Pštrosí farma

22.6.-2.7.2010

Další turistickou atrakcí je Údolí motýlů - řecky Petaloúdes- nacházející se ve vnitrozemí ostrova. Kdysi jsme "Motýly" také navštívili, ale pro vozíčkáře to moc pohodlné nebylo, avšak pro běžného chodce je to velmi příjemná procházka ve stínu stromů, jsou tam vytvořená nejrůznější zákoutí s padající vodou, posezení na lavičkách... -  Ovšem motýli se tam vyskytují později než v červnu. Nejsou to motýli pestrokřídlí- jsou to spíš takové černé můry ;-) Jmenují se Quadrina, protože na jejich malých hnědých křídlech je velmi dobře čitelná římská IV.

V těsném sousedství této motýlí rezervace se objevila ještě další: pštrosí farma.


Je to jakýsi zoopark. Ke vstupence (4eura za kus) si můžete ještě koupit za euro pytlík kukuřice. Pštrosi už návštěvníky netrpělivě vyhlížejí a sotva se nějaký objeví, nastane úprk celého pštrosího hejna k plotu a závody ve sběru kukuřičných zrn.

V zooparku byli k vidění i osli- těm jsme došli natrhat větvičky ze stromu. Jeden samým štěstím začal hýkat! :-) Nechali se drbat a hladit. Byli to osli vyloženě společenští.

Dále se zde vystavovali dva velmi opelichaní velbloudi, pár malých opic, které byly za dvojitým pletivem, takže nebyly ani moc vidět- nějací holubi a pávi... No zkrátka jsme zhýčkaní našimi zoologickými zahradami v Liberci a v Praze, takže tento zoopark snad ani doporučovat nebudu.

V obchůdku se nabízela vyfouklá pštrosí vejce za 10eur kus, dále mraky kýčovitých figurek ptáčků a peříček. Občerstvit jste se mohli brutálně pštrosím steakem a nebo okusit omeletu z pštrosích vajec. Nic z toho jsme neměli odvahu koupit.


Martina v autě vytuhla. Její noční život se někde musel projevit ;-)


Návštěva hlavního města

22.6.-2.7.2010

Hlavní město ostrova  se jmenuje taky Rhodos. Alespoň se to turistům neplete. Stejně to funguje i na některých dalších řeckých ostrovech (Zakynthos, Kos... - jak říkám: Řekové neradi problémy a komplikace  ;-) )

Město je rájem pro ty, kteří o dovolené touží poznávat- cokoli. Historických památek je tu opravdu hafo. Nebudu je popisovat- jen bych kopírovala tištěné průvodce, kterých je na inetu i v knihkupectvích nepřeberné množství. My jsme na ostrově byli již  poněkolikáté, takže tentokrát jsme prohlídku města přizpůsobili výhradně dětem. Jeli jsme vypůjčeným autem cca 25km. Jako všechna velká města- má Rhodos rovněž problémy s parkovacími místy. V centru bylo husto, ale díky předchozím návštěvám zdejších končin se nám podařilo zaparkovat i bezplatně ;-)

Dominantu města tvoří hradby starobylého hradu, za nimiž se nachází Staré město. Určitě stojí za to odbočit z hlavní třídy, kde proudí davy turistů, do úzkých a křivolakých uliček, kudy auto rozhodně neprojede. Tam  lze pozorovat pravý řecký život- nahlédnout Řekům "domů" :-)

Ve městě je i Turecká čtvrť, takže můžete spatřit i mešity a večer tu panuje čilý obchodní ruch.



Z Apollónova chrámu zbyly už jen části. Údajně byl zničen zemětřesením, při kterém  se do moře zhroutil i jeden ze sedmi divů antického světa: Kolos.

Dopravit tam Majdu nebylo právě jednoduché :-) ...ale když my ty staré kameny tak rádi- něco v nich asi zůstalo, co nás přitahuje magickou silou... ;-)

Pod chrámem je staré antické divadlo- je nově opravené, pouze pár řad se dochovalo v původné podobě.

Z pahorku Monte Smith se také můžete kochat  krásným výhledem na přístavy a na turecké pobřeží.


