Předsilvestrovská procházka Prahou

30.12.2013

Předposlední návštěva v tomto roce- naši přátelé "z venkova" :-)

Výborný Wlkův oběd - svíčková z jelena, kterého hosté sice litovali, ale poté s klidem snědli ;-)
Dárečky, povídání a odpoledne vycházka do města. Rádi "naši Prahu" předvádíme hostům :-)

Tentokráte jsme to vzali přes Pražský hrad. Venkovani dělali potíže - měli tendence fotit se i na přechodu pro chodce :-), ale nakonec jsme z nich vytvořili docela organizovanou turistickou výpravu...

Cesta k Hradu je osvícená lucernami starobylého vzeření a vypadá to kýčovitě úchvatně ;-)

Hradní nádvoří byla v obležení turistů všech národností, nevěděli, jak si lehnout na zem, aby se jim do záběru věšly všechny věže chrámu...

Pohled z hradeb na město....

 ...a po Zámeckých schodech pěkně dolů na Malostranské náměstí-

okouknout sídlo našich poslanců (aŤ mají děti z daleka konkrétní představu) - za odměnu do ruky trdelník- a šup na Karlův most, aŤ venkov vidí, že to v Praze "žije" :-)

U muzea Karlova mostu jsme okukovali krásný slaměný betlém

... tento anděl by mohl plnit pro rok 2014 funkci anděla strážného ;-) - postavu na to měl! No ale jistější bude asi spolehnout se na sebe...;-)

Přes Mariánské náměstí se zastávkou v Ústřední knihovně hl.m.Prahy, kde jsme návštěvníkům předvedli knižní sloup zvaný IDIOM sestavený z 8000knih, jsme si to namířili přes Ungelt čili Týnský dvůr na Staroměstské náměstí.

Tato cca 5km procházka celou grupu pěkně unavila, s úlevou nastupovali do tramvaje a jelo se domů na večeři- byl na ni čas!

Tak zase příště! ;-) 

Koncem letošního roku...

29.12.2013

 ... jsme v zajetí návštěv... možná zkolabuju na otravu kofeinem ;-)

Všimla jsem si, že letošní povánoční čas je ve znamení nádherných rudých západů slunce

a taky ve znamení neustálého nakupování.
Já si nepamatuju, že bych kdykoli v historii běžela obdržené vánoční dárky houfně měnit a taky pamatuju doby, kdy něco takového ani nepřipadalo v úvahu.
Volný čas mezi návštěvami jsme tento týden věnovali procházkám Prahou a pokaždé bylo u všech obchodů narvané parkoviště.

V neděli  jsme se do jednoho centra vydali, ale za úplně jiným účelem- OC Harfa totiž nabízí na své střeše kluziště. Oprášili jsme brusle a vyrazili.
Zjistila jsem, že Martina bruslit vůbec neumí!! :-( A tak jsme zahájili výcvik. Šlo to ztuha, protože na kluzišti byla hlava na hlavě- tedy brusle na brusli. Martina několikrát zkusila tvrdost ledu a po hodině toho měla dost.

 

Spálené kalorie jsme doplnili každý podle svého gusta- káva, zmrzlina... a cestou k autu jsme ještě neplánovaně vyslechli harfový koncert!
V Harfě se v neděli hraje na harfy- a zní to parádně! Prostředí pro takový nástroj tedy nic moc, ale zaposlouchat se  do těch zvláštních tónů, to byla nádhera. Obdivuju ty mladé dámy, co tak ladně a krásně ovládaly harfy různých velikostí.

Doma jsme spočítali šrámy, odřeniny a otlaky a šli se chystat na druhý den- na další návštěvu ;-)

Zimněslunovratové Barování s vánočním nádechem ;-)

21.12.2013

S lehkým zpožděním dodávám reportáž z prosincového Barování... zas mi všichni aktivní pisálkové vyfoukli vymyšlený název příspěvku- takže z "Vánočního" se nakonec muselo stát úplně jiné- aby bylo originál ;-)!

