Silvestrovské rituály

31.12.2016

Poslední den v roce nehodlám předstírat nějaké extrémní veselí. Raduju se průběžně a spát chodím tak pozdě, že mám slivestrů během roku asitak 360 :-) 

Nicméně máme spoustu přátel, s nimiž je nám dobře, takže když se delší dobu nevidíme, vždycky někdo zorganizuje nějakou akci, abychom měli důvod se vidět. Je fajn, že se v tom střídáme, alespoň jsou to akce různé.

Asi před třemi lety jsme zavedli tradici společného silvestrovského oběda v naší oblíběné čínské restauraci. Číňani naše Vánoce moc neprožívají, protože je to období, kdy se každý Čech cpe doma u televize a jejich restaurace zeje prázdnotou, takže jsme personálem obletováni s úsměvem. 

Venku bylo zvláštně mrazivo, a tak zmrzlá mlha vytvářela krásné přírodní obrazy.

 My Wlci ještě zpravidla chodíme poslední prosincový den do divadla. Představení bývají veselá a herci obvykle přidají nějakou tu legraci. Čas příjemně uplyne, takže něco běží v televizi (letos to byl skvělý Cimrman) a nebo se něco hraje (společenských her máme tolik, že už se nám domů nevejde ani cestovní balení Člevěčenezlobse ;-) )

Večer se šlo do divadla!  těšili jsme se všichni, protože to byla derniéry rozverné italské hry "Lhář"

 Jan Vondráček v hlavní roli si to užíval- stejně jako všichni jeho kolegové. 

A pak noční tramvají domů. Do půlnočního přípitku zbývaly necelé dvě hodiny. 

Tak snad bude nový rok s magickou sedmičkou v letopočtu příznivý ;-)  

Odfláknuté Vánoce ;-)

28.12.2016

Jsme kulturní maiaci :-)

Opravdu chodíme rádi a velice často na nejrůznější akce - divadla, kina, koncerty... A některé kousky jsme si oblíbili natolik, že je navštěvujeme pravidelně.

Milovníci Divadla v Dlouhé jistě vědí, že se vyplatí v čase adventním počíhat si v předprodeji na vstupenky na představení "Jak jsem se ztratil aneb Malá vánoční povídka". Představení je označováno jako "rodinné", což pro mne není úplně dobré znamení. Občas se rodinná představení utápějí v tom, že to jsou takové "slátaniny", aby si každý našel něco, ale toto představení je prostě skvělé! Poetický příběh vypráví o pětiletém Pavlíkovi, který se roztržitému tatínkovi ztratil v Praze, když je maminka vyslala pro vánoční stromeček. Představení vtipné, plné písniček a krásných gagů, kdy se opravdu mohou smát všichni bez rozdílu věku. 

Použité techniky, kostýmy, herecké výkony, ... všechno člověk musí obdivovat a být doslova nadšen. Moje hodnocení určitě 100%. není co vytknout! ;-)





Loni jsem ale předprodej proměškala a Martina, když rozbalila všechny dárky, smutně konstatovala: "A na Pavlíka nepůjdem?" (obvykle bývají ve větvích stromečku schované i dárky v podobě vstupenek na kulturu)
Musela jsme smutně souhlasit, že je to tak. Lístky na Pavlíka prostě nejsou k mání. 
"Hm, tak to tedy jsou pěkně odfláknutý Vánoce...", shrnula to kriticky.

Takže letos jsem měla v diáři pěkně zapsáno, kdy je třeba mít se napozoru, aby vstupenek bylo akorát- a podařilo se! 3dny před koncem roku jsme už asi posedmé usedli do červených plyšových sedadel, abychom sledovali Pavlíkovy příhody a bylo nám líto, když Pavlík zahlásil: "A ztrácejte se jen v nejnutnějších případech!", protože jsme věděli, že je konec a že se s ním zase rok neuvidíme :-)

Čas vánoční

prosinec 2016

Nezanevřela jsem na něj, ačkoli je spousta lidí, kteří mají dojem, že ho protruchlíme a prosmutníme. My na své nebožtíky myslíme, ale musíme se spíš věnovat těm živým, protože si moc neumím představit, s čím by moje dítě kráčelo do života- tedy skromně předpokládám, že třeba sama bude mít nějakou rodinu a měla by si do ní přinést "své tradice". 

Předvánoční čas je plný setkávání a taky plný koncertů. Sice si každoročně slibuju, že to musím nějak omezit, ale ono to nejde ;-) A protože se za ty roky znám, nakupuju dárky od léta. Svědomitě si píšu seznam - vlastně si i během roku zapisuju, co by se komu mohlo hodit- to třeba když se zmíní, že se mu něco líbí, nebo že "je škoda za to vyhazovat prachy"- to je přesně sousto pro mne! :-) 
Postupem věku bych měla přidat i kolonku, kamže jsem ten poklad ukryla. Jsem tak důmyslná, že občas sama sobě nachystám zapeklitou bojovku. 

Vánoční trhy v Praze patří podle novinářů mezi nejkrásnější turistické atrakce na světě. Kdo má srovnání z let minulých, musí hlavou přikyvovat. Škoda, že nepadá sníh. Pro Pražáky sice pohroma, ale na ty Vánoce nám to pan Lada tak vsugeroval, že když není, pořád ho vyhlížíme.

