5.3.2015
Ráno za okny vypadalo lákavě.
Probouzející se sluníčko nasvěcovalo protější bílé vrcholky
horského hřbetu, ale už v noci nás probudily rány. To silný
vítr mlátil dřevěnými okenicemi.
U nástupní stanice lanovky
pro změnu visel nápis VENTO FORTE. Vypadá to, že letošní pobyt
je takovou přehlídkou různých druhů počasí. Vento forte
vyřadil z provozu skoro všechny lanovky. Jezdily jen dvě
čtyřsedačky. Lyžaři doufali, že to nebude tak hrozné a nějak
to půjde. Ale na otevřeném prostranství vrcholků (cca 1600m)
poryvy větru dostávaly sílu, takže Martina stála špičkami lyží
přímo z kopce a nemohla jet. Nemít lyžáky, asi by se i proletěla
po okolí ;-)
Dnes byly prázdné nejen sjezdovky,
ale i bary.
Sedačky lanovek se občas pěkně rozhoupaly, takže
jízda byla vždy několikrát přerušena zastávkou. Prudký náraz větru vždycky zvedl do víru poprašek sněhu, který při dopadu na nezakryté části obličeje píchal jako jehličky. Zkrátka žádný
požitek. Po dvou hodinách jsme se vzdali představy, že se vítr
utiší, sbalili svoje sakypaky a uklidili jsme se do tepla svého
pokojíčku.
V údolí bylo příjemně- jarně.
Vydali jsme se do sousedního
městečka na lov- doplnit zásoby a koupit něco na zub.
Pohled z okna pak může vypadat i takhle
:-)
Paní domácí nám při úklidu na
pokoj naservírovala talíř s domácím koláčem. To bylo
překvapení! Přišel k chuti. Talíř jsem umyla, vrátila, koláč
vychválila- no a než jsme se vrátili z nákupu, byl tam
přídavek... takhle by to dál nešlo.;-)
Domácí jsou oba laskaví,
chtěli by si povídat, jenže italsky my neumíme- a oni jinak
nemluví. Tak je náš rozhovor vždy spíš etudou pro ruce a nohy.
Tak uvidíme, co přinese páteční
den. ;-)
Žádné komentáře:
Okomentovat