Zlatá sobota. Máme návštěvu- až z Hané :-) Jdeme společně na Barování- wow! Vidina skvělého večera je naprosto neodolatelná!! :-)

Barování je zcela logicky- vzhledem k datu konání- poznamenáno Vánocemi. Filip Rajmont to opět trefně komentuje- shodujeme se v tom, že ta nucená "vánoční pohoda" a "mějme se rádi, vždyť jsou Vánoce"- nás hromadně štve. I o Vánocích se dějou věci, které s pohodou a vlídností nemají nic společného.
Nejsem zastáncem párdenní vánoční pohody. Chovejte se ke mně slušně a mile po celý rok- a už mio nemusíte dávat žádný dárek, budu přešťastná!!

Sešli jsme se v hojném počtu. Jsem vážně závislá na svých přátelích! :-) Miluju společné důvody ke smíchu, legrácky a vůbec: celou tlupu lidí, kde na sebe víme i to, co normálně ke chlubení není, a přesto se máme "rádi"- tedy záleží nám na sobě vzájemně. Drobné radosti- taky radosti- skoro bych řekla nejcennější! ;-)

Večer byl prošpikován vtipnými glosami F.R. Paní ředitelka - S.N. momentálně propírána bulvárem toho nejdrsnějšího kalibru- se na celou věc povznesla- a byla - jako vždy- okouzlující a milou společnicí.
Ach jo. Fakt bych lidi propleskla za to, že Blesk a podobné odpady kupují. Profitují z toho akorát paraziti-milionáři. :-(

Večer byl úžasný. Účinkující skvělí- pozor! Po dlouhé době- snad podruhé v historii -chyběla Věra Nerušilová- prý jela na hory. :-)) Věra je zkrátka neuvěřiletná! Matrikář se musel přepsat, když psal její rok narození :-)

Na jevišti se objevila spousta známých tváří, ale také několik nových objevů.

Jedním z nich byla zpěvačka Dannie- neznala jsem ji, ale ten hlas... hned jsem googlila, co je slečna zač. Ona zas tak neznámá není ;-) ...ale zpívá tedy famózně!!- videozáznam jistě potěší milovníky psů :-)



F.R. opět nezklamal a překvapil některými politickými komentáři. Pan prezident by z nás radost neměl :-) Sál burácel smíchy při představě novoročního projevu ovlivněného spotřebou bylinného likéru :-))

Míša Doubravová a její psi vsadili na best selling single of all time ;-) White Christmas. Míša zpívat umííí! :-)




Barovací stálice Ondřej Ruml. Ten prostě nemá chybu! Přijde a zazpívá cokoli- přidá se ke komukoli a stále si zachovává tvář "nesmělého mladíka" :-)



Nechyběl ani osvědčený bavič Honza Nedvěd :-)



Mladí, ale oblíbení :-) Štěpán Klouček a Brigita Cmuntová- s písní "Lavička" (vlastní tvorba!)



Hudebních hvězd zazářilo ten večer příliš mnoho, takže jako ukázka musí stačit těchto pár ukázek.

Tematicky laděná hromadná a závěrečná píseň zazněla pár minut před půlnocí.



Tak jsme si libovali, že budeme brzy doma... že dáme ještě kávu a chvíli popovídáme... skutečnost byla jiná... toto je pohled na hodiny v tramvaji během naší cesty domů :-)) 

Noc byla krátká, protože za pár hodin byl domluven společný hromadný oběd v restauraci.

Naposledy v tomto roce děkuji všem za krásné barovací večery.
Především Sandře Novákové za shánění hostů a za péči o diváky. Ona si ten večer podle mého ani neužije... zpívá, domlouvá hosty,  sleduje jejich nástup na scénu-  a případně je běží někam shánět a ještě při tom všem umí stále dobře vypadat :-)!
Děkuji i Filipu Rajmontovi za jeho politické glosy a vtipné komentáře- za poslední dvě Barování píšu jedna ;-)!
A děkuju samozřejmě všem hostům za to, že každý díl má svůj osobitý ráz, každý díl je zkrátka originál a pokaždé odcházím s tím, že "příště musím jít zas"! :-)

Všem přeju do nového roku jen to dobré, klid v soukromí a úspěchy v práci- ať má každý to, po čem touží a já už se teď těším na 17.ledna, kdy se usadím do hlediště mezi všechny ty barmany a nechám se unášet na vlně dalšího ročníku Barování !

