Wlcice (si) píše paměti: června 2009

Den na houby

30.6.2099 - 285.den z 365

Poslední červnový den mi začal v 6 hodin ráno. Majda volala, že jde zvracet. Patrně dozvuku včerejšího MacDonaldího obžerství ;-) Celý den jí bylo tak nějak všelijak... Nic nejedla, trochu pila. Pak se jí trochu ulevilo, tak jsme šli do blízkého lesíka na zdravotní procházku. Vlhkost vzduchu je neuvěřitelná- 90%, je to jak v prádelně.

V lese bylo příjemně. Martina těkala sem a tam a hledala houby. Tak jsem ulovila pár fotek hub, která ani neumím pojmenovat.

... asi holubinka ;-), kterou už nějaký hladový živočich ochutnal

tady to je "houbová školka", jak pravila Martinka :-)

Odpoledne se zase začaly kupit mraky a bouřka na sebe nenechala dlouho čekat. Majda zbytek dne ležela, četla si, pak s Mratinkou měly nějaký hudební disco večírek, kdy Majda dělá choreografku a Maťa se snaží vyhovět jejím povelům a ještě stíhat rytmus písně ;-)
Dostaly dietní večeři a zalezly do pelechu. Tak uvidíme, co zas Majda vymyslí ... v sobotu bychom totiž měli jet na tábor...

Za odměnu

29.6.2009 - 284.den z 365

Babička pozvala dnes obě děti do Tesca. Za odměnu. Za výzo a tak... Vždy jsem angažována do role řidiče. Což vůbec není za odměnu ;-)
1.zastávka byla u nezdravého a drahého MacDonald's. Ach jo. Doba si to žádá. Já to ráda nemám. Martina si vyžádala happy meal, tak jsem se už předem děsila, cože zas nabízejí za "praktickou" hračku. Naštěstí měli kelímek, který mění barvu dle teploty nápoje. Doufám, že vydrží max. tuto sezonu ;-)
Majda si dala nějaké obří krevety, já jsem spokojená s kafem a červenou taštičkou.
Poté následoval "shopping". Majda potřebovala nutně nějaká trika- má jich plný foch ve skříni, ale to nestačí.
Martina miluje kočičku Hello Kitty, a tak babička zakoupila hned několik věcí s tím, že to schová k svátku.
Nejvíc MaŤu uchvátil tenhle deštník.

Rozložila si ho už v obchodě a lítala tam od zrcadla k zrcadlu a hulákala: "Mami, koukni se, jak tomu deštníčku sluším!! Koupíme ho, viď!" :-))
... tak tohle mi připadá dost asertivní žádost o koupi, budu muset přejmout do svého repertoáru ;-)

Z výletu jsem přijela docela unavená. Venku bylo hrozné dusno a večerní hromy a blesky byly tedy víc než děsivé. Při jedné ráně hromu jsem se tak lekla- vypadalo, že uděřilo přímo před barákem.
Majda ječela, že nemůže spát, že se bojí, zatímco Martina spala jak dřevo.

Pršelo a blejskalo se sedm neděl...

28.6.2009 - 283.den z 365

...tak já tedy nevím, co je tohle za šílený počasí. Byť bydlím na kopci a spíš než povodeň mi hrozí blesky a větrné smršti, nemám z toho přídělu vody z nebes už ani trochu dobrý pocit. Sledování večerních zpráv je pak učiněným hororem. Po většinu dne je vidět na obloze černé mraky...

a netrvá dlouho, spustí se liják. Pokud zrovna nejste na základně, můžete si být jisti, že na vás nezůstane ani nit suchá.

Strávila jsme dnes asi 3hodiny ve společnosti žehličky a neskutečné hromady prádla, které jsem nebyla schopna ani po několika dnech usušit :-(

Kočkomilky

27.6.2009 -282.den z 365

Moje holčičky jsou opravdu kočkomilky. Volala kamarádka, že by potřebovali od Wlka pošťourat PC, tak jestli nechci vzít děti a udělat výpravu na kafe a na koťata. Je to pár km za Prahou, ráda jsme návrh přijala. Pořád jem pracujeme a nemáme čas na pravidelné návštěvy, tak proč ne! Děti byly připraveny ihned. Lítaly po zahradě- Martina byla uvytržení z toho, co všechno zahrada nabízí k snědku: sklízela rybíz a zajídala to hrášky... já se tak trochu děsila zpáteční cesty autem.
S Majdou krmily slepice a honily kočky. Koťata si přišla na své. Martina neuměla živou kočku vzít. Na Mikeše už má grif, ale tyhle malé hbité žížaly byly téměř nepolapitelné :-)

Koťata si na ty dvě pražské dračice rychle zvykla a začala předvádět svoje kousky. Schovávala se v trávě a číhala na každý pohyb,

před Majdiným vozíkem byla trochu nejistá, ale nakonec se ochotně nechala od Majdy vozit sem a tam.

