Rozdílné předvánoční starosti

10.12.2014 


Jako každým rokem - dostihlo mě předvánoční běsnění. Ačkoli jsem si slibovala, že LETOS uklidím, napeču, nakoupím nezbytnosti - v klidu, včas, dle časového plánu... Ale protože lidi jsou v dospělosti téměř neměnní, tak ani já jsem to letos neudělala jinak. 

Švestky se spokojeně válejí v rumu už několik dní, těsta odpočívají taky déle než doporučovaných pár hodin... 
První dárky jsem sice pokoupila hned v září, ale tím se moje aktivita utlumila, protože podvědomí mě obelhávalo, že "něco už přece mám".

V sobotu večer jsme jeli do IKEY. Koupit jejich krásný stromeček a dokoupit nějaké úložné boxy (sláva průhledným plastovým bedýnkám s víkem) a taky svařák, který k zimnímu období neodmyslitelně patří.
Kalkulovali jsme, kdy je dobré do IKEY jet, aby tam nebyly davy- tak jsme plánovali, až jsme se netrefili. ;-) IKEA praskala ve švech i v čase, kdy dle našich propočtů měli být venkovani už minimálně na cestě domů- a ne blokovat příjezdové i odjezdové cesty z parkovišť. Hrůza, děs. A tak jsme zarazili v restauraci - a jedli a pili a hodovali, protože stromky byly vyprodané a na krabice bylo času dost. 

Martina evidentně nezná význam pojmu "úklid". Do květináčů napíchala zápichy s vánoční tematikou, vytáhla háčkované betlémové figurky a Vánoce můžou vstoupit.

Lamentuje nad tím, že jí dopis pro Ježíška ještě z okna nezmizel. Snažím se tuto liknavost omluvit tím, že tam není přes ty krámy vidět... ale ani to ji k úklidu nevybudilo.
Původně Ježíškovi psát už nechtěla, protože spolužáci samozřejmě už veřejně rozvinuli teorii o neexistenci tohoto zázraku. Já jsem se nevyjádřila :-), pouze jsem řekla, že to může zkusit- žádný dopis nepsat- a pak se uvidí, co bude pod stromečkem... No, a bylo! Po týdnu čekání na nebeskou poštu byl dokonce dopis pro jistotu krasopisně přepsán, protože se spekulovalo, zda právě nedbalý rukopis (o pravopisu nemluvě!!!) není důvodem toho neodnášení... ;-)

Ve škole Martina organizuje čilý spolkový život. Minulý týden přišla s tím, že potřebuje zvýšit návštěvnost klubu "Svačíme spolu". Zavrhla jsem nápad, že pro celý klub vyrobím nějakou super úžasnou svačinu, ale nápad "a co kdybychom něco vyráběli k Vánocům", mi zas tak odpudivý nepřipadal. A tak jsem nabídla závěsného- dá se říct samonosného :-) sněhuláka- byl jednoduchý, nenáročný a měl prý úspěch... :-)

Program zřejmě ke zvýšení návštěvnosti nestačí, a tak Martina začala publikovat... "školní bulvár" se "zbrusunovými novinkami". Ptala jsem se, proč proboha zrovna bulvár??? Nešlo to nazvat nějak méně provokativně?? (neumí ani vyjmenovaná slova, ale už píše noviny!!???)

"No nešlo, protože bulvár lidi čtou", odpověděla stroze.

Tak se pan Novotný může těšit na drsnou konkurenci... a já jen dodávám, že některá jablka -přes veškeré výchovné působení- padnou od stromu sakra daleko :-)