Manželská diplomacie

25.9.2017

V disciplíně manželské diplomacie naprosto jednoznačně vynikala moje babička. Co ta všechno dokázala ustát, aniž by dědu fyzicky napadla a nebo seřvala... Snad nikdy jsem ji neviděla vztekat se a nebo se s ním hádat.

S podobným obdivem pohlížím po těch letech soužití i na pana Wlka. Jak on se naučil pracovat s mými výroky, aby nevyvolal válku, to je neuvěřitelné :-)

V sobotu došlo na akci: třídíme jeho šatník.
Nutno předeslat, že Wlk oblečení třídí na kategorie "nosím rád" a nosím proto, že to "někdo/něco vyžaduje". Módní vlny ho vcelku úspěšně míjejí. Rozhodně jim nepodléhá :-)

Toho víkendového odpoledne vytahal vše, co ve skříni měl a dokonce byl ochoten zkoušet jednotlivé kusy garderóby!

Došlo na trika. Některá šla nekompromisně do pytle s cílem "oranžový kontejner". Pak vzal jedno zánovní a šup s ním taky do pytle.
"Proč vyhazuješ tohle triko?", chtěla jsem zjistit podrobnosti.
"Je mi velký", odpověděl Wlk.
"Prosimtě, tohle triko ti nemůže být velký. Vždyť jsem ti ho kupovala já!! A tys ho skoro neměl na sobě", argumentovala jsem a ještě ho vyndala z pytle ven.
"No, protože je mi velký", sveřepě trval na svém Wlk.
"Velký ti není, jen ho nemáš rád. To je celý", končím debatu naštvaně.
"Tak nebudu nosit velký triko...", zcela zbytečně dovysvětluje svůj čin.
"Nebudu se s tebou dohadovat, tomu triku nic není. Nekouše, vypadá pěkně a je skoro nové"...

Probíráme se dál hromádkami.
A po nějaké době už dojdena závěrečnou rekapitulaci.
Oděvy roztříděné na "mezi lidi", "ještě ujde" a "na zahradu bude dobrý" - načež Wlk bere to konfliktní triko, aby jej vrátil do pytle a pronáší:"A ještě tady to triko, do kterého já nejsem dost velký..." 

 Tak to jsem tedy musela ocenit- jak to pěkně zformuloval, aby mě nedráždil tím, že "to triko je velký" :-)