CretAquarium

17.6.2013

Nedaleko hlavního města Heraklionu v městečku Gournes se nachází krásné a obrovské akvárium. Taková mořská ZOO ;-)
Megabudova postavená v místě jakési bývalé americké základny z peněz EU je supermoderní a samozřejmě bezbariérová :-)

Reklamní leták láká ke zhlédnutí více jak 2500 organismů více než 250 živočišných druhů. Jsou zde k vidění velcí žraloci i živočichové, k jejichž spatření potřebujete lupu.

Akvária obřích rozměrů - viz cedule- a to největší má obsah ještě o 300tisíc litrů větší.

Za poplatek si lze půjčit audioprůvodce (i v češtině!), což bylo bezva, protože některé živočichy jsem nikdy neviděla, natožpak abych věděla, jak se jmenují a čím jsou zvláštní. Poetické jméno  "nebehled obecný" patřilo živočichovi ne příliš vzhlednému a po většinu času zavrtanému v písku na dně akvária. "Jazyk obecný" neměl s lingvistikou vůbec nic společného- je to mořská ryba, která je silně asymetrická a žije vlastně "na boku"... no byla jsem jak Alenka v říši divů. :-)

Fotky na kartě přibývaly kosmickou rychlostí. Všechno bylo nové a zvláštní... V příjemně klimatizovaných  a potemnělých místnostech  jsme vydrželi přes dvě hodiny.

V poslední místnosti je interaktivní koutek. Některé živočichy je možno si osahat. Takže ta ruka je moje :-)) ...a neupadla ;-)

Propagační video je k vidění  TADY .

Hotel ERI BEACH

13.6.2013

 Náš- údajně tři a půl hvězdičkový - hotel se nacházel cca 15minut chůze od městečka Hersonissos. Poloha celkem výhodná. Od letiště zhruba 30minut jízdy autem. O počtu hvězdiček by se dalo dlouze diskutovat. my už víme, že Řekové to tak nemyslí ;-)

Výhled z balkonu našeho dočasného bytečku je ale skutečně úchvatný. Bílý kostelíček je pokaždé jinak nasvícen sluncem a když zrovna neřve hudba u baru, je krásně slyšet šplouchání vln krásně mordého Krétského moře.

Vzhledem k tomu, že u hotelu je jen mikroskopická pláž, je hotel vybaven třemi bazény - některé mají slanou vodu.
Hotel nabízí i nějaký animační (já mu říkám "zběsilý") program. Martina do žádného dětského klubu rozhodně nechce :-) Koneckonců je to dovolená rodinná, tak proč se stranit, že? :-)

 

Na pláž chodíme do sousedního hotelu- jednak tam bydlí naši kamarádi, takže je veselo, jednak je tam písečná pláž s pozvolným vstupem do moře, kam se vejde více než 10lidí. Děti si vytvořily vlastní sekci- a my dospělí taky. Bavíme se všichni výborně,  o veselé historky a zážitky není nouze ;-)

Martina z vody vychází jen zřídka. ;-)

Hotel je oproti mému očekávání dost velký. A co víc: hosté jsou odhadem z 80% Rusové. To není úplně dobré zjištění. :-(  Rusové tvoří zvláštní skupinu klientů.  Jsou poměrně hluční, a tak všude je jasně a zřetelně slyšet ruštinu, o nějakých pravidlech slušného - nebo společenského- chování nemůže být řeč. Nejvíc nás to obtěžovalo v jídelně. 

Jídla bylo dosti (miluju řeckou kuchyni, ba i řeckou kuchařku několik let vlastním!;-)), výběr pestrý až moc- a v neomezeném množství- což byla asi chyba. "Tavárišči" vršili na talíře úplné kopce jídla, které pak zůstávaly rozhrabané po celém stole- a samozřejmě nedojedené. To, že při jídle suverénně kouří a pecky od melounů, které konzumují ne na kila, ale na metráky, plivají na bílé ubrusy..to je jen pár příkladů toho, že je to jiná "kultura". Začali jsme pak i uzavírat sázky, kolik kilo zmrzliny se vejde na mělký talíř a za jak dlouho roztaje, když si ji z hamižniosti donesete na stůl zároveň s předkrmem... Jak asi vypadá russkij čelavěk hodinu poté, co k snídani pozřel fazole, palačinky s nutelou, rajčata a 4volská oka a zajedl to melounem (to vše naservírované na jednom talíři) ... Naše fantazie na to zkrátka nestačila.

