Návrat z teplých krajin

2.7.2010

Dovolená utekla jako voda. Z posledního příspěvku možná vyznělo, že je vše naprosto v klidu... tak nevěřím tomu, že z psychologického hlediska prý "nelze věci zakřiknout, či přivolat" - já jsem na to skoro přeborník. Fakt stačí pomyslet...a mám to! ;-)

To bylo tak... Majdě šla poslední školní den vyzvednout vysvědčení babička. Napsala nám pak SMS, že Madlence gratuluje, že ta její šikovná holčička má pouze jednu 2- a to z fyziky, což se nepočítá, protože je jasné, že to je předmět pro kluky...
Já mám tedy jiný názor, protože vím, že ona holčička se prostě odmítala naučit počítat příklady, teorii v písemce zmákla na 1 a z příkladů donesla čistou kli, neb si ani neškrtla- takže to není o obtížnosti předmětu, to je zkrátka o tom, že "mám svoji hlavu a vy mi vlezte na záda". No nicméně vím, že se opravdu celý rok snaží a že jí spousta úkolů opravdu dá zabrat, protože má ztížené podmínky, ale přesto se chce vrstevníkům vyrovnat, takže jsem vyměkla a nabídla se, že budu plnit přání. (jsem nepoučitelná :-) )
Majda toužila vyrazit večer do města - bez Martinky. Tak jo. Šly jsme samy. Tatínka jsme odložily u baru, Martinku na dětském hřišti a obhlížely stánky s veteší všeho druhu.  Majda požadovala koupiti nějaké cetky do vlasů, zmrzlinu jsem jí vymluvila s odvoláním na to, že v hotelu ji má 2x denně- a to že považuju za dostatečné množství pro 13letý organismus; usmlouvala mě na pytel nějakých chipsů.
Vybíraly jsme dárek pro babičku a pro dědu... no zabralo nám to asi 2hodiny. Majda ještě nechtěla jít spát, a tak s námi seděla u stolu, luštila si křížovky a pojídala ty křupiny. Hned jsem po ní vystartovala, ať se mírní, ať se tím necpe, nebo jí bude zle.
No a kontrolní otázka: Jak to u nás vypadalo v noci?
Ano, správně. Bylo jí zle, protože ta chudinka fyzikální zákony neznající sežrala nepozorovaně půl pytle té osolené PVC hmoty a v noci bylo opět bylo "jdu asi zvracet".

Svoje pocity ani popisovat nebudu. Představa, že jdu do řeckého špitálu ve mně vyvolává šílené vzpomínky a fakt se mi dělalo mdlo. Naštěstí to byla akce jednorázová. Já už pak nemohla usnout, a tak díky Madleně vím, že pávi žijí i nočním životem :-) Hýkali v citrusovém sadu a vydávali různé zvuky, pak se konečně rozednilo a začal ožívat i hotel. Takže na takovou oslavu pár let  nezapomenu. Patrně jim budu za dobré vysvědčení kupovat knihu- nebo pomůcky na nový školní rok.

Poslední den pobytu naštěstí proběhl v klidu. Odjezd z hotelu byl nahlášen na 7:15 ráno, což bylo docela fajn, neb ještě nebylo to úmorné vedro. Sbalili jsme v noci, když už u toho nepřekážely děti, popili poslední řecké víno, na chvíli si šli lehnout  a po snídani jsme organizovaně vyrazili na letiště.

Naše průvodkyně byla moc sympatická slečna, trpělivá a ochotná řešit všechny rozmary českých hostů. Vrcholem ovšem bylo, když na letišti u odbavovací přepážky k ní přišla jedna madam a pravila suše: "Já nemám letenku. Já ji asi vyhodila do koše..." Tak to ztuhly rysy i průvodkyni. Vím, že letenka se dá vystavit nová, ale nevím, zda to stačí hlásit 2hodiny před odletem... ???

Let proběhl v pohodě, posádka byla velmi příjemná, kapitán celou dobu komentoval, co vidíme, kde letíme, jakou spotřebu má jeho letadlo a kolik se tankuje... takže pro mne takový naučný let. ;-)

Tady je pohled z výšky  několika tisíc stop na můj oblíbený ostrov Kos.

Návrat domů byl opět krutý. Musela jsem vybalit a vyprat tu haldu oblečků a osušek- no a hbitě zabalit na další akci- od 3.7. jedeme totiž s dětmi na tábor....