A v těsném sousedství se nachází dodnes náruživými běžci využívaný stadion.


Pohled shora:
je vidět špičku ostrova, kde se střetávají dvě moře: Egejské a Středozemní. Na fotce je trochu patrné, kolik odstínů modři umí mořská hladina vyčarovat. Nádhera!
Ve špičce ostrova se také nachází akvárium-  pro děti určitě zajímavé- mohou přes sklo pozorovat chobotnice, murény a nevímco ještě, kdysi jsme tam také byli-  bezbariérové ovšem není ani trochu :-(


Ve městě je k vidění tolik věcí, že jedna návštěva opravdu nestačí. CK obvykle nabízejí autobusovou projížďku městem, ta je dobrá na to, aby se člověk ve městě zorientoval,  ale je škoda si  památky v klidu neprojít.


Tsambika

22.6.-2.7. 2010

Hora Tsambika je poutním místem. Na jejím vrcholu se totiž nachází dnes již opuštěný klášter z 18.století.

Navštívit jej můžete po zdolání 300schodů, proto je vhodné zařadit tuto návštěvu do ranního programu.
Odměnou jsou nádherné výhledy do krajiny, které se snaživému turistovi po cestě vzhůru nabízejí.

I nás s Martinkou se podařilo dosáhnout vrcholu. :-)

Takhle nějak si představuju bránu do nebe ;-)

Klášter je úplně maličký. Podle pověsti tam chodily ženy prosit o to, aby otěhotněly. Dodnes je kaple zavalena panenkami a svíčkami ve tvaru miminek- z vděčnosti těch, kterým se otěhotnět zadařilo ;-)

Výhled z okna kláštera:

My jsme s Máťou zapálily svíčku, kterých tam hořelo už několik desítek. Mrkly jsme na Pannu Marii, aby dohlídla na zdraví všech našich blízkých a vydaly se na cestu zpět na zem.

...a zatímco Majda s Wlkem čekali pod kopcem, dělaly jim společnost kozy, které  na parkovišti pečlivě probíraly vše, co turista odhodil.


Na řecký způsob

22.6.-2.7.2010

...si člověk musí tak trochu zvyknout. Český turista je mnohdy rozčarován - Řek totiž problémy moc řešit nechce- a když, tak určitě ne hned teď a pokud vůbec ano, tak jedině tak, aby to nedalo moc práce.

Dobře si pamatuju, jak jsme si poprvé v Řecku půjčovali auto. Při předávání vozu Wlk upozornil na to, že chybí pravé zrcátko a agent na to s klidem: "To nepotřebuješ." Poznamenal do předávacího protokolu, že tam není a hotovo. Ale vzhledem k tomu, jak hekticky žiju během roku, miluju Řecko právě pro jeho odlišné nazírání na svět.

Tentokráte jsem ulovila fotku motocyklu, na nemž přijela taková paní v letech- uklidit WC na pláži. Nejprve se blížila motorka, které u řidítek vlál balík toaletních papírů a napříč přes klín měla položený ještě trám, který přesahoval z každé strany šířku motocyklu.
A hle, k čemu byl třeba.... no přece podepřít motorku :-))
No a řekněte, vymysleli byste to takhle?? ;-)


A ještě jedna lahůdka pro angličtináře :-) ..to tak, ještě se učit nějaké nepravidelnosti. Když jste si to tak složitě vymysleli, tak si to používejte- my to vidíme takhle...a pochopí všichni, co tím myslíme :-))

Jízdní řády na zastávkách autobusů jsou pouze orientační. Autobus přijede- ale málokdy na čas.

Velmi častým úkazem je, že auta na ulici za plného provozu zastaví a řidiči pokecají se známým chodcem, nebo na křižovatce z auta do auta- a nikdo netroubí a nešílí jako u nás v Praze, tady pokud nevystartujete hned na oranžovou, už vás několik chytráků klaksonem pobídne, že "je čas a meškáme".
Řekové skutečně stres nevyrábějí.

