Teorie Tygra jako náhradní program

4.4.2016

Na pondělní večer jsme měli lístky do divadla. Samozřejmě koupené dávno před tím. Jenže i herci jsou jenom lidi, a tak se jim dějí lidské věci. Představení bylo z důvodu úrazu jednoho z představitelů zrušeno.

Jenže když už máte domluvené hlídání... je jednodušší rychle zařídit náhradní program, než odvolat babičku, která by mohla nabýt nesprávného dojmu, že příště nástup do služby nemusí brát tak vážně - takže šup do kina.
Kdepak, bydlení v Praze bych neměnila. Vždycky je kam jít a co dělat a díky metru jste všude ještě ten den ;-)

Na filmy do kina nechodím tak často jako do divadla, ale pravdou je, že pouze v kině vidím film od začátku do konce. Doma od toho odbíhám, nebo si k tomu vezmu práci na počítači- nebo alespoň žehlení- a pokud vydržím bez vedlejší činnosti, pak zaručeně usnu. V kině se chovám spořádaně :-)

Český film Teorie Tygra láká diváky mohutnou reklamní kampaní, ale myslím, že diváci si mezi sebou rychle řeknou, že "stojí za vidění". Je to film, u něhož se většina diváků, kteří už nějaký rok žijí v partnerském svazku, bude usmívat.
Je to film o životě, jak  my ženy s muži manipulujeme, ač o tom nechceme slyšet. Máme zato, že pro ně konáme dobro a děláme jim pomyšlení, a přitom je možná jen otravujeme a rušíme  a cpeme násilně do jiného stylu, než jim příroda naprogramovala.
Film je plný "hlášek", které bezpochyby v běžné mluvě zdomácní, odpustíte mu i pár drsnějších slov, protože i ta plní svou funkci (někdy je lepší od srdce si hlasitě zaklet, než fyzicky někoho napadnout ;-) )

Přestože diváci během filmu několikrát propuknout v hlasitý smích, po odchodu z kina má každý o čem přemýšlet. Každý z nás totiž v nějaké rodině vyrostl, takže ví, jak to chodí. On se totiž každý se ve filmu alespoň trochu najde- i když si to třeba rozhodně nehodlá přiznat nahlas.

Pro veterináře Jana (J.Bartoška) byla spouštěcím prvkem "zahájení odboje" smrt tchána. V tu chvíli si uvědomil, že i jeho vztah se řítí někam, kam on sám nechce a děsí ho pomyšlení, že to bude až do konce života.  Chce to změnit, ale jeho žena "generál" (E.Balzerová) není schopna a ochtona mu naslouchat, a tak ji začne po letech manželství zlobit. Vymýšlí vskutku nestandardní situace, někdy malinko přitažené za vlasy, ale pro pobavení to není špatné.

Trošku mě rozladil ten konec, nejsem úplně nastavená na happyendy, ale pro zmírnění deprese a výchovný efekt- proč ne :-)
Každopádně z kina jsem odcházela s předsevzetím, že svému manželovi nebudu dělat dobře za každou cenu a že nejlepší auto je rozhodně citroen (na modelu nezáleží- to je prostě účinek PP) :-))