O knihách, o čtení a čtenářských denících...

27.12.2013

Miluju knihy. Nestíhám sice číst všechny, které mám dojem, že bych přečíst měla, ale knihkupectví a knihovny patří k mým oblíbeným kulturním stánkům. Povedlo se mi tuto mánii přenést i na obě naše děti. Kniha jako dárek je uctívána- nikoli považována za trest.

Poslední dobou jsem byla účastníkem mnoha debat o povinné školní četbě, o nesmyslnosti psaní čtenářských deníků  a podobných rádoby vědecky podložených závěrů. V mnohém se samozřejmě dá s učiteli nesouhlasit, ne každý češtinář dokáže děti naučit mít češtinu rád a neudělat z ní jen sbírku pravopisných pravidel, ale to, že by se mělo číst a že by se mělo umět o knize stručně pohovořit, to snad není nic, proti čemu by rodiče měli organizovat odboj.

Vím, že časy se od dob mé školní docházky značně změnily a že  jsme letos v září např. na třídní schůzce hlasovali o tom, že souhlasíme, aby naše děti dostávaly domácí úkoly a aby paní učitelka každý měsíc vybrala čtenářský deník, kde bude pojednáno o knize, kterou za daný měsíc dítě přečetlo a že to nebudeme považovat za přetěžování našich ratoletí. Naštěstí jsme rodiče "ze staré školy", takže jsme jako jeden muž nahlas řekli paní učitelce, jen aŤ jim dá do těla a že souhlasíme i s písemnými tresty. :-) Paní učitelka děkovala.

Já si z knih vypisuju zajímavé pasáže dodnes. Zpravidla nemám čas číst daný titul opakovaně, ale připomenout si něco, co mě oslovilo a donutilo k zamyšlení... někdy mě to popadne a ráda se začtu. Kdysi jsem si psávala poznámky do kroužkového sešitu. Listy se tam daly různě vkládat, takže k danému autorovi mohly zápisy libovolně přibývat.

Postupně do mého papírového života více a více pronikaly moderní technologie, až můj čtenářský deník nabyl dnešní fotopodoby ;-)

Během čtení si v knize zakládám lepíky tam, kde mi to připadá zajímavé. No a po dočtení knihu vezmu a stránky ofotím. :-)

 

Jednou z knih, kterou jsem letos zvěčnila do svého fotodeníku, byla kniha od Markéty Dočekalové "Rychle a bezbolestně"  Tak dlouho jsem ji syslila na nočním stolku a nechtěla ji vrátit do knihovny, až jsem v rámci vánočních nákupů jeden výtisk zakoupila... :-)

Zajímavé čtení. Spousta námětů k zamyšlení, co byste si přáli, kdybyste měli tu možnost, že se vám to splní- zadarmo a hned... tedy úplně zadarmo ne, ale bez finanční úhrady řekněme. Tajemný krámek ve městě nabízí vše "Rychle a bezbolestně"

 

 

Jaké hodnoty pro nás mají cenu, čeho si vážíme, v čem spatřujeme své štěstí...  jak jsme každý jiný a různíme se ve vnímání života...

 

Takže můj vztah k literatuře naštěstí nenarušila ani povinná četba, ani mnoholeté psaní čtenářských deníků, ani šílená češtinářka, která nás 3roky mořila na gymplu s tím, že její dominantou byla němčina a češtinu nikdy předtím neučila ...  ;-)

Na sv. Štěpána

26.12.2013

Ani na sv. Štěpána se nám nechtělo nic dělat ;-)
Byli jsme pozváni k babičce na oběd a pan prezident se rozhodl porušit dlouholetý zvyk - neotravovat lidi o Vánocích politikou-  a jal se v době oběda pronést vánoční chválu svého velkého já.