Martina nic neponechala náhodě. Psaní Ježíškovi už nazývá tak, aby to bylo COOL- tedy wish list. Trvám na nemoderním označení a dožaduju se "dopisu Ježíškovi". Pro jistotu ho 2x přepsala- něco umazala, něco jiného zas přidala... Denně se raduje, že zas ubyl jeden den a čekání je tím pádem kratší.

Na Štědrý den  chodívám do kostela pro betlémské světlo. Betlém v kostele sv. Klimenta v Odoleně Vodě je nádherný.

 

 

Štědrý den přežili všichni- až na kapra. Radost z dárků se dostavila, žádná pohroma se naštěstí nedostavila a betlémské světlo nechybělo na svátečním stole.

Školení a semináře

 2.12. 2016

Na některá školení či semináře se těším.  Občas sama musím nějakou prezentaci taky připravit, a tak se ráda nechám inspirovat. Vzhledem k neustálé časové tísni si pečlivě vybírám a zvažuju, jestli chci obětovat svůj čas a peníze právě za daný kus. Vzdělávacích agentur je celá řada. V podstatě by se dalo přecházet z jedné do druhé a člověk by měl program na celý rok. 

Některé semináře jsou akreditované, což zdaleka neznamená, že jsou kvalitní. Už mám v zážitcích i to, že přednášející si během přednášky vyřídí dva soukromé telefonáty, přičemž plynule přechází z hovoru do přednášení, někteří návštěvníci už nemají místo k sezení, což nikoho z organizátorů nevybudilo k žádné záchranné akci; jiný lektor zas dokáže dokonale ignorovat potřeby cílové skupiny a vezme to, co má připravené "univerzálně"- čas pak plyne všelijak a on v závěru oznámí, že měl jiné plány- no a posluchači mu v podstatě zkazili přednášku... 
Z takových přednášek se musí odejít nejpozději při obědové pauze s jasným výsledkem: "Sem už nikdy!" 

Paní  PhDr. Marta Boučková, která přednášela o syndromu vyhoření, patřila do skupiny lektorek, kde i v pátek ve 4hodiny odpoledne sedíte a hltáte každou její větu, protože nic není řečeno zbytečně; prezentace pečlivě připravena. 

Vyhoření je moderní pojem pro dnešní stres-svět. Údajně je příčinou vyhoření neúměrné očekávání- tedy to, které reálně nelze splnit. 

Své vystoupení uvedla sloganem: Vyhořet může jen ten, kdo byl zapálen a hořel. 

No a pak už se rozebíralo, jaké jsme "typy" a co dělat, aby nás vyhoření nedohnalo. Nechyběly samozřejmě cvičné psychotestíky pro oživení.

 

A protože to bylo poslední letošní školení, servírovalo se "sváteční" občerstvení. Ale to byl příjemný bonus, tady se dalo pohodlně vydržet do konce i bez úplatků ;-)

 

Knižní křtiny

1.12.2016

První prosincový den - krásné datum pro tak významnou událost, jakou bezpochyby je křest knihy. Ráda jsem přijala pozvání do Domu kávy na Letné, kde moje přítelkyně Jitka uvedla na trh svoje páté knižní dítě, jemuž dala název "Doskočiště protektorát".

V příjemném prostředí útulné kavárny, kde můžete dobrou kávu nejen popít, ale také koupit vše, co se přípravy kávy týče.

O program se postarali převážně Jitčini studenti z gymnázia, kde Jitka učí. Předčítalo se z nové knihy, dokonce, bývalá studentka- kmotra s rodným příjmením Valčíková pronesla elegantní proslov a dokonce i živý hudební doprovod byl zajištěn.... a všichni knize i autorce gratulovali a přáli úspěchy a bylo to celé moc fajn setkání.

Knihu samozřejmě mám- i s věnováním :-)
Už se těší pod vánoční stromeček, až bude znovuobjevena novým majitelem.

Adventní radosti

1.12.2016


Mezi moje adventní radosti patří výroba adventního věnce. Vybíráme s Martinkou přízdoby, amatérsky aranžujeme a vyrábíme jich několik - kamarádka, hřbitovy... ale je to jasný signál toho, že Vánoce se blíží. Letos jsme ten náš sladily do růžovo-šedé barvy. Báječně posloužily i sušené kvítky hortenzie a iluzi sněhu jsme si navodily alespoň saténovou šedou stužkou s bílými puntíky :-)

Další adventní zábavou je chystání adventního kalendáře pro Martinku. Byly doby, kdy jsem měla všechny balíčky nachystané a zabalené v košíku, který dětem předával Mikuláš. Letos jsem ale nějak nestíhala, takže jsem navrhla novou hru :-) Každé ráno si Martina může balíček někde po bytě najít. Musím říct, že byla hrou nadšena- balíčky byly na různých místech a obsahem byly všelijaké drobnosti a mlsky. Ale musím říct, že když jsem po půlnoci uléhala do postele a Wlk zahlásil: "Balíček máš?" - a já zjistila, že nikoli- tak hupkydupky zpátky a vymýšlet schovku.

Potěšilo mě, že Praha byla jmenována mezi deseti světovými městy s nejkrásnějšími vánočními trhy.

Advent je pro mne i časem milých setkání- návštěvy, posezení, chystání dárků a těšení se na to, až je dotyčný rozbalí...  a taky zvláštní barvy prosincových západů slunce.