Výlet lodí na Nisyros

15.6. 2009 - 271.den z 365

V pondělí jsem se vydala sama na výlet. Vlk hlídal děti s tím, že se vystřídáme.
Cílem mojí 2hodinové plavby byl malý ostrůvek Nisyros nacházející se mezi ostrovem Kos a Rhodos.
V dáli už se rýsuje....

Ostrov je malý a počet jeho obyvetel nepřesahuje tisícovku. V přístavu jsme si přestoupili do autobusu, který nás po celkem úzké a krkolomné silnici dovezl do středu ostrova, kde se nachází sopečný kráter Stefanos.
uto fotku jsem pořídila z jedoucícho autobusu- ale je na ní vidět zmiňovaná silnice
(Představte si tu hrůzu, potkají-li se tam dva autobusy... no, řečtí řidiči takovou situaci vyřeší v klidu a s nadhledem, zatímco český turista se krčí v sedadle autobusu, zavírá oči a má co dělat, aby se neutopil v množství vyplaveného adrenalinu :-)) )

A ještě tam je dobře vidět terasovité hospodářství. To jsem nepochopila. Jak někdo může zúrodnit takový krpál! Nisyros je zaměřen na pěstování všech možných plodin- mandlovníků, cherry rajčat, meruněk ... Je zelený, protože užitkové vody má dostatek. Ta pitná se tam dováží z ostrovů Kos a Rhodos.

Takhle vypadá pohled na sopečný kráter z dálky- foceno taky z busu, takže kvalita :-(

Pohled na dno kráteru připomíná pohled nakluziště, že? Ale celé dno je pokryto šedým jemným prachem, který díky pofukujícímu větru víří stále všude.

Na dno kráteru se dá sestoupat po uzoučké stezce. Čím níž, tím větší teplo a díky síře- i smrad. ;-)

Tohle jsem musela vyfotit! Průvodkyně varovala a prosila lidi, aby si vzali na výlet pevnou obuv a ne plastové boty, neboť v kráteru je teplo (přes 60°, takže by se jim mohly ty žabky a krosky roztavit)- no a koukněte, jak si zhruba třetina turistů představuje pevnou obuv:

V případě úrazu by zkazili výlet všem ostatním... tahle myšlenka jim ale asi na mysl vůbec nepřišla...

Na dně kráteru lze vidět taková "oka". Průvodkyně varovala, abychom do nich nestoupli ani omylem, že v nich teplota páry a vody může mít i 90°C a že se to už německému turistovi podařilo, takže měl nohu s popáleninami 2.stupně až ke koleni... no, s řeckým špitálem už jsem měla tu čest, a tak nevím, co pro turistu bylo horší- jestli úraz, nebo následná péče...

Na dně byly k vidění i takové různobarevné nerosty, které neumím pojmenovat, ale vypadaly zajímavě.

Pohled ze dna kráteru vzhůru- tedy z hloubky cca 30m.

Po sestupu jsme si dala frappé (řeckou ledovou kávu) v pravé řecké "občerstvovně". Chystá mi ho ten Řek na obrázku vlevo. Právě hledá nástroj, kterým by mi dal do kelímku led, nakonec našel něco příšerného- asi jsem ho vyděsila foťákem, tak mu bylo trapné vzít to rukou- ale nevím, jestli ta "lopatka" byla čistější...
Frappé bylo výborné a v tom vedru opravdu osvěžující.

Sopka už není činná, ale domorodci k ní chovají takový respekt, že odmítají využívat její tepelnou energii pro běžný život. Elektřinu raději přivádějí podmořskými kabely, a aby si nenahněvali bohy ... :-)