Jak se venčí krokodýl

17.7.2010

17.července má svátek Martina.
Tedy i to naše malé stvoření má "svůj den" :-) Těšila se na něj a otravovala s tím už od Vánoc: kdyže bude mít svátek a co asi dostane... snad z toho časem vyroste ;-)
Toužila po nafukovacím krokodýlovi.
Tož jsem zakoupila jednoho takového PVC živočicha MADE IN CHINA. Wlk jej nafoukl, strčili jsme jej do auta a vyrazili směr HK- vystřídat babičku a  dědu po týdenní šichtě. Už nás vyhlíželi. Martina šílela radostí, když z nákladového prostoru vykoukl krokodýl :-))

A takhle vypadalo jeho venčení...a vlastně i krocení ;-)

V rybníce k mému zděšení  plavaly i užovky... ty byly ovšem zcela nezkrocené a velmi rychlé, takže digi nestíhal fotit. ...já teoreticky vím, že NIC NEDĚLAJÍ, ale nestačím si to předříkávat tak rychle a intenzivně, abych tomu uvěřila a setkání s nimi se pro mne stalo příjemným :-)

Za to, že babička s dědou přežili ten týden s dětmi bez nehod a taky proto, že máme všichni hromadně ty svátky, pozvali jsme je na oběd do prima restaurace v Třebechovicích pod Orebem. Restaurace se jmenuje Černý kůň a všechno, co nám donesli na stůl nejenže úchvatně vypadalo, ale i báječně chutnalo.
Já si dala mexickou kuchyni -a udělala jsme dobře! :-)  Obsluha vlídná, neskutečný výběr vín ...jen lidí byla plná restaurace - vyplatí se rezervace míst předem.

Po dobrém obědě jsme ještě navštívili proslulý Proboštův betlém ve zdejším muzeu.
Opět krásná podívaná. Já jej tedy pravidelně chodím obdivovat v letních měsících...no ale zas tam není dav lidí a člověk si může ty stovky pohybujících se figurek prohlížet, jak dlouho potřebuje.

Všichni byli spokojení, babička s dědou odjeli dobře naladěni domů, my jsme si přebrali potomky do péče a večer konečně po dlouhých týdnech tropických veder trochu sprchlo.