22.4.2016
Kde jsou ty časy, kdy jsem pro dítě byla jediným a hlavním člověkem v jeho životě! Všechno se vyvíjí, a tak se právě nacházím v pozici, kterou by měnil asi jen málokdo.
Na dítě začínají více než doporučení matky působit kamarádky a jejich názory- to je to pravé! Jsou totiž "cool" a není třeba nad nimi otáčet oči tak, že chvílemi je vidět pouze bělmo. Holky totiž- narozdíl od stárnoucí matky- vědí!
Učitelky jsou samozřejmě nemožné- už jen tím, jak se oblékají, jakou úpravu v sešitech vyžadují a jaké otázky do testů dávají!?? Komentáře typu: "To jsme nebrali! To nám neříkala!" a nebo "To jste se možná učili vy, ale my už nemusíme..." - jsou zde na denním pořádku.
Když se "daří" začínají dohady hned u snídaně. Oblíbeným tématem je móda. Takže moje poznámka o tom, že venku leje jako z konve, tudíž obutí do tenisek a látkového ponča nedoporučuji-je smečována odpovědí: "A jak to prosimtě víš??"
"No koukla jsem se z okna, chytrost nejsou žádné čáry..."
"Jooo, tak to je dobrý"- vřeští puboš fistulí, aniž by vytáhl žaluzie okna své komnaty- "To je zajímavý, jak ty všechno víš!! A taky je zajímavý, žes mi TOHLE včera večer vůbec neříkala!!"
No, neříkala, to jsem celá já... samé tajnosti a okluzní frontu nechám putovat klidně přes naše území!
Jiná scénka nastává při návštěvě zubaře, kdy do ordinace táhnu plyšovou kočku, která se mi sotva vejde do kabely, protože to bude bolet a protože já si to vůůůbec neumím představit, jaký je to stres.
Ten samý den odpoledne přijde stejná bytost z narozeninového mejdanu spolužačky dokonale nalíčená a načesaná a nalakovaná.
Páteční den má chudinka nepochopená zcela zkažený tím, že staromódní a nicnecháopající matka nevydala povolení k výletu do TESCA, kam se ta jedenáctiletá světačka chtěla vypravit "s holkama" na nákupy, protože nutně potřebuje elektrický zubní kartáček, který nejlépe odstarní zubní plak...
Zazdil to přítel Wlk, který si nechal otřít slzy vzteku a lítosti do své mikiny, hladil dorostenku po vlasech a klidným hlasem ji utěšoval: "Neboj, já bych tě taky nepustil..." :-)
Nemá to s námi jednoduché...
Kde jsou ty časy, kdy jsem pro dítě byla jediným a hlavním člověkem v jeho životě! Všechno se vyvíjí, a tak se právě nacházím v pozici, kterou by měnil asi jen málokdo.
Na dítě začínají více než doporučení matky působit kamarádky a jejich názory- to je to pravé! Jsou totiž "cool" a není třeba nad nimi otáčet oči tak, že chvílemi je vidět pouze bělmo. Holky totiž- narozdíl od stárnoucí matky- vědí!
Učitelky jsou samozřejmě nemožné- už jen tím, jak se oblékají, jakou úpravu v sešitech vyžadují a jaké otázky do testů dávají!?? Komentáře typu: "To jsme nebrali! To nám neříkala!" a nebo "To jste se možná učili vy, ale my už nemusíme..." - jsou zde na denním pořádku.
Když se "daří" začínají dohady hned u snídaně. Oblíbeným tématem je móda. Takže moje poznámka o tom, že venku leje jako z konve, tudíž obutí do tenisek a látkového ponča nedoporučuji-je smečována odpovědí: "A jak to prosimtě víš??"
"No koukla jsem se z okna, chytrost nejsou žádné čáry..."
