Přijímačky bez stresu

19.4.2017

V úterý ráno čekaly M. její první přijímací zkoušky- a to hned státní- zaručeně kvalitní.
M. měla tisíc doplňujících otázek. Ono osudné ráno se stačila 2x převlíct, několikrát přečesat a u snídaně vesele švitořila. Ujistila se, co se stane, když zkoušky neudělá?

"No, to si tě asi budeme muset stejně nechat", opáčila jsem smířeně ;-)
"Nebo máš nějakou konkrétní představu o tom,  co bude po TOM??"

Oddychla si. Vysvětlili jsme si, že na školu se přece hlásí ona, ne my- rodiče. Samozřejmě nás potěší, když uspěje- těch hodin strávených nad matikou a češtinou v rámci víkendů se dalo taky využít i jinak; ale pokud se ukáže, že konkurence byla přichystána na boj líp, pak se neděje nic zásadního- a další zkouška ji čeká za 2roky.

Předala jsem ji u vstupu do školy a šla si "po svém". Po testu z matematiky prohlásila, že to bylo těžký a něco vůbec nestihla. Klasika. Pomalé pracovní tempo, to je u nás (díky otci- samozřejmě) geneticky podmíněné ;-)

Měly jsme hodinu pauzu. Vzala jsme ji do cukrárny. Povídaly jsme si. "Mami, ty holky byly tak strašně vystresovaný! To by měla vidět!", líčila Martina.
"A ty ne? ", divím se nahlas.
"Já? Já jsem se uklidnila tím, že jsem si počítala na prstech, kolik lidí mi dneska  drží palce (následoval jmenný výčet). Pak jsem to znásobila dvěma. No a řekla jsem si, že když na mě  tolik lidí myslí, tak to přece musí dopadnout dobře...", prozradila svoji taktiku neslavná matematička.

Páni, mě snad klepne!! Tohle dítě nemůže být moje!!! Já starý stressman, který dočítal skripta ještě cestou na zkoušku- a ona: pohoda, vyšetří i čas na počítání spřízněných duší...  :-)

Čeština prý byla lepší, i když jsme vedly spor o "boty na podpatku" - myslí se tím větné členy. Otázku "boty KDE?? " jsem tedy opravdu neuznala jako správnou.

Závěrem:
Dle očekávání čeština dobrý, matika šílený. (Názor je čistě subjektivní.)
Po akci jsme nás obě odměnila jsem nás obědem. (můj krokoměr už v poledne ukazoval 15 478 kroků!)
A ať už to dopadne, jak chce, bude to správně.
Každopádně zjištění, že nezletilá zachovává chladnou hlavu i během zkoušek, taky není k zahození. To bych do ní neřekla :-)

4 komentáře:

Blanka řekl(a)...

Dcera absolvovala přijímačky z devítky a zjistili jsme, že máme také nestresující se dítě :-) Někdy je tedy v klidu až moc :-) Včera mě tedy zarazila jedna věc, škola nepustila mezi zkouškami děti ven z budovy, pouze, pokud si je vyzvednul zákonný zástupce, prý nějaké nové nařízení, bohužel rodiče o něm nevěděli, takže v hale školy probíhaly poměrně vtipné scénky :-) Minulý týden na gymplu se nic takového nedělo. Přeju Martince, ať to vyjde :-)

Marcela Nováková řekl(a)...

Hodně štěstí Martince -nezletilé, může si mne přidat na seznam spřízněných duší. Za ten nestres má můj obdiv a veliký! Jinak její příběhy, Tebou vyprávěné s úsměvem hltám a často mi spraví náladu. Tak se držte všichni, výsledek bude jistě OK!

Alča řekl(a)...

Ale tak proč ne, žejo? Boty na podpatku... představuju si ten podpatek, velikosti morového sloupu asi tak, no a někde na vrcholu toho sloupu je botičeka... škoda, že to nemůžu namalovat. Aneb, jak nás učili v předmětu "Discourse analysis", pro každou hovadinu se najde kontext, ve kterém bude tato dávat naprosto dokonale smysl. :-)

Mija řekl(a)...

Je fajn, že se do toho vrhla i s přípravou. Mě tréma často zavařila ..a pak dneska již zletilá ve vybraných situacích taky v duchu počítám, abych se nedopustila zlého :-D.