Babička právě servírovala na stůl a děda se dožadoval zesílení zvuku televize, aby o žádné z těch prezidentských mouder nepřišel. Dirigoval Martinu, ať televizi doběhne zesílit.
"Nejdu", suše odpovědělo naše jindy celkem poslušné, leč silně protizemanovsky orientované dítě.
"Jdi! Já to neslyším a nemůžu se tady teď zvedat, něco bych shodil", lamentoval děda.
"Nikam nejdu. Tohle slyšet nemusíš.", stroze odpověděla Máťa. "Nikdo ho tu nevolil, nikdo to poslouchat nepotřebuje"

A tak se jedlo bez poslouchání. ;-) Děda měl smůlu, musel si to dát ze záznamu.

Po tučném obědě jsem trvala na vycházce do města. 
Zima v Praze není vůbec pěkná, ani zajímavá. Šedo, vlhko, vlezlo...

Vydali jsme se uličkami staré Prahy přímo do centra, abychom taky konečně koukli slavný strom.

Pro turisty nebylo kam šlápnout. Japonci fotí každou dlažební kostku, Rusové zas hulákají jak na lesy...
Přišli jsme právě v době, kdy se v okýnkách orloje producírovali apoštolové.

Pohled na  nasvícený Týnský chrám je úchvatný.

Letos výzdobě Staroměstského náměstí dominuje čas. Hodiny a letopčty... možná mají člověka vybídnout k zamyšlení, jak čas letí, nebo k rekapitulaci, co všechno už zažil... nápad je to zajímavý.

Martina vyloudila teplý trdelník a vydali jsme se směrem k domovu. Představa svařáku v teple domova byla víc než lákavá ;-)

  

Na Štědrý den...

24.12.2013

 Martinka se má nejlíp. Strašně se na Štědrý den těší. My jej už (bohužel) nevnímáme jen jako den plný kouzel a splněných přání, my víme, že za všemi těmi "zázraky" se skrývá práce- a ta je naše :-) Dárky nachystat a zabalit, dobroty vyrobit, nakoupit, naservírovat.... vysmýčit doupě a pokud možno nenechat se rozhodit emocemi, které chtě-nechtě se v tento den  ozývají hlasitěji.

Máme svoje rituály.

Dopoledne se zdobí stromeček a probíhají takové všelijaké přípravné a úklidové práce.

Odpoledne cesta do kostela za betlémským světlem. V kostele krásně hráli koledy a já chtěla vyfotit především betlém, který tam vždycky mívají krásný. Letos mě ovšem šokoval.
V sešeřelém prostředí kostela problikávala všemi barvami kometa - zjevně asijského původu. Figury byly patrně z téže oblasti. Kolem jesliček byly zapíchány větve z nějakých jehličnanů- jakože živá příroda- a mezi nimi rozmístěny umělé houby v nadživotní velikosti. Tomu všemu vévodila cca 30cm figura anděla s čitelným čárovým kódem na bílém rouchu zavěšená nad jesličkami... naprostý estetický masakr. Kdo tohle vytvořil... netuším, ale zakázat by mu to měli.

Návštěva na hřbitově u těch, které máme už jen ve vzpomínkách... Je to uklidňující...

Cestou domů ještě zastávka u přátel na odpolední čaj a krásný výhled na venkovský západ slunce a honem domů...

 A kdo vydržel nejíst až do této doby, mohl spatřit zlaté prasátko :-))

Šéfkuchař Wlk servíroval vynikající bramorový salát podle receptu z prvorepublikové kuchařky a kaprovi vyrobil zlaté šupinky z kukuřičných lupínků - obojí bylo znamenité ;-)

 A konečně se mohlo ke stromečku. ...Á už tu byl! ;-)

 totofoto byWlk

Letos už i Martinka chystala dárky. Je nápaditá a na nikoho nezapomněla. Mě tedy lehce vytrestala :-) Abych prý trénovala mysl a trpělivost, vyrobila mi puzzle! Vlastnoručně namalovaný obrázek rozstříhaný na cimprcampr v krabičce od hermelínu :-)

Hrála na flétnu koledy- po dvou letech výuky se ty zvuky staly snesitelnými a připomínají známé skladby :-) ... a čarovalo se s prskavkami ... 

 

...a taky se nerušeně spalo, protože břich byl plný až po okraj...

... ale někomu se zas vůbec spát nechtělo a tak ještě kolem půlnoci Martinka znovu vyběhla z postele v pyžamu, aby se koukla na nádhernou sadu barev a malířský stojan, který se ocitl pod stromečkem. Taky bodovalo LEGO.