Kupodivu jsme nezmokli, v klidu jsme si s Ivankou vypily i kafčo a probraly svoje potomky, dovolené, práci, nesnesitelné vaření, odporné žehlení a takové ty věci :-)

Zub se dnes choval mravně, a tak jsem mu večer dopřála i křupky (k vínu ) ;-)

Jedna dvojka a sedmička k tomu ;-)

26.6.2009 -281.den z 365

Vyfotila jsem dvě věci, které vystihují dnešní den. Poslední den letošního školního roku. Majda donesla vysvědčení.

Ibalgin jsme nepotřebovala k tomu, abych lépe vstřebala Majdino hodnocení ;-), to ne. Donesla jednu 2. Ze zeměpisu. Odmítala naučit se hlavní města rebublik bývalého Sovětského svazu. Považovala to za kravinu. Paní učitelka byla jiného názoru, a tak se názorové neshody promítly do závěrečné známky :-)
Vysvědčení je i tak pěkné. Majda koukala provinile, protože věděla, že dvojka byla zbytečná. A povídala: "Když mám tu jednu dvojku, mohla bych si vzít aspoň Mikeše do postele jako za odměnu? " :-))
Tak nás tedy dostala. Rodiče slibují dětem MP3, drahé oblečení, či sportovní vybavení pod podmínkou, že nebude žádná trojka- a naše Madlena si žádá Mikeše do postele.... Óóó, skromnosti ;-)

Obvykle jdeme po výzu někam do cukrárny, dneska to ale nešlo. Od půl páté ráno jsem dost intenzivně vnímala svůj zub. Sedmičku vlevo dole. Futrovala jsem se ibalginem a myslela, že se nedočkám 9.hodiny, kdy jsem byla objednána k zubaři.
Náš pan dr. je sympaťák: neustále žertuje a je precizní. Vítal mě úsměvem, po prozkoumání mého chrupu pravil: "Budeme čistit kanálky! Koukněte, jaké na to mám krásné titanové nástroje!" Zděsila jsem se už jen při pohledu na ně. Ujistil mě, že tato návštěva nebude zdaleka poslední a že mi předvede skoro všechny své nástroje a nejmodernější technologie svého oboru :-) Fakt se těším....
To nám ty prázdniny pěkně začínají.

Aklimatizace

25.6.2009 - 280.den z 365

Domů jsme dorazili před půlnocí, nahnali děti do postelí, já si dala další ibalgin a šla taky do hajan.
Zub mě bolel celou noc.
Ráno jsem vypravila obě děti do školských zařízení a začala pomalu vybalovat věci, každý předklon byl ovšem doprovázen výraznou bolestí. Volala jsem zubaři, co on na to- tak v pátek ráno mám dorazit, že se na to podívá.

Počasí se mnou taky rozehrálo zajímavou hru: sotva jsem pověsila prádlo, přihnaly se mraky a začalo lejt. Pak zas svítilo sluníčko, takže jsme prádlo rozvěsila na šňůry- a znovu zmoklo. To se opakovalo do večera několikrát. Rezignovala jsem. Prádlo patrně shnije dříve, než jej stačím usušit...

Během dne jsme 4x vydatně promokla. jakmile jsme někam jela, vždycky mě déšť zaskočil nepřipravenou.
Večer jsem po 14dnech zhlédla zprávy- záběry z povodní mě tedy dostaly. Co se to tu děje??

Odlet domů

24.6.2009 - 279.den z 365

Čas odletu se 3x změnil. nakonec jsme se ještě dopoledne vydali k moři, což bylo bezva. V klidu poobědvali a vrhli se na balení- to byl tak trochu problém. Naskládat hromady krámů do dvou kufrů tak, aby šly zavřít...

Cesta na letiště s několika zastávkami u dalších hotelů a pak nekonečné fronty na odbavení.

Letiště na Kosu je malinké a v sezoně jaksi nestíhá ten nával turistů. Hala byla úplně nacpaná, protože na hodinu mezi 18.-19.hod. bylo naplánováno asi 10 odletů.

Měli jsme odlétat v 19.05- ale jak je z hodinového displeje patrné, ještě ve 20:11 jsme pobývali v přelidněné hale. Informační monitory zobrazovaly lety už dávno minulé, amplion sice něco hlásil, ale řecky a tu a tam německy, jenže nesrozumitelné hlášení stejně zanikalo v hlučícím davu... prostě chaos, který nechá v klidu jen Řeky.

Konečně naše letadlo přistálo. Po různých uklízecích a údržbových procedurách jsme konečně mohli po 3 a půl hodinách nekonečného čekání nastoupit.