Rhodské letiště prošlo přestavbou. Je nové, prostornější než ostrovní letiště bývají. No a co Řek nevymyslel: těžké kufry si donesete k odbavení, kde jsou označeny visačkou s čárovým kódem a klasicky už byste je měli položit na pás, ať si v klidu doputují k nakladačům. Tady je označené opět dostanete zpět a táhnete je o kus dál na rentgen. Takže přes sebe lezou dvě fronty okufrovaných lidí...

Ale to k už Řekům  prostě patří. Jsou pohodoví, upovídaní, usměvaví, skvěle vaří, jejich olivy, víno a moussaka nemají chybu!! - a proto se k nim rádi vracíme.

Rhodská flóra

22.6.-2.7.2010

Podle pověsti byl ostrov Rhodos zasvěcen bohu Slunce- Heliovi. Ten svůj chrám podle statistik skutečně obývá asi 300dní v roce. Počasí zde je v létě stálé- tedy teplo, slunce a pokud přecejen sprchne, za pár minut o tom nikdo nebude ani vědět.

V Kolymbii nejsou k vidění žádné historické skvosty. Turista může obdivovat jen architekturu hotelů. Dominantu letoviska tvoří prastará elukalyptová alej, která lemuje hlavní ulici. Působí to moc zajímavě a hlavně: je tam díky vzrostlým stromům stín!

Toto je fotka tlustolistého agáve, jehož květy velikostí i uspořádáním připomínají kandelábry pouličních lamp.

Jméno této květinky neznám, ale při pořizování fotky na mě vykoukla asi 20cm ještěrka, takže jsem svůj fotoaparát úlekem málem roztřískala o skálu ;-)

Ne nadarmo se ostrovu Rhodos přezdívá "ostrov růží". mají se tím na mysli růže čínské- čili ibišky. Vyskytují se zde v nejrůznějších barvách a velikostech.

Bouganvilie často tvoří bohaté převisy přes ploty. Jsou nádherné.



Toto je nevímco. Pokud by se mezi čtenáři našel zdatný botanik, budu ráda, když se podaří název doplnit.

 Identita odhalena: árón plamatý se jmenuje tato rostlina. 
Díky za spolupráci, Ivy :-)


No a samozřejmě slavné a pro mne nepochopitelné olivovníky. Stovky let staré, nezalévané-ani jinak opečovávané ... přesto se na nich každoročně urodí tuny vynikajících oliv. Sklízejí se  v zimě (leden-únor). Alespoň tak nám to říkala průvodkyně, když jsme pátrali po tom, co Řekové dělají v zimě.
Olivovníkový sad je pro potomky  nejcennějším dědictvím.
Olivový olej turisté nakupují v kvantech a stejnětak dřevěné doplňky do kuchyně vyrobené z olivového dřeva- prkýnka, misky, vařečky, lžíce, nádobky... . Vypadají opravdu moc pěkně.


Pláže v okolí hotelu

22.6.-2-7-2010

Toto je pohled na nejbližší ze tří pláží v blízkosti hotelu Relax (to je ten vpravo při pohledu na foto).
 Nacházela se v malém zálivu, kde kotvilo pár malých rybářských a výletních loděk a hladina zde byla úplně klidná. Pozvolný vstup do vody a písek všude- byl učiněným rájem pro děti :-)
A nebývalo tam tak narváno.


 Pohled na minipřístav:




O kousek dál byla ještě jedna pláž. Pro vozíčkáře a kočárky tam Řekové vybudovali nájezd- hned vedle schodů (patrně nějaké evropské nařízení ;-) ) - Řekové se s tím vypořádali po svém: sešupem připomínal spíš sjezdovku ;-) Zkusili jsme to jednou sjet s vozíkem. Beton byl pokryt všudypřítomným pískem, takže to klouzalo šíleně. Lidí tam bylo na náš vkus taky až dost, a tak jsme potom chodili do toho malého zálivu.

