Předvánoční ladění I.

22.12.2015

Předvánoční ladění u nás probíhalo v tom nejsmutnějším tónu. 22.prosince jsme se šli naposledy rozloučit s naším dlouholetým přítelem Tomášem. 

Smrt ho překvapila nečekaně ve věku 47let. Takové události  člověka vždycky donutí zastavit se a zapřemýšlet o životě. 

Byl to zvláštní den. Plný moudrých vět a pevných stisků rukou. 
Smutečním obřadem začíná pozůstalým nová kapitola života, v níž už nikdy nic nebude jako dřív.  
Už jsem mnohokrát byla poučena, že se něco vždycky děje pro něco- snažím se s tím pracovat. Je dobré umět si některé věci sám pro sebe zdůvodnit... nicméně při odchodu z obřadu mě v takových chvílích napadá vždycky stejná otázka: "Pane Bože, jak jsi TOHLE myslel?"

1 komentář:

Ze zápisníku pečovatelky řekl(a)...

Jak to myslel? Holka, někdy mám dojem, že má hodně zvrhlej smysl pro humor :-(