Velikonoční debaty

 16.4.2017

 U barvení vajec jsme debatovaly s nezletilou o všem možném. 

Řekly jsme si, že letos budeme vajíčka kreslit. Ne malovat. Zkrátka co kus, to originál. No, v mém podání tedy určitě, protože jestli na mě nějaká Múza zapomněla, pak to byla ta, která učí lidi kreslit tak, aby šlo na první pohled rozeznat šneka od kytičky, což se v mém případě ne vždycky podaří ;-) 

Zakoupila jsme speciální fixy DECOR PEN (od Centropenu), které údajně drží na každém povrchu. No a jo! Vytvářela jsem na vejce nejrůznější abstraktní kresby říznuté naivním uměním a Martina žasla. 

Pravila: "Mami, ty jsi psychicky hrozně bohatej člověk!"

Tak to jsme potřebovala dovysvětlit: "Co si pod tím mám představit? Je to pro mě dobře- nebo špatně?" 

"No jakože máš tolik nápadů. Pořád a na všechno. A přitom říkáš, že to neumíš...", opáčila nezletilá. 

"Aha. No to někdy mám. Jen je nestíhám a některé taky neumím realizovat", odpovídám smutně.

"Jo a to bys měla zlepšit! Musíš to někomu vždycky zadat, mami!!", zkušeně a zdarma předává know-how s vážnou tváří dcera, zatímco stvářela vejce  v morčecím stylu.

V návalu předvelikonočního šmejdění jsem v knihovně narazila na tuto audioknihu. Martina ráda poslouchá, dobře snáší i klasiku a obě chválíme Český rozhlas za RADIOTÉKU.

Viděla jsem ve stojánku Bibli od A do Z, tak si říkám, kdy jindy poslouchat biblické příběhy než o Velikonocích. 

                                    

Martina doma chňapla po novém zboží. První výběr povídek prošel. Na Bibli koukla a pronesla: "Bibli? No já zrovna uvažuju, že bych se dala k buddhismu, ale ten jejich minimalismus je pro mě zatím dost nepřijatelný... no, ukaž, zkusím to..." 

Tak to bude ještě složitý proces... její dospívání a moje stárnutí ;-)