Kuchaři se snažili... každý den u večeře byly servírovací pulty vyzdobené vyřezanými melouny nebo nějakými postavičkami z potravin. Zde pro inspiraci: rýžový psík s pomerančovým míčkem a s obojkem z pomerančové kůry :-)

Rozhodli jsme se, že tu chásku budeme "vychovávat" :-), což se posléze ukázalo býti docela zábavnou disciplínou :-)) Pojednám v sekci "mezinárodní konflikty" ;-)

Přímý let Praha-Heraklion

13.6.2013

 

 

Odlet

Pro mě nejnepříjemnější části dovolené- odlety a přílety. Člověk se několik dní topí v hromadách věcí,které se snaží nějakým způsobem zapakovat do váhově limitovaných zavazadel, přičemž ví, že bez krokodýla a tlusté pěnové žížaly na vodní hrátky se odjet prostě nedá... 

Odlet v 5hodin ráno, což v praxi znamená být ve 3 na letišti. Uprosili jsme dědu, že nás odveze-tedy odvezeme se sami, jen auto je třeba dovézt zpět. Všechno proběhlo celkem hladce, žádná zácpa touto dobou v Praze nebývá. Děda pak odjel domů s tím, že babička psala asi o hodinu později, že neuměl otevřít okno u našeho auta, aby vložil parkovací kartičku, která mu zvedne závoru ;-) Vylézt dveřmi nemohl, protože jaksi stál tak blízko u automatu, aby dosáhl do otvoru na kartičku- a tak vyzkoušel všechna tlačítka- stíral, blikal, odstřikoval... takže 15minutový limit pro parkování zdarma taktak stačil :-)

Já jsem svého otce nezapřela, když jsem se rozhodla, že si nevlídnou časnou hodinu zpříjemním kávou. Když jsem konečně nashromáždila dostatečný počet mincí, vrhla jsem se k automatu. Vyloudila jsem krásné kafe- s pěnou! A hodlala jsem si udělat občerstvovací koutek u malého pultíčku, kde (naštěstí) vůbec nikdo nebyl. V monetě,kdy jsme se chystala tu dobrotu postavit na stolek, žuchlo mi z ramene příruční zavazadlo a mne zalila kávová tsunami- pěkně celý levý rukáv- i na nohavice se dostalo. Pěna byla fuč. Ta se vsákla jako první. Na ex jsem tedy dopila ten zbyteček a začala čistit- sebe i okolí. Achjo. To nám to začíná...

A když se daří, tak se daří...

Letištní personál byl značně unaven a tvářil se více než komisně. Opravdu se mi to nezdá, když se odkudkoli vracíme, že doma je taknějak nerudno a nepříjemno:-( Kontrola byla neúprosná- musela jsem zout i boty. Prima začátek. A tak madam v bílých rukavicích nesla moje dvaačtyřicítky štítivě skoro nad hlavou na rentgen, aby se pak vrhla na osahávání mojí osoby. Já rozhodně nemám nic proti bezpečnostním opatřením, mně jen uniká smysl toho divadla- že nemůžu s osobou úřadní někam odejít za plentu, že se na mě celá řada lidí dívá, jak paní hmatem zkoumá kostice mého spodního prádla a jak mi kouká za pas u kalhot. Fakt mě to docela rozhodilo, připadala jsem si jak při nástupu do výkonu trestu.

Palubní personál naštěstí nasadil profesionální úsměvy a my se pohodlně uhnízdili na místa u křídla letadla. Tak ani z výhledu nebude nic...;-)

Cesta proběhla v klidu. Martina jásala nad servírovaným občerstvením. Já se chystala na čtení, ale nakonec jsem asi spala neboco :-)

 

V hotelu jsme byli asi v 10h. Jen jsme museli čekat na pokoj, což tedy nebylo úplně potěšující, ale vydali jsme se na průzkum okolí. Moře nezklamalo. Krásné, čisté s mnoha odstíny modré. Pláže písečné- Martina se raduje, že bude stavět hrady.

