25.4.2015
Duben mi letos natropil spoustu žertů.
Přestavbou bytu počínaje- a přestavbou svého profesního života pokračuje... nevím, jak to všechno vstřebám. každopádně jisté je to, že i můj krátký spánek je poslední dva týdny značně narušen novou pracovní smlouvou a úvahami nejrůznějšího rázu. Dalo by se říct, že testuju na vlastní kůži, jak moc platí "pálí ho dobré bydlo" - čili jak si zkomplikovat život snadno a rychle. To už bych pomalu mohla vyučovat na vyšší škole životního stylu.
Mistr zednický včera sbalil své nářadí a po dvou měsícíh té prašné a rušné symbiózy nás opustil, aby šel o dům dál :-) Dlažba leží na svém místě. je to nezvyk! Připadám si ve vlastním bytě jako na návštěvě! Sklep taky značně prokoukl. Tak ještě malíři, aby na nás měli čas... a zas to bude trochu veselejší.
Aktuálně se bavíme návrhem naší nové mikrokuchyně. Paní architektka je kouzelnice! Má skvělé mikronápady- miluju ty její vychytávky- poličky, šuplíčky, výsuvné systémy- aby zkrátka linka a pracovní pult zůstaly prázdné. Líbí se mi, že s námi diskutuje, naše připomínky zapracovává do přepracovaných návrhů a myslí hodně prakticky. Už ladíme barvy :-) Pak ještě naladit truhláře- a další akce může vypuknout.
Asi to není úplně standardní vymlouvat se půl roku na to, že doma "není uklizeno". Momentálně likviduju vrstvy prachu, které se usadily úplně všude. Večer pak chvíli lelkuju u PC. Snažím se studovat všechny ty nové pracovní věci- posléze omdlím do postele. Už se mi ani nic nezdá. Ráno mám dojem, že se probouzím z komatu.
Před několika dny poránu jsem zírala na svůj obraz v zrcadle a přemýšlela nad tím, jak ze své zombie vizáže udělám něco, co bude esteticky přijatelné i pro spolucestující v MHD. Vtom vtrhla do koupelny Martina. "Jé, mami, co tady děláš? Jak ses vyspala?", švitořila. Narozdíl ode mne vstává totiž ráda a časně.
Na odpověď nečekala a pokračovala v monologu: "Jak to vy dospělí děláte, že nikdy nejste unavení?"
Tak to jsem tedy monolog musela přerušit ve snaze uvést věci na pravou míru: "Co tě vede k tomuto závěru při pohledu na mě??!!"
"No, ty jsi moje krásná maminka. A unavená nikdy nejsi proto, že piješ hodně kávy, žejo. ViĎ?"
"Jo, to bude asi tím... ", nezmohla jsem se na odpor. Dvě-tři kávy denně navíc- a je po starostech! ;-)
Duben mi letos natropil spoustu žertů.
Přestavbou bytu počínaje- a přestavbou svého profesního života pokračuje... nevím, jak to všechno vstřebám. každopádně jisté je to, že i můj krátký spánek je poslední dva týdny značně narušen novou pracovní smlouvou a úvahami nejrůznějšího rázu. Dalo by se říct, že testuju na vlastní kůži, jak moc platí "pálí ho dobré bydlo" - čili jak si zkomplikovat život snadno a rychle. To už bych pomalu mohla vyučovat na vyšší škole životního stylu.
Mistr zednický včera sbalil své nářadí a po dvou měsícíh té prašné a rušné symbiózy nás opustil, aby šel o dům dál :-) Dlažba leží na svém místě. je to nezvyk! Připadám si ve vlastním bytě jako na návštěvě! Sklep taky značně prokoukl. Tak ještě malíři, aby na nás měli čas... a zas to bude trochu veselejší.
Aktuálně se bavíme návrhem naší nové mikrokuchyně. Paní architektka je kouzelnice! Má skvělé mikronápady- miluju ty její vychytávky- poličky, šuplíčky, výsuvné systémy- aby zkrátka linka a pracovní pult zůstaly prázdné. Líbí se mi, že s námi diskutuje, naše připomínky zapracovává do přepracovaných návrhů a myslí hodně prakticky. Už ladíme barvy :-) Pak ještě naladit truhláře- a další akce může vypuknout.
Asi to není úplně standardní vymlouvat se půl roku na to, že doma "není uklizeno". Momentálně likviduju vrstvy prachu, které se usadily úplně všude. Večer pak chvíli lelkuju u PC. Snažím se studovat všechny ty nové pracovní věci- posléze omdlím do postele. Už se mi ani nic nezdá. Ráno mám dojem, že se probouzím z komatu.
Před několika dny poránu jsem zírala na svůj obraz v zrcadle a přemýšlela nad tím, jak ze své zombie vizáže udělám něco, co bude esteticky přijatelné i pro spolucestující v MHD. Vtom vtrhla do koupelny Martina. "Jé, mami, co tady děláš? Jak ses vyspala?", švitořila. Narozdíl ode mne vstává totiž ráda a časně.
Na odpověď nečekala a pokračovala v monologu: "Jak to vy dospělí děláte, že nikdy nejste unavení?"
Tak to jsem tedy monolog musela přerušit ve snaze uvést věci na pravou míru: "Co tě vede k tomuto závěru při pohledu na mě??!!"
"No, ty jsi moje krásná maminka. A unavená nikdy nejsi proto, že piješ hodně kávy, žejo. ViĎ?"
"Jo, to bude asi tím... ", nezmohla jsem se na odpor. Dvě-tři kávy denně navíc- a je po starostech! ;-)
2 komentáře:
Martinka má postřeh. :-) Bez kávy to opravdu nejde.
Přeji Ti, abys nové pracovní pozice nelitovala. Snad se brzy ukáže, že to bylo dobré rozhodnutí. Drž se!! A vypadáš jistě skvěle a svěže!! :-) Pa Lenka Sztw.
Tak to jsem ráda, že je u vás vše ve svých kolejích :-) Už jsem si říkala, že nějak dlouho nepíšete :-)
Okomentovat