Pohled z letadla na západ slunce.

Cesta do Prahy proběhla bez dramatických událostí. Jen mě šíleně bolel zub, takže jsme se snížila k tomu pozřít prášek. Co to zas má znamenat??
Hned na letišti jsme při nakládání věcí do auta vydatně zmokli. Z krásného slunného počasí přímo do období dešťů...

Ola kala

23.6.2009 - 278.den z 365

Čas je relativní: nepříjemné chvíle se nesnesitelně vlečou a tam, kde je dobře, čas utíká nezvykle rychle.
Poslední den našeho pobytu se přiblížil. Tak honem ještě představit hotel,

ve kterém jsem už 3.léto strávili moc příjemnou dovolenou. Díky personálu, že nás vždycky vítá jako vlastní, díky obsluze za vlídné žertování, díky kuchařům za ty vynikající pochoutky, které jsme mohli v neomezeném množství konzumovat.
Díky barmanovi Jannisovi, který se každý večer staral nejen o můj pitný režim, ale měli jsme i soukromé jazykové kurzy řecko-česko-anglické :-) Byla to zábava, legrace a taky poučení- a tak to má být! :-))

Z infoknihy naší CK jsem si ofotila pár poznámek "Proč být Řekem" - je to úsměvné a i pravdivé čtení, takže kdo by chtěl, po kliknutí na obrázek uvidí lépe - a může si počíst ;-)

Takže za rok pojedeme asi zase na .... ;-)

Moje rekreační sportování

22.6.2009 - 277.den z 365

V našem hotelu fungoval animační tým, který se měl starat o rozptýlení hostů- respektive měl hosty udržet co nejdéle nejdále od baru :-)
Blonďatá slečna Paulina z Holandska a tmavooký Tunisan Hugo. Měli připravené pravidelné sportovní disciplíny, jenže Češi se tak trochu zdráhali a nikdo jiný v hotelu letos nebyl.
My jsme pravidelně chodili hrát šipky (a stíhali jsme při tom odbíhat i k baru :-) ) a Wlk dokonce jednou skončil na 1.místě!

Dalším oblíbeným rozptýlením by schuffle- hra s dřevěnými žetony, kdy se takovou speciální holí snažíte žeton umístit na číselné pole tak, aby součet čísel byl pokud možno ne záporný :-)

Večer bylo možné zakoupit tikety na BINGO- člověk pocvičil číslovky v němčině i v angličtině pod vidinou, že vyhraje tričko... Na důkaz toho, jak je mi Štěstěna ve hře nakloněna, jsem musela vyfotit, že hra skončila v okamžiku, kdy mi chybělo jediné číslo ... ;-)

No a jinak jsme se snažili Martinu zdokonalovat v plavání, což se jí moc líbilo a díky tomu, že většinu dne trávila pod vodou, není ani moc opálená. :-)

Řecké kočky

21.6.2009 - 276.den z 365

Řecky se kočka řekne "gata" a neslyší na "čičiči", nýbrž na "pssspsss" :-)

Kočky se v řeckých ulicích vyskytují ve velkém množství, bohužel je na nich vidět, že o ně nikdo moc nepečuje, takže mají různé ekzémy, tržné rány z kočičích bojů a na mazlení to tedy moc není. Vyskytují se všude.

Tenhle macek nalezl stín za poutačem zelinářova krámku.

Když hosté z baru odešli, konečně bylo dost místa na židlích i pro čičinu.

Nejdřív hygiena, pak spánek.

Bankomat byl přímo v kočičím obležení.

Velký rozložitý fíkus v přístavu je přímo kočičím rájem. Obývá ho několik desítek různobarevných koček.

Ještě nabrousit drápky, aby nás případný soupeř nepřekvapil a je to! ;-)

Hlavní město Kos

20.6. 2009 - 276.den z 365

Do hlavního města jsme se vydali autobusem.
Všechny památky jsme už prolezli v uplynulých letech, a tak jsme výlet pojali jen jako procházku. Kos je krásné město, milovníci historie si zde přijdou na své. Vláčkem se dostanou i do Asklepionu- první nemocnice. V Kosu se také nachází prastarý platan, kde údajně vyučoval své žáky zdejší rodák Hippokrates.

Na obrázku je Agora- tedy tržnice, kde je k dostání ovoce, med, koření, olej, mýdla... zkrátka vše, co turisti rádi kupují.

Protože v minulých dobách ostrovu vládli Římané, Byzantinci, Benátčané, johanité a nakonec i Turci,lze ve městě vidět rozličné stavby- v těsné blízkosti minarety i kostely :-)

Kostel sv. Paraskevi z 30.let 20.století.

Pohled na Palms Street.