Půjčili jsme si auto na výlety a 3dny jsme jezdili pár km od hotelu na údajně nejkrásnější pláž (tento přívlastek je ale na cedulích s názvy pláží dost častý :-) ) pod horou Tsampika.
Tam se nám moc líbilo.
Obecně pro řecké pláže platí, že voda je krásně čistá. Vlnitá jak kde- záleží na tom, zda se nacházíte na návětrné straně ostrova. Díky různým EU nařízením se na plážích vyskytují WC a sprchy, ba i na převlékací boxy lze natrefit ;-)

Ve vodě se nevyskytují žádné medúzy, ani řasy- pouze hejna malých rybiček.
Takže vyděsit vás může leda Spiderman!


Vytvářenístaveb z písku často podlehli i dospělí :-))
Naše Martina -to je pískomil obecný, buď byla pod vodou, nebo zabořená v písku.

..a fantazii se meze nekladou. Komu by stavění pověstných hradů z písku připadalo fádní,

mohl se realizovat jinak :-)

Hotel Relax v Kolymbii

22.6.-2.7.2010

Konečně se dostávám k tomu, abych zpracovala svoje dojmy, zážitky a fotky z červnové dovolené. první příspěvek bude o hotelu Relax, kde jsme byli ubytováni. Třeba se někomu bude hodit při vybírání dovolené vlastní ;-)

Tak tedy: dovolenou jsme kupovali opravdu na poslední chvíli- tedy přesně 30hodin před odletem u CK FIRO. Máme ještě zvláštní přání a požadavky, neboť cestujeme s vozíčkářem. Po mnohaletých zkušenostech už víme, že není radno se spoléhat na referenty z CK- a mnohem lepší je si do hotelu zavolat přímo a vyptat se a pokoj si kdyžtak zarezervovat.
Jezdíme do Řecka už 10let. Líbí se nám jejich čisté moře a milujeme řeckou kuchyni, víno i olivy a naprosto nám vyhovuje jejich organizace dne- tedy mám na mysli noční život. Ono se tam díky vedru přes den moc aktivně žít ani nedá. ;-)

Hotel Relax se nachází v Kolymbii.

 Je to vlastně vesnice hotelů nacházející se  cca 25km od hlavního města a stejná vzdálenost ji dělí také od turisty vyhledávaného města Lindos.
My máme ale radši, když můžeme pozorovat takový ten opravdový život místních obyvatel. Vždy, když jsme navštívili ostrov Rhodos, bydleli jsme v hlavním městě. Pláž je tam dlouhá, čistá, ale oblázková a přístup do moře není pro malé děti zrovna pozvolný. Večer jsme courali po městě, obhlíželi historické památky...   Tentokráte jsme zohledňovali při výběru hlavně spokojenost dětí.

Cesta z letiště do hotelu trvala necelých půl hodiny. V recepci jsem se hlásila o předem zamluvený rodinný pokoj v přízemí. Recepční mi podala klíče a ukázala, kudy se mám vydat. Myslela jsem, že špatně vidím! Po schodech!!? takže jsem klíč položila zpět na pult a vylíčila jí, oč mi jde. Hodila okem po Madleně na vozíku, neřekla ani slovo - a dostali jsme klíč jiný- a ukázala směrem k výtahu (nikde v prospektech jsem se nedočetla, že hotel disponuje výtahem) - inu Řekové :-)

Při vstupu do místnosti jsme byli velmi mile překvapeni. Naše apartmá bylo 2pokojové, s prostorným balkonem, z něhož bylo vidět i moře

a s miniaturní koupelničkou, o které bylo na 1.pohled jasné, že nebude legrace ji používat k mytí Majdy. Poprvé jsme to zkusili. Narvala jsem do sprchového koutu židli, čímž jsem si vytvořila ježka v kleci, poněvadž pak už stejným způsobem nešla vyndat :-) Byl to boj ... a následně i impulz k tomu, že jsem došla za paní majitelkou a prosila ji, zda není možné chodit Majdu mýt jinam. Dala mi klíče od sprch za barem. Problém s hygienou byl tímto vyřešen! ...a všechny ostatní už byly nepodstatné :-)

Výhled z pokoje: citrusový sad,

v němž se procházeli pávi s pávátky :-)
Děti samozřejmě neměly jiný cíl, než páva připravit o jeho ocasní pera. On je naštěstí denně ztrácel, a tak cesta ze snídaně vedla rovnou do zahrady. Stačilo vzít sušenku a rázem z vás byla paví královna :-)


