Jak se žije v nemocnici

19.5.2014

V nemocnici se žije docela dobře.
Martinka si na nic nestěžuje. Dopoledne ji přišla navštívit nemocniční paní učitelka. Dostala iPad a počítala nějakou matematiku, pak byla unavená, tak p. uč. odešla a nechala ji pospávat. Výsledky krve a teplota ještě nejsou OK, a tak ji domů nepustí. Ale zkouší sama pít a jíst.

Od oběda mě bombardovala esemeskami, kdy už přijdu???  Naštěstí dorazila paní družinářka   a naučila Martinku vyrábět náramky z gumiček a ještě donesla zažehlovací korálky. Martina se krásně zabavila.

Měla jsme to štěstí, že na návštěvu přišli zdravotní klauni. Je to prima zábava :-) Sestra Tučná s dr. Huba pobavili dětské pacienty i zletilé návštěvníky :-)

Martina se chechtala o 106.

Večeře ji úplně nepotěšila. Nevzhledná kaše s krycím názvem: rýžová. Odpudivá na první pohled :-(( Jídlonoška odmítla vydat rohlík. Nakonec sestra nějaký odleželý kus pečiva našla, takže radost byla veliká. :-) Někdy stačí málo ...

Zítra snad bude líp. Několikahodinové výlety na Bulovku do svého pracovního dne totiž zapracovávám obtížně.

Historie se opakuje.  Vracím se na místo činu. Stejné oddělení, skoro stejný personál... jako kdysi, za starých  (dobrých) časů, kdy jsme tu několikrát do roka pobývaly s Majdou.  Dneska mi úplně nechtěně evokovalo vzpomínky zděděné pyžamo. Martina si ho oblíbila a nechtěla ho dát. V tomhle pyžamu Majda strávila v nemocničních pokojích taky hezkých pár dní (týdnů) ... taková drobnost a člověka to rozhodí.
Proti své vůli se nořím do časů minulých asi víc, než bych chtěla...