Kurzy smíchu

1.5.2016

Naše rodina vydatně pěstuje černý humor. Děti ho chytaly od útlého dětství a myslím, že to nijak nepoznamenalo jejich duševní vývoj. No - mezi námi- ono se to tu nějak samo černě-humorně zvrtlo vlivem událostí. ;-) Takže občas má někdo zapotřebí filozofovat na dané téma- jestli je to tak správně. Obvykle se do těchto debat pouštějí lidé, kteří sami smysl pro humor postrádají a nebo jedinými kauzami, které řeší, jsou ty televizní-seriálové.

Nám se zkrátka žertování osvědčilo ať už  jako antidepresivum a nebo jako sebeobrana před zešílením z drsné reality. Pokud někdo má potřebu to hodnotit, neupírám mu jeho právo, nicméně nabízím: pojď si to zkusit- a uvidíš. ;-)

Mám žerty ráda a spoustu vtípků jsem na svých kamarádech už zrealizovala- a samozřejmě počítala s tím, že odplata bude následovat :-) ... zatím se to daří bez ztráty na životech. 
Spíš mám problém s tím, když narazím na bytost postrádající schopnost žertovat a chápat vtípky- byť třeba jen slovní hříčky. To mě vždycky vykolejí. Nutí mě to totiž mlčet :-), nebo se vyjadřovat jinak- pro mě nepřirozeně. 

Nedávno mě zarazilo prohlášení jedné mojí známé. Řešily jsme nějakou pracovní věc a já jsem se zasmála, když mi líčila nějaký svůj "trapas" při jednání. Dívala se na mě dost vyděšeně: "Co je ti na tom k smíchu? Víš, jak mi bylo?"
"Trapně ti bylo, ale s tím nic nenaděláš- to se musí hned obrátit v žert- prostě to nějak zaonačit a třeba se zasmát i své blbosti.", snažila jsem se vžít se do situace (jejda, že už jich v životě bylo!) 
"No, vidíš. A tohle já ti závidím. Ty se prostě umíš zasmát. Tak zdravě a nahlas. A to já neumím. Já prostě nevím, kdy je vhodná doba. Musela jsem si zaplatit kurzy smíchu...", zde bylo její vypravování přerušeno mým záchvatem: "Cože!? Kurzy smíchu? Neříkej, že si někdo nechá platit za to, že ti bude říkat "Teď, paninko, teď se smějte!" To chci zažít!", halasila jsem a hlavou se mi honily strašidelné scénáře, jak takové sezení může asi vypadat. Večer jsme sedla k internetu- a nestačila se divit, co všechno se nabízí.

Ale jo. Vlastně proč ne. Dnes je zkrátka poptávka po odborných poradcích i na věci, které naši předkové považovali za samozřejmé, přirozené: 
- odborně vám domů bodou chodit koupat novorozeně- aby maminka nebyla vystresovaná, že mu ublíží; 
- odborně si může lektor chodit hrát s vaším předškolákem- aby rodiče měli jistotu, že si hraje "správně" a můžete si najmout kouče i na sex - aby to jako bylo správně... 
Tak proč mi připadá zvláštní a úsměvné, že náplní něčí práce je učit lidi smát se? Inu kde je nabídka, tam přece musí být poptávka- jinak by to nenabízeli. 

Já bych potřebovala kurz, jak udržet (nikoli jednorázově uklidit) pořádek na svém psacím stole tak, aby se stále nepodobal archeologickému nalezišti - nějaké nabídky? :-) (už teď se skoro bojím, že opravdu něco takového existuje a bude reálně existovat možnost, že budu napravena, a pak už to bude jen  SPRÁVNĚ... :-) )