Prostranství před hotelem je tvořeno z části trávníkem, kde se nachází houpačka a skluzavka pro děti- toto je v prospektech označováno termínem "dětské hřiště" :-)
Trávník je sytě zelený, což v této zeměpisné oblasti nebývá samo od sebe. zahradník jej totiž pečlivě  a vydatně zalévá - rozhodí hadice, roztočí kohouty s vodou z čističky a několik hodin probíhá samozavlažování, takže pokud se dopoledne vydáte "jentak", může se vám stát, že zapadnete po kotníky do rozmáčené bahnité trávy (tato zkušenost je vlastní, nikoli však ojedinělá-zapadl i ten, kdo si chtěl zkrátit cestu na pokoj)
Další oblíbenou aktivitou zahradníka bylo sekání trávníku. Používal k tomu 3různé modely sekaček. Sekal ráno, takže pravidelně snídaně ve venkovní restauraci u bazénu doprovázela všem známá zvuková kulisa řvoucího motoru sekacího stroje. Dokonce ani neřešil, kam odletuje tráva... jiný kraj, jiný mrav. Musíte na sebe zkrátka dávat pozor sami ;-)

Večeře probíhala zde: mohlo se večeřet vevnitř, nebo venku. Ovšem kapacita jídelny byla měnší než počet hostů, a tak kolem 19.hodiny, kdy se začínalo servírovat, byla vždy fronta až ven. Jedna z manažerek hotelu organizovala usazování hostů ke stolům, což bylo bezva a lidi si nelezli po hlavách- tak jak to obvykle dělávají, když mají pocit, že se na ně nedostane. Dostalo se vždy na všechny. Bylo z čeho vybírat- zeleniny dostatek. Jen Češi rádi maso- hlavně řízek- a tak některé účastníky  zdejší speciality asi moc nenadchly. Denně se totiž nabízel lilek v různých úpravách, maso na řecký způsob-takže zelenina, papriky, cibule...  a nikdy v nabídce nechyběly hranolky.  :-(

Hotel nabízí službu all inclusive. Tento bar je hostům k dispoczici od 6:30, kdy se začíná podávat snídaně, až do 23:15, kdy se zavírá, a pak už si musíte pití platit v recepci. To mi tedy trochu vadilo, protože chodit spát ve 23:15 se mi na dovolené fakt nechtělo. Jenže na baru se zhaslo a zatáhly se rolety, takže jsme si s Wlkem v místní vinotéce nakoupili řecké víno, a pařili  sólo další 2hodiny na balkoně.

To je asi to, co mi v hotelu vadilo nejvíc. Jsem zvyklá na milé a vlídné zacházení. Řekové jsou obvykle pohodáři, rádi si popovídají... zdejší personál se moc mile netvářil. Ráno si paní recepční vyplňovala papíry a žádné "kalimera" ji nezajímalo- nenechala se rušit. Občas vlítla do baru a seřvala mladé číšníky- to seřvala myslím doslovně- my jsme jen nechápavě hleděli...
Pokojská v 9hodin ráno nervózně klepala na dveře  a když jsem oznámila, že ještě nejsme oblečeni, dala nám pár minut a klepala znova...
Jako obsluha v hotelu pracují brigádníci ze Slovenska. Češi měli radost, že jim bude rozuměno :-) U oběda a ve večerních hodinách ovšem bar obsluhovala paní majitelka, nebo řecká číšnice, aby korigovala spotřebu nápojů. Do plastového kelímku padly 3megakostky ledu a zbytek několik mililitrů požadovaného nápoje. Chápu opatření, že u bazénu se z bezpečnostních důvodů do skla nenalévá, ale tyto kelímky byly jen pro "železné huby" (říkali jsme žertovně)- okraje byly totiž tak ostré, že u některých byl problém najít místo, kde se dá napít bez škrábání (ono to pak ve slané vodě totiž i pálilo...) . Filutové z Čech  přišli na to, že brčkem to půjde snáze... jenže těch byl jen omezený počet na den, takže odpoledne došla- a hotovo- snažit se musel každý.
Myslím, že takové věci by se hotelu, který se pyšní označením tři a půl hvězdy, stávat neměly.
Vadilo mi i to, že pokud nějaká potravina u snídaně nebo i jiného servírování došla, trvalo to dost dlouhou dobu, než  ji personál doplnil. Oběd byl podáván do 14:30, ale sklízet se začalo už cca 15minut před tímto limitem. Detaily, ale na mě tedy opravdu nedělaly dobrý dojem. Souhlasím, že šetřit se musí, ale současně dodávám, že pokud si toho hosté všimnou, je to špatně. Nehledě na to, že valnou část zájezdu tvořili lidé, kteří si zájezd kupovali už loni jako dárek k Vánocům- a ti za zájezd zaplatili nemalý peníz.