"Jooo, tak to je dobrý"- vřeští puboš fistulí, aniž by vytáhl žaluzie okna své komnaty- "To je zajímavý, jak ty všechno víš!! A taky je zajímavý, žes mi TOHLE včera večer vůbec neříkala!!"
No, neříkala, to jsem celá já... samé tajnosti a okluzní frontu nechám putovat klidně přes naše území!
Jiná scénka nastává při návštěvě zubaře, kdy do ordinace táhnu plyšovou kočku, která se mi sotva vejde do kabely, protože to bude bolet a protože já si to vůůůbec neumím představit, jaký je to stres.
Ten samý den odpoledne přijde stejná bytost z narozeninového mejdanu spolužačky dokonale nalíčená a načesaná a nalakovaná.
Páteční den má chudinka nepochopená zcela zkažený tím, že staromódní a nicnecháopající matka nevydala povolení k výletu do TESCA, kam se ta jedenáctiletá světačka chtěla vypravit "s holkama" na nákupy, protože nutně potřebuje elektrický zubní kartáček, který nejlépe odstarní zubní plak...
Zazdil to přítel Wlk, který si nechal otřít slzy vzteku a lítosti do své mikiny, hladil dorostenku po vlasech a klidným hlasem ji utěšoval: "Neboj, já bych tě taky nepustil..." :-)
Nemá to s námi jednoduché...
12 komentářů:
Výborný,piště, je to výborný. A i když jsem se u vašeho blogu nabrečela, tak teď se smějí. Lucie
Jo, to znám a to já mám ještě taková privilegia jakože můžu za to, že nedodala referát, protože jsem jí donutila uklidit si věci z kuchyňského stolu před večeří a přišla o hodinu referátu kvůli "mým" rovnátkům. :) Markét neboj, bude hůř :)
Ach, jak Vám rozumím. Ty ranní dohady kvůli oblečení.... Jsem trapná, když chci, aby si vzala bundu, když je ráno 5 st...Nedovolím, aby v osm večer vyrazila sama za kamarádkou na druhý konec Prahy....Uáááá
Já jsem jednou v asi pěti stupňovém mrazu a závějích sněhu přišla do školy v lodičkách a silonkách.
Učitelka šla málem do mdlob, ale maminka prostě neměla chuť se se mnou ráno hádat, tak mě nechala, ať se vytrestám sama:) (Je ovšem pravda že na malém městě to máme do školy necelých 500 m, takže smrt podchlazením nehrozila a myslím, že jsem nebyla ani nemocná.)
Liduška
Puberta je hrozná a musíme si připomínat, že dočasná, jinak bychom to jako rodiče nepřežili. Vendula
Ber to tak, že máš aspoň o čem psát! :) A vydrž!
Vydrž... bude hůř :-D
Martinka,
je ještě úplně v pohodě !
To ta naše dvanáctiapůletá puboška kvůli kamarádkám vstává o půl šesté ráno :-o
O půl sedmé je u jedné z nich a představ si, že pak přinese poznámku a napomenutí třídního učitele, že chodí pět minut po osmé do školy.
O učení ani nemluvím :-o
Ale šminek má více než já !
A bude hůř!
Nezbývá jen, než nezbláznit se ;-)
Jedna známá jednou řekla o svém pubertálním dítěti - "zabít ho nesmím, tak to musím přežít" :-). Martinka je ještě v pohodě :-)
Ano ano bude hůř...hodně hůř...u nás už je ten nejvyšší level, když nad ránem zazvoní jakýsi šohaj s prý: Dobré ráno...Máte doma dceru?..Ne?...Tak já vám jí tady nesu...Přes branku mi přehodí do náruče cosik devatenáctiletýho a radši peláší pryč...a to pak nevíte, jestli je holka zdrogovaná,zpitá nebo je jí blbě...
mám to doma, zatím se nehádá, zato hází ksichty
Wlcice a to si představte, že na to jednou budete vzpomínat se slzou v oku.
Míša z Plzně
Okomentovat