 

 totofoto by Wlk

...a na všechno dohlížela tahle sova - té se spát nechce nikdy.

 

 totofoto by Wlk

... já taky moc děkuju za všechna překvapení - a že jich bylo! ;-)
Ježíšek buď existuje, nebo čte blog :-), protože jsem pod stromečkem našla, jak "vidicí" koš, tak skoroživého Malého prince... ;-)

Adventní svodka

22.12.2013

Dopadlo to jako každý rok ;-)
Moje předsevzetí, že si všechno v klidu nachystám a během adventu budu jen rozjímat a věnovat se úklidu a chystání vánočních dekorací a pečení a taky uklízení, vzalo za své asitak 30.listopadu.

Náš advent byl ve znamení kulturních akcí, setkávání s přáteli a povídání. Na generální úklid nedošlo. Uklízím přece průběžně, takže kvůli Ježíškovi nebudu převracet obsahy šuplíků.

K pečení cukroví došlo jednorázově, kdy se trouba vypínala 2hodiny po půlnoci a další nastavená noc byla věnována zdobení upečených kousků. Nakonec to byly dva velice příjemné večery, kdy jsme se s Wlkem zavřeli v naší mikrokuchyni - on louskal ořechy, loupal mandle a pouštěl oblíbené písničky a já tvořila jedlé hodnoty.

Dárky jsem začala shromažďovat sice poměrně brzy, leč chaoticky, takže nakonec jsem zjistila, že pro svého chotě nemám pod stromeček ještě to, co bych chtěla a rozhodla s ho vyzvat ke společnému výletu za nákupy, abych se ušetřila následné akce-jít zboží vyměnit, protože mu nesedí. No, to jsem si zase dala! jak je člověk nepoučitelný. Nákup odkládal, jak jen to šlo. V pátek jsme nečekaně (ale užitečně) skončila s prací dříve, a tak se jelo. Společný nákup si představoval tak, že já budu obchody navštěvovat, zatímco on bude "někde venku". Pochopil velmi rychle, že takhle ne!! Nakonec to vypadalo tak, že já rejdila po krámě- a pan Wlk své lelkování prokládal zíváním... nakonec tedy sáhl po nějakém modelu, ale dá se říct, že to byl spíše náhodný výběr. Takže ve finále se mé představy nenaplnily. Jeho šatník zůstane neobohacen a dobře mu tak!

Navštívili jsme mnoho koncertů a divadel. Hodlám o nich pojednat podrobněji. Někdy bylo těžké rozhodnout se, co oželet :-)

Martinka je na Vánoce nakažlivě natěšená. Pomáhala s pečením, zdobila perníčky, kterých během procesu "uležení" velkou část snědla :-)
Rozvíjely  jsme zajímavé debaty o dárcích a milých překvapeních pro její kámošky a taky došlo na důvěrný rozhovor! - Ten dopis od Ježíška měl ohlas! Chtěla bych mít uši tam, kde to probírala...

"Mami, víš, že nejsem jediná, komu Ježíšek napsal?", pravila vědecky.
"Jo? Komu ještě napsal??", vyptávám se a přemítám, kdo z rodičů dostal stejně morbidní nápad.
"Tomášovi. Napsal mu, že je v dopise moc chyb, aŤ to napíše líp. Takže taky musel přepisovat. Měl to blbě. To já to měla dobře... ale vlastně taky blbě....", upřesnila Máťa.

Navštívili jsme školní jarmark. Máťa dostala peníze a mohla jít nakupovat výrobky od spolužáků. Samozřejmě běžela nejprve ke stánku jejich třídy, aby stačila koupit výrobky vlastní výroby. Tuto strategii nechápu, nicméně asi to má nějaký hlubší smysl :-)

 Po večerech balím dárky a dodělávám resty. Píšu si, co jsem komu koupila, abych to v tom chaosu nepopletla, ale zjistila jsem, že asi budu muset přidat kolonku: kam jsem to ukryla ;-) - denně hraju sama se sebou bojovku- hledání pokladu ;-)
Snad se dárky budou líbit a adresáty potěší.