Jedno z archeologických nalezišť z doby helénismu je volně přístupné přímo uprostřed města:

V Kosu je také velký přístav, odkud vyplouvají lodě na další řecké ostrovy a také do Turecka.

Nechybí ani fotogenická ulička - měla jsem štěstí, žádný turista tam v tu chvíli "nepřekážel" ;-)

Divný den

19.6.2009 - 275.den z 365

Ráno to nezačalo dobře. Infarktový stav mi navodila Majda, která prostě půl hodiny chrchlala-. Okamžitě jsme vybalila lékárnu, že jdu léčit. Wlk pravil, že po ránu kašle každý člověk, ať se zklidním. Ani snídaně mi nechutnala, vidina řeckého špitálu mě děsí i ve snu dodnes...

Madlena byla otrávená zase ze mě. Šli jsme na pláž a já se snažila dělat "jakože nic...", a pak jsem omylem Majdě rozšlápla sluneční brýle :-( Následovala hysterická scéna, že byly nové... Wlk slíbil, že je slepí, aby byl klid!! ;-)

Ani ne půl hodiny na to Wlk ulomil Martince šnorchl :-(

Odpoledne si Martina odřela nohu, když zakopla o půl metru vysoký hydrant- neviděla ho!!

No a když se podíváte na fotku, poznáte, že ani Wlkova optika není úplně Ok :-))

Odpoledne do hotelu dorazili noví hosté. To je tedy sestava ... hned jsme si je pojmenovali:

- "Kloboučník"= pán s reklamním kloboučkem barev "Dufa", který nesundává ani v jídelně
- "Klíčník"= pán, který si zavěsil klíč od pokoje s docela velkou visačkou na šňůru kolem krku- aby ho neztratil ;-)
- "Lady OUZO" paní, která pila tento nápoj v množství více než obvyklém :-)
- "Egypťanka" - krasavice inteligentní- neustále vykládala o své loňské dovolené v Egyptě, jak ji tam nosili na rukou, zatímco tady... (no to by se Egypťané pronesli...)
- "Alles gute" - dva chlapíci, jeden z Vizovic, jenden Němec- pili spolu velmi vydatně, ale nerozuměli si ani slovo, takže řeč, kterou si vytvořili, byla dost zvláštní a taky dost hlasitá ;-)

Flóra na Kosu

18.6.2009 - 274.den z 365

Výhodou červnového termínu dovolené na řeckých ostrovech je bezpochyby i to, že uvidíte v květu krásné květiny, stromy a keře, které ve Středomoří dosahují poněkud větších rozměrů, než jsme zvyklí u nás doma.
Takže letemsvětem, co mi uvízlo ve foťáku a co třeba ani neumím pojmenovat, jen se mi to prostě líbí :-))

Buganvílie- překrásné popínavé dřeviny. Tvoří živé ploty, nebo popínají pergoly taveren.

Ibišky neboli čínské růže. Nejčastěji jsou tu k vidění červené, jejich květy jsou velikosti podšálku a jsou prostě nádherné!

Tohle je nevímco ;-) Ale kvete to krásně. Je to nějaké popínavka- mně připomínala svlačec :-) Pozorný čtenář jistě vidí i zeleného vetřelce na jednom z květů.

Megabodláky.

Nádherné, ač svými ostny nebezpečné, opuncie.

Fíkus. Vždycky jsme ho doma měli a mně jen lezl na nervy tím, že potřeboval utírat z listů prach. Až v Řecku jsem viděla, že ta rostlina umí i kvést a dosahuje poněkud obřích rozměrů.

A tohle taky nevím, co je. Mělo to plody takové píchavé kuličky, připomínalo to kaštany, ale ty listy...??? Kdopak ví? :-)
---------------
Dodatek: Pisarka to ví! V komentáři uvedla vědecky podloženou odpověď: je to platan javorolistý. Děkuji za upřesnění ;-)

Jinak tu běžně potkáte olivovník, fíkovník, granátové jablko, muškáty, agave, datlovník, vinnou révu, svatojánský chleba, pinie, cypřišky, rozmarýn, levanduli, bobkový list čili vavřín vznešený...

Řecké dobroty

17.6. 2009 - 273.den z 365

Řecké dobroty si mě získaly. Konzumace jídla patří k mým oblíbeným činnostem, a toho řeckého o to více.
Řekové jsou mlsouni a jejich moučníky vypadají a chutnají velmi zajímavě. Pravda: jsou poněkud sladší, ale když to zapijete řeckou silnou kávou bez cukru- určitě se kalorie vynulují ;-)

Tyhle jakoby chlupaté moučníčky se jmenují "kataifi". Je to medový moučník s oříšky a Martina mu říká: "Zas mají to seno"