Lodičky

13.7.2010

Dnešní den je pro mne sváteční :-)
Jednak nemám doma děti ;-), jednak je v kalendáři jméno, které rodičům kdysi padlo do oka natolik, že mi jej nechali zapsat do rodného listu.

Můj manžel je rád originální (a často se mu to daří ;-) ). Rozhodl se mi nadělit "zážitky".
Hned dopoledne jsem usedla za volant našeho "minubusu", do čehož se normálně moc nehrnu. On mi dělal spolujezdce a poradce- že už je nejvyšší čas naučit se to auto ovládat (aúúú, zlatej můj malej fiátek dobló!). Já šílela, ale nějak jsme dojeli až k cíli. Když se mi podařilo i zaparkovat, vypadl z auta se slovy: "No, učitele v autoškole bych tedy fakt dělat nechtěl..." - a vyrazil do pracovního procesu ;-)

Kolem 5.hodiny odpoledne pípala SMS: ODPOCIN SI ZA HODINU VYRAZIME ZA ZAZITKY!

Pomýšlela jsem na nějakou letní scénu- divadlo můžu, pak mě napadlo ještě kino... zvědavá jsem byla velice. Wlk přikvačil domů a velel k oblékání se.
Na otázku: "Co si mám vzít na sebe?" se mi dostalo klasické odpovědi: "No něco si vem. Něco neutrálního..."
Tak já hned zajásala- jdeme bez vozíku, nebudu ani řídit- hurá! : "Vezmu si šaty, jo?", navrhuju.
"No, to snad ani nebude potřeba. Spíš něco normálního..." zpražil mě choť.

Nasadil mě do auta a tvářil se tajemně. Když jsem viděla, že zahýbá k Vltavě a směrová tabule hlásá: "Přístaviště", seplo mi: "My nejdeme na lodičky, že ne!!?", ujišťovala jsem se.

Wlk se zazubil: "Jasně, že jdeme na lodičky..." - hned přidal několik vtipů na téma Cháron a Jak utopit dr. Mráčka...
No bezva.
Tak to tu ještě nebylo. Bydlím v Praze čtvrt století, ale po Vltavě na lodičkách jsem opravdu ještě nejela.

Originalita nechyběla ani v názvu lodi :-))

...a po krátkém zaškolení od lodičkáře :-), jak pracovat s motorem a kam volat v případě nesnází- hurá směrem k Tančícímu domu.

ze začátku jsem tedy neustále sledovala, ke kterému břehu bude snazší doplavat, kdyby "jako nastaly ty potíže", ale hladina byla klidná a vedro na loďce bylo mnohem snesitelnější, tak jsem se zklidnila a kochala se neobvyklými pohledy na známé stavby.

Pražský hrad

 

Emauzy

Vyšehrad- odtud údajně skočil Šemík ... tak tedy nevím, jak by pak uháněl k Neumětelům... takový skok by asi těžko rozběhal... ale pověst je to pěkná ;-)

Na nábřeží bylo i "parkoviště labutí" :-)

Cíl naší cesty Tančící dům- zde následovala otočka- a plulo se zpět

Věže kostela svatého Petra a Pavla na Vyšehradě

Blogger se má tu a tam ukázat veřejnosti- tak tedy autentické foto z plavby ;-)

Ty červené střechy patří  vyhlášené porodnici v Podolí - přímo  pod vyšehradskými hradbami.
Odtud jsme si před 13 a půl lety přivezli naše první miminko - Majdu. Ráda vzpomínám na pokoj, kde nás sice bylo mnoho, ale byl odtud krásný výhled na Vltavu a na celé nábřeží.

MHD v Praze nejsou jen tramvaje, metro, autobusy a lanovka na Petřín. Na MHD jízdenky můžete jezdit i lodí!

A tady si zážitek můžete koupit. Půjčovna lodiček na Císařské louce.
Hodina plavby rychle utekla.
Byla to moc příjemná projížďka.

Praha je opravdu krásná a nikdy mě neomrzí dívat se na její "panoramata" :-)
Lze si zapůjčit i lodičky s grilem... takže jako tip na prázdninové poznávání Prahy můžu doporučit! :-)