Je čas popřát všem, aby svátky vánoční proběhly přesně podle jejich představ a aby ten rok nový byl lepší než ten, co právě končí.

 

Vánočně se naladit...

15.12.2013

Vánočně se naladit... to bych potřebovala. zatím ovšem řeším takové ty praktické věci-jako nakupování dárků a obstarání všech atributů, které k českým Vánocům patří- tedy včetně výroby vánočního cukroví.

Zde mám vždy dilema: lenost by velela: sežeň nějaké atrapy, kup to v cukrárně... ale Martina se dožaduje aktivního pečení a já si dobře uvědomuju, jak děti kopírují své vzory, takže alespoň v této věkové kategorii se snažím nějak působit a stavím se k tomu aktivně: peču domácí cukroví.

Martina si stylově vyzdobila okenní parapet.
Dostala od sousedky krásný pletený betlém- všechny ty postavičky neustále probírala a zkoumala, až je rozestavěla na víko od krabice, z magnetických kuliček stavebnice Geomag vyrobila řetěz, krom klasických betlémských zvířat mají ti naši pleteňáci i sovu ;-)

 

K pečení se Martina aktivně hrnula a naléhala celý týden, kdy už začneme. Přičemž v pátek jsem nečekaně!! obdržela jeden z nejhodnotnějších darů letošních Vánoc :-) - krabici cukroví. Krásnou - dárkově zabalenou. taková malá prémie "za pracovní výkony " :-)) Měla jsem z ní neskrývanou radost! Škoda, že jsem o ní nevěděla předem :-) odložila bych zadělávání těst.

Ježíškovi Martinka napsala dodatek k dopisu, a tak si oddychl, že existuje i něco, co se dá běžně koupit a zabalit pod stromeček ;-)
Já si měla napsat taky... tak jsem chtěla knihu Malého prince. Samozřejmě ji doma mám, ale takovou starou, obyčejnou- z edice Jiskra a tahle nová z Albatrosu, ta je 3D! ... jenže momentálně je nedostupná... no nevadí, stejně byla drahá ;-)
A pak jsem taky toužila po bezdotykovém odpadkovém koši  do kuchyně. Je to takový ten, co vás zaregistruje a víko sám otevře. Líbil se mi, nerez... ale  prý teď ne, že je v plánu kuchyň předělat.

Stejně mi to dalo dost práce něco si vymyslet, takže je jasné, že vlastně nic akutně nepostrádám :-)

O co si napsat Ježíškovi?

9.12.2013

Dopis pro Ježíška byl za Martinčiným oknem připravený několik dní...
Až v sobotu v noci byl přečten... Ve vlastnoručně vyrobené obálce byly vlastně dopisy tři. V jednom si morčata psala o něco na zub(y), v tom dalším se Tobin dožadoval dobrot a drápacího koberečku a v tom třetím-Martinčiném- bylo jedno jediné přání... bohužel nesplnitelné :-(((

 

A tak jsem tu seděla a bylo mi těžce - filozoficky, melancholicky a realisticky. Nakonec jsem se rozhodla, že jako ježíšek odpovím. Sedla jsem ke stolu, našla krásně zdobený dopisní papír a psala a psala...
Budu tentokrát ctít listovní tajemství a nenaskenuju žádný z dopisů. Hodily by se leda do nějakého hodně syrového severského filmu. Chvílemi nevím, jestli se mi věci zdají, nebo dějí... a někdy mám dojem, že žiju absurdní drama... horor s komediálními prvky.

...no zkrátka,  ať mi někdo vykládá, jak je na nervy z toho, že nemá upečeno a uklizeno a že ho nebaví kupovat dárky... Co já bych dala za to, kdyby moje dítě toužilo po pitomém tabletu nebo supermobilu- těch jsou k dostání mraky a pořídila bych i výhodně! Takhle bohužel... nepořídím ani výhodně, ani jinak.

A tak se přimlouvám, aby se Ježíškovi zadávaly jen úkoly splnitelné... darmo z toho má pak hlavu zamotanou.... 

Den památky zesnulých dětí....

