Kdo nic nevidí, vidí dobře

2.3.2015

Hned ráno jsme vyrazili pro skipasy. Na pokladně visela cedule: NEBBIA. Italové mluví italsky, nehodlají řešit jazykovou bariéru těm, kteří to nedovedou ;-) Po příjezdu na vrchol bylo jasné, co to znamená. Všude mlha, že by se dala krájet, jediným úkolem je neztratit Martinu. Nebylo vidět ani na krok. Bylo tak tedy úplně jedno, kterou sjezdovku jedeme. 

 Potom do toho všeho ještě začal padat sníh. Mlha nemlha-kafe Ital uvařit umí a i za nepříznivých podmínek ho servíruje jak v interhotelu. 

 

 Sjezdovky jsou poloprázné, místy prázdné. Nás po prvním dnu lyžování všechno bolí, snad ještě zítra vstaneme a nazujeme lyže. 

 

 

Bydlíme v domečku majitelů. Oni dole, my a ještě jedna rodina nahoře. Jsou hodní. Paní domácí si dnes přišla pro naše mokré svršky, že nám je usuší (nikde tu totiž nejsou radiátory- topení je v podlaze). Snažíme se moc nedupat, no ale ne vždy se to daří...občas něco upadne- zejména Martina je na to přeborník ;-)

Jídlo je OK. Italové se zde snaží vyjít vstříc českým turistům alespoň tím, že přeložili jídelníček do češtiny. Pomocí goolepřekladače vytvořili zajímavý paskvil, že tomu nerozumí nikdo. Dnes se nabízela „holeň“ a hranolky. Tipovali jsme, co to asi bude. Odhadovali jsme maso. Nakonec se z toho vylouplo krůtí stehno. A dobré bylo!;-) Holeň nebo stehno, prostě kus něčí nohy ;-)

Pohled z lanovky do našeho údolí... mlha, mračna,šedivo....