Po dobrém obědě jsme konečně dostali klíče od pokoje. Nejsme v Řecku poprvé,víme, že ten počet hvězdiček u označení hotelové kategorie je mnohdy hodně orientační... O to větší překvapení následovalo, když jsme dostali apartmá- dvě oddělené a prostorné místnosti s balkonem a úchvatným výhledem na moře a řecký kostelíček.

Je tu krásně! ;-)

 

Řecký mejdan bude! ;-)

11.6.2013

Proč si s Jarkem Nohavicou notuju zrovna tuto píseň? No protože už vím, kdy mi to do mého milovaného Řecka letí :-))

Podařila se nám neuvěřitelná věc. Na dovolené v Řecku budeme sousedit s našimi kamarády z Karviné. Kdybychom to plánovali, asi by to neklaplo. :-) Taky nač se trmácet 5hodin na kafe do Karviné, když si ho v klidu můžeme po 2 a půl hodinovém letu vypít pěkně v teple :-) Děti se mají rády, těší se na sebe, my se těšíme jako ty děti... no to prostě musí vyjít!!! :-)

Miluju Řecko už léta  z několika důvodů. Krásně čisté moře. Bezkonkurenční olivy, olej, víno a vůbec- řecká kuchyně to je to, co mě opravdu uchvátilo!
Nepřestávám žasnout nad tím, jací jsou Řekové pohodáři! verbálně vybavení mi tam připadají spíš chlapi :-) nemají problém zastavit uprostřed křižovatky a pokecat o žiivotě, o fotbale...o čemkoli! :-)

Líbí se mi ta volnost tam. Půjčíte si auto- a můžete cestovat po ostrově. Auto netřeba střežit, kdo by ho kradl. Kriminalita téměř nulová. Můžete navštívit zapadlé horské vesničky, objevovat pláže bez lidí, zato s různým povrchem a pozadím...

V červnu je to nejlepší!! :-) protože všechno kvete! Obří ibišky, stromové fíkusy, oleandry a další květena, kterou neumím pojmenovat. Tráva ještě není spálená sluncem, všechno je krásné, barevné...a Řekové natěšení na turisty.

Těším se na večerní procházky, na západ slunce (východ prostě nejsem schopná doběhnout ;-)), určitě uvidíme spoustu nových míst, určitě mě nemine návštěva aquaparku, kde se dokonale otluču o všechny ty skluzavky a tobogány, které za mých mladých let k mání nebyly a dnes už zas na ně nejsem já ;-)...

Těším se na společné večery s přáteli, které přes rok tak málo vídáme :-) Musíme si to vynahradit a vzájemně se užít "do zásoby" :-))

Slané růže

9.6.2013

Konečně dodávám 2. (a závěrečný) díl  "vaření" na mém antikuchyňském blogu ;-)

Tak nevím, jestli vrtule k vínu byly takovým trhákem, nebo jestli mě čtenářky chtěly namotivovat k dalším výkonům :-), každopádně snad žádný z příspěvků neměl tolik pochvalných ohlasů...

Tak tedy slíbené pokračování- aneb variace na stejné téma "slané růže" od mé kamarádky Andrey (s přiléhavým příjmením Růžičková :-))

Příprava:

1/ zkontrolovat stav zásob vína- tedy jestli to bude k čemu jíst :-)

2/ hospodyňky vyrobí těsto - mně podobní lenoši pokračují bodem 3/ ;-)

250g hladké mouky
150g másla (nebo Hery)
1 lžíce octa
1 lžíce vody
1 žloutek
 sůl
- mělo by vzniknout vláčné těsto, které si chce hodinu v chladu odpočinout...

3/ koupit listové těsto + měkký salám (nejsem znalec sortimentu uzenin, a tak jsem hledala "něco" s menším průměrem koleček. Nakonec jsem zakoupila BIVOJE v Kauflandu)

4/ z placky těsta jsem nakrájela proužky ) cca 4x15cm ; kolečka salámu nakrájela na půlky, položila na proužek těsta a zatočila

5/ v roztopené troubě na cca 180°C pekla asi 20minut (podle barvy)

No a takhle vypadal můj záhonek slaných růží. Zaprášilo se, ač nebyly všechny úplně výstavní :-)
Inu byl to pilotní vzorek :-)

 

Tak dobrou chuť!

Protislužby

7.6.2013


Můj