8.12.2013

Každou druhou neděli v prosinci... pro mě letos podruhá aktivné... achjo. :-(
Akci organizuje Dlouhá cesta - na jejich webu jsou rozepsaná všechna města, která se letos zapojila - je jich už 11.

 Na pražský koncert zajdu ráda na větší rozjímání však nemám sílu.

Můj advent je tedy letos silně rozjímací a snad jen přemíra společenských akcí mě zachraňuje od  depresivních nálad a proklínání Vánoc. Až to všechno nějak zpracuju a usadím ve své mysli, napíšu o tom...

Zpětně proklínám všechny, kteří mají jasno a i v těch nejtěžších situacích najdou ve své studnici moudrosti radu: "To bude dobrý... To chce čas..." a mně se chce zařvat: "Tohle už nikdy nechci slyšet!!!"  - a je mi úplně jedno, s jakým úmyslem ty fráze vyřkli.

Tak pomalu vyrazím vzhůru do víru zážitků a povinností, které mi nachystala 2.adventní neděle...

Pokoncertně

1.12.2013

Koncert dopadl skvěle!

Přípravná fáze byla náležitě dramatická ;-) ... nejprve se mi nedařilo sehnat pana správce objektu, poté se zjistilo, že dataprojektor, který je k dispozici v sále, má úplně jinou zástrčku, než je třeba... ani plátno nebylo na smluveném místě.... Moderátor měl adrenalinu také víc, než stačil odbourávat, protože zaskakoval za kolegu "na poslední chvíli". Ale nakonec příchodí diváci vytvořili atmosféru velmi příjemnou. Nechali se strhnout muzikanty a ochotně spolupracovali- tleskali, vlnili se dle pokynů do rytmu a do pokladničky přispěli vskutku štědře: vybralo se 20 010Kč.

Potěšilo mne, že i po koncertě někteří přišli a děkovali a chválili, že se jim program líbil.
Fotky jsou k vidění zde- u Aranel, které tímto za profesionální fotoslužbu děkuji!

 Ty moje obrázky jsou opravdu jen ilustrační - mobilu a ještě ne mého ;-)

 

Po skončení koncertu nás čekala ještě méně populární část akce, a to úklid. Ale díky ochotníkům a dobrovolníkům jsme to zmákli celkem hravě.
Při pohledu na hodinky bylo rázem 22:02. Nabídla jsem jako honorář za pomoc při úklidu kávu + dvě deci... no, nakonec jsme si děkovali do tří hodin do rána a nasmáli jsme se do zásoby :-)

Mě ovšem hned ráno čekala vánoční dílna s Martinkou, která nešla odložit, protože dítě se těšilo a z koncertu spořádaně v doprovodu babičky a dědy odešlo v půl deváté;-)

Výtěžek akce bude věnován na týdenní letní tábor pro děti, které na běžné tábory díky svému zdravotnímu omezení jezdit nemohou, přesto ale touží po dobrodružství a  chvílích bez dozoru rodičů tak, jak je u jejich vrstevníků běžné... 
Takže sumasumárum- sečteno a podtrženo návštěvníci do kasiček naházeli dobrovolné vstupné v této výši:
Brno: 10 576 korun
Ostrava 13 600 korun 
Plzeň 8 142 korun
Praha 20 010 korun

Celkem Kolpingova rodina Smečno získala na tábor "Léto 2014" pro děti se spinální svalovou atrofií 52 328Kč. Děkujeme!! A slibujeme, že si děti peníze užijí tak, jak se jim ani nezdálo :-) 

Videominutovka z pražského koncertu zde:

Pokud by se někdo chtěl o životě s odpornou nemocí dozvědět více, stačí kliknout sem: byl mu věnován celý díl pořadu Klíč.

Moc všem děkuju! Nejvíc asi Alence, která je autorkou nápadu a hlavní realizátorkou celé této megaakce! A všem, kteří se rozhodli tuto akci jakýmkoli způsobem podpořit, děkuji také. Tyto nemocné děti sice potřebují drahé pomůcky - v podobě různých technických vymožeností a elektrických vozíků, ale vězte, že zážitky pro ně mají nevyčíslitelnou hodnotu!
Díky za každý uskutečněný tábor bez rodičů :-)