Hotel disponuje dvěma bazény: jeden je jen půl metru hluboký a druhý klasicky pomalu se svažující od metru až po ??? asi 2metry.  V rohu velkého bazénu jsou trysky na vířivku, ta ale během našeho pobytu nebyla ani 1x funkční.

Lehátka a slunečníky jsou u bazénu zdarma.
Výhled od bazénu je rovněž úchvatný- ještě kousek vpravo (za tím zeleným keřem :-) ) je Tsampika
Závěrem:
Hotel působí klidným dojmem. Nerušily nás žádné zvuky motorek a hlasitých diskoték.  Skládá se ze tří budov. Někteří hosté byli velmi rozčarováni, když dostali pokoj, který byl jaksi pod úrovní terénu. V hotelu je čisto- uklízí se denně, ručníky se měnily dle potřeby; výměna povlečení proběhla asi po 5dnech... Ovšem jako ve všech řeckých hotelech se toaletní papír nehází do WC (mají nějaký nesmyslný systém úzkého potrubí), ale do koše. Což je tak trochu proti mému přesvědčení, ale všude jsou výstražné cedule a představa, že si WC ucpu a budu pak čekat, až se Řek uráčí závadu opravit, mě děsí natolik, že konám tak, jak se požaduje :-(

Na pláž je to opravdu pár metrů. Můžete vybírat ze tří různých. Na plážích jsou sprchy, WC a obvykle nějaké občerstvení. Deštníky a lehátka se platí- kolem 7eur za den (1slunečník + 2lehátka) : Moře čisté. Děti chtěly mušličky, ty tam ale nebyly k mání. Vlny na moři- jak kdy, nikdy ale nebyly tak velké, aby se nedalo koupat- v našem zálivu bylo može zcela klidné.

Průvodkyně Markéta Marasová byla velmi milá, vstřícná a  hlavně schopná osoba. A že lidi někdy mívají rozličná přání :-) Všem vyhověla, vše vytelefonovala a ještě se stále usmívala ;-)

Hotel bych doporučila zejména pro rodiny s dětmi. Pokud někdo chce rušný život, v Kolymbii bude moci využít pouze jednu hlavní  ulici, kde je několik obchůdku a supermarketů.
Dobré je půjčit si auto (motorku) a výlety si zorganizovat po svém. CK výlety nabízí, ale počítejte se cenou cca 30eur za osobu a výlet, což se při početnější výpravě celkem prodraží.
Za lastminutovou cenu jsme byli spokojeni moc, ale výše zmíněné věci byly častým tématem rozhovorů s ostatními účastníky zájezdu, takže je vidět, že to otravovalo lidi všeobecně.

Podotýkám, že toto jsou jen moje postřehy, které jsem si vytvořila na základě vlastní srovnávací studie. A ačkoli všem mým požadavkům bylo ze strany majitelky vyhověno,  celkový dojem a pocity úplně nejlepší nebyly.


