Hopsa hejsa do Brandejsa

4.5.2014


Na tento výlet jsme se vydali díky úkolu z vlastivědy. Martina měla za úkol navštívit nějaký hrad či zámek mimo Prahu a vyrobit "projekt", v němž nebude popisovat historická fakta, ale pouze to, co ji zaujalo, co se jí líbilo, popř. zda má onen historický objekt nějaké strašidlo nebo tajemnou osobu. Miluju školní úkoly, které mne pohlcují bez ohledu na to, jestli se mi to zrovna hodí...

Vydali jsme se směrem na Brandýs (nad Labem), protože ve vlastivědě berou panovníky českých zemí pěkně od začátku, tak jsme si říkali, že se stavíme i ve Staré Boleslavi, abychom okoukli místo, kde byl zavražděn sv. Václav.

...a taky kapli zasvěcenou blahoslavenému Podivenovi- Václavovu neobvykle pojmenovaném služebníkovi, který byl taky zavražděn, protože patrně viděl co vidět neměl... (detaily poptávejte u Rejčky, já jsem velmi špatný historik :-))

 Cestou do Brandýsa můžete nabýt chvilkového dojmu, že jste ve staré Anglii...ale je to domeček ze Staré Boleslavi

 Po novém mostě jsme pohodlně došli přes řeku Labe až k zámku.

 Zámecké zahrady vzorně upraveny, zámek zaujme svou sgrafitovou fasádou, na níž se nevyskytují

 jen typická "pasníčka",

 ale i historické výjevy - zde je údajně zobrazen poslední Hannibalův slon, který přežil přechod přes Alpy.

 Slečna v pokladně moc hovorná nebyla. Řekla jen sumu k zaplacení a čas začátku prohlídky.

Zbývalo nám 20minut a na nástěnce na nádvoří jsme objevili, že ve 2.patře zámeckých budov lze navštívit ještě expozici věnovanou "pétépákům"- tedy politicky nespolehlivým mladým mužům, kteří měli nastoupit vojenskou službu - tedy černí baroni, 50.léta... neveselá historie údajně veselého budování socialismu v našich poměrech.

Vystoupali jsme značný počet schodů- každé patro pěkně s mezipatrem- abychom si přečetli, že klíč je k vyzvednutí u té nemluvné slečny v pokladně v přízemí, protože odbor kultury jaksi o svátcích otevřeno nemá. Tak nic. Zpátky dolů - a hurá na prohlídku.

Prohlídka trvala zhruba hodinu a byla moc příjemná. Slečna nemluvná se rozmluvila- patrně hovoří jen v naučených frázích ;-) Okoukli jsme zbraně, portréty slavných, vyslechli zajímavé  bulvární informace ze života na zámku - a venku konečně narazili na to, co jsme hledali! Nějakou zvláštnost!! ;-) Kdopak je tahle paní procházející zdí?

                                                         Autorkou díla je Zuzana Čížková

No přece  milenka Rudolfa II. na útěku! Tak tyhle schopnosti by se občas hodily- ne nemuselo by se jen utíkat od milenců....

Cestou zpět jsme pozorovali jez a stav vody v Labi a taky zespodu okukovali konstrukci nového mostu....

A ještě  jedna fotka zámku-z podzámčí!

Pod zámkem se nachází mlýn, který se svými jedenácti mlýnskými koly patřil k největším v Čechách. Na fotce je vidět i kamenný most z roku 1603 se sochou sv. Jana Nepomuckého.

Cestou zpět na parkoviště- tedy do sousední Staré Boleslavi jsme se stavili ve vinotéce , která se jmenovala úplně stejně jako naši kamarádi- tak jsme chtěli získat unikátní suvenýr. Obsluhující slečna byla milá, leč spočítat, kolik zaplatíme, když jejich obchod nabízí 30% slevu, to ani s kalkulačkou nedokázala...cenu si tedy stanovil Wlk ;-)

Tak jsme ještě zkusili staroboleskavskou cukrárnu nedaleko kaple bl. Podivena. Zatímco Wlk parkoval, objednala jsem 2x kávu. Slečna řekla, kolik za ni. Pak se zarazila a pravila: "Já jsem úplně zapomněla, že máme rozbitý kávovar" ... on se jí prostě půl hodiny před zavírací dobou rozbil kávovar, přičemž ostatní návštěvníci ještě kávu míchali a dopíjeli- a kolegyně vymývala a vyklepávala zbytky kávy z částí kávovaru v umyvadélku vedle v kuchyňce. Zkrátka má-li cukrárna do 18hodin, pak se rozumí, že  do té doby bude v krámě uklizeno. Takže mezi hosty pobíhala jiná slečna s pytli odpadků...  S úsměvem mi nabízela, jestli si dám něco s sebou. "Nene, bez kávy si nedám vůbec nic - a taky si budu si pamatovat, že sem je úplně zbytečné chodit" - zíraly na sebe obě dost vyjeveně.
Ceny, za které dámy  striktně dodržující pracovní dobu zboží prodávají, odpovídají cenám v historickém jádru Prahy- za ty se stydět nemusejí, ty jsou skutečně na úrovni narozdíl od zákaznického servisu.

Takže závěrem- zdejší památky za vidění  stojí, obchodníci nikoli. ;-)

Turisti, cyklisti, historikové, ba i rybáři si zde určitě přijdou na své.