field))

- U nás v Mitfordu ( Jan Karonová)

- všechny knihy od Torey Hayden (Spratek, Divná Jadie, Dračice a mazánek... a letos vydaná Tygřice)

-  Podivný případ  se psem (M.Haddon), 

-  knížky R.Fulghuma

-  Poutník, Alchymista-  P.Coelho

- Rady zkušeného ďábla (C.S. Lewis)

-  Lidská komedie (W.Saroyan)

-  Dopisy Samovi (D.Gottlieb)

-  Poslední chvíle lidstva (K.Kraus)

-  Tisíce planoucích sluncí (K.Hossein) - recenze zde

-  Malé ženy (J.M.Alcottová)

- Klíče království nebeského -  A.J.Cronin

- nezklame  Herriot :-) 

- Věčně zpívají lesy, Není jiné cesty.... T. Gulbranssen

- Něco za něco, Rychle a bezbolestně - Markéta Dočekalová  

pro děti:

- Zhoubné houby (R.Socha) - zde 

- Rybí sliby - (D.Krolupperová ) zde

- Staré pověsti české a moravské (A.Ježková) - máme už knihu Praha-babka měst a je skvělá. Jiráska už dneska asi děti číst moc nebudou, nerozumějí mu, ale tahle paní umí historii převyprávět krásným slohem, zajímavě a čtivě.  Moc pěkně je zpracovala i Martina Drijverová.

- Řecké báje (A.Ježková) www.alenajezkova.cz

- Gábina a víla Jasenka (Kamila Šecová) 

- Dárek pro Ježíška (Stjepan Lice- vánoční příběh pro cca 5-8leté děti s krásnými obrázky paní Kolanovičové - kniha chorvatských autorů)

- podívám se i na Kozí pohádky od Ivony Březinové (inspirované novým českým fileme- co to asi bude?? :-))

Sláva jednodenní chirurgii

15.11.2012

Operace nožky proběhla rychle. Pan chirurg byl o poznání veselejší než před týdnem, jelikož můj případ konzultoval s kolegy - no a podařilo se mu objevit jednoho, který má ve své kartotéce stejně netypickou pacientku :-) Tak měl radost a já v podstatě taky, protože když člověk ví, že v tom není sám, hned je svět růžovější. Za půl hodinky bylo hotovo, dokonce jsem se mohla chvíli i dívat, jak se příčina bolesti odstraňuje :-) Měla jsem zakázáno ten den cokoli podnikat, tak jsem se snažila být v klidu a i na úterý jsem práci zrušila. Otravovala mě jen únava. Bolest se dala vydržet i bez léků, takže snad to bude Ok.

Ve středu jsem šla na kontrolu. Pan dr. tam nebyl, ale kolega byl poučen. Hned zamžikal  obrýlenýma očima a začal ukazovat, co všechno by se ještě dalo operovat. Debatu jsem rázně utnula: "Letos už nic. Necháme mě na pokoji :-) " Smál se, že tedy jo. Že zatím vše vypadá předpisově (to jo, je modro-fialová), a na stehy tedy za týden.

Doma to vypadá neutěšeně. Wlk pracuje na úpravě dětského pokoje, kde je zatím jen podlaha. Zdi seškrábány, natřeny kdečím- čekají ještě na svůj nový barevný ohoz. Zdržuje nás totiž docházka do zaměstnání :-)

Martina se těší. Neustále se ptá, když to bude hotové, jestli to bude do Vánoc a závěrem  se neopomene optat, když už budou Vánoce.  Ona zkrátka pořád mluví, nebo se na něco ptá. Verbálně velmi vybavené dítě ;-)
Pobavila mě příhoda ze školy.  Jakmile se děje někomu nějaké bezpráví, hned to rozebírá...

"Mami, víš, že Anička řekla Šimonovi "ty blbej křesťane" To je co?!!? ", stěžovala si rozhořčeně.
"Prosímtě, kde na to přišla? Co to je za nadávku?", vyzvídala jsem celá zvědavá.
"No právě! On totiž věří. A na tom přece není nic špatnýho! Klidně mu mohla říct "ty blbý kopyto", ale "Blbej křesťane", to mi fakt přijde tedy hnusný", zlobila se Máťa :-)) "A sama je pokřtěná!!! To mi tedy přijde ujetý!" 

To je fakt. Blbý kopyto je pro Šimona určitě vhodnější a méně urážlivý titul. ;-)
Tak jsme to chvíli rozebíraly klasickou školní šarvátku.  Zjistilo se, že Šimon nebyl otitulován jentak pro nic za nic. Závěrem tedy zaznělo, že Anička by nadávat neměla, ale Šimon zase Aničce nemá dělat to, co si ona nepřeje...