Návrat z teplých krajin

2.7.2010

Dovolená utekla jako voda. Z posledního příspěvku možná vyznělo, že je vše naprosto v klidu... tak nevěřím tomu, že z psychologického hlediska prý "nelze věci zakřiknout, či přivolat" - já jsem na to skoro přeborník. Fakt stačí pomyslet...a mám to! ;-)

To bylo tak... Majdě šla poslední školní den vyzvednout vysvědčení babička. Napsala nám pak SMS, že Madlence gratuluje, že ta její šikovná holčička má pouze jednu 2- a to z fyziky, což se nepočítá, protože je jasné, že to je předmět pro kluky...
Já mám tedy jiný názor, protože vím, že ona holčička se prostě odmítala naučit počítat příklady, teorii v písemce zmákla na 1 a z příkladů donesla čistou kli, neb si ani neškrtla- takže to není o obtížnosti předmětu, to je zkrátka o tom, že "mám svoji hlavu a vy mi vlezte na záda". No nicméně vím, že se opravdu celý rok snaží a že jí spousta úkolů opravdu dá zabrat, protože má ztížené podmínky, ale přesto se chce vrstevníkům vyrovnat, takže jsem vyměkla a nabídla se, že budu plnit přání. (jsem nepoučitelná :-) )
Majda toužila vyrazit večer do města - bez Martinky. Tak jo. Šly jsme samy. Tatínka jsme odložily u baru, Martinku na dětském hřišti a obhlížely stánky s veteší všeho druhu.  Majda požadovala koupiti nějaké cetky do vlasů, zmrzlinu jsem jí vymluvila s odvoláním na to, že v hotelu ji má 2x denně- a to že považuju za dostatečné množství pro 13letý organismus; usmlouvala mě na pytel nějakých chipsů.
Vybíraly jsme dárek pro babičku a pro dědu... no zabralo nám to asi 2hodiny. Majda ještě nechtěla jít spát, a tak s námi seděla u stolu, luštila si křížovky a pojídala ty křupiny. Hned jsem po ní vystartovala, ať se mírní, ať se tím necpe, nebo jí bude zle.
No a kontrolní otázka: Jak to u nás vypadalo v noci?
Ano, správně. Bylo jí zle, protože ta chudinka fyzikální zákony neznající sežrala nepozorovaně půl pytle té osolené PVC hmoty a v noci bylo opět bylo "jdu asi zvracet".

Svoje pocity ani popisovat nebudu. Představa, že jdu do řeckého špitálu ve mně vyvolává šílené vzpomínky a fakt se mi dělalo mdlo. Naštěstí to byla akce jednorázová. Já už pak nemohla usnout, a tak díky Madleně vím, že pávi žijí i nočním životem :-) Hýkali v citrusovém sadu a vydávali různé zvuky, pak se konečně rozednilo a začal ožívat i hotel. Takže na takovou oslavu pár let  nezapomenu. Patrně jim budu za dobré vysvědčení kupovat knihu- nebo pomůcky na nový školní rok.

Poslední den pobytu naštěstí proběhl v klidu. Odjezd z hotelu byl nahlášen na 7:15 ráno, což bylo docela fajn, neb ještě nebylo to úmorné vedro. Sbalili jsme v noci, když už u toho nepřekážely děti, popili poslední řecké víno, na chvíli si šli lehnout  a po snídani jsme organizovaně vyrazili na letiště.

Naše průvodkyně byla moc sympatická slečna, trpělivá a ochotná řešit všechny rozmary českých hostů. Vrcholem ovšem bylo, když na letišti u odbavovací přepážky k ní přišla jedna madam a pravila suše: "Já nemám letenku. Já ji asi vyhodila do koše..." Tak to ztuhly rysy i průvodkyni. Vím, že letenka se dá vystavit nová, ale nevím, zda to stačí hlásit 2hodiny před odletem... ???

Let proběhl v pohodě, posádka byla velmi příjemná, kapitán celou dobu komentoval, co vidíme, kde letíme, jakou spotřebu má jeho letadlo a kolik se tankuje... takže pro mne takový naučný let. ;-)

Tady je pohled z výšky  několika tisíc stop na můj oblíbený ostrov Kos.

Návrat domů byl opět krutý. Musela jsem vybalit a vyprat tu haldu oblečků a osušek- no a hbitě zabalit na další akci- od 3.7. jedeme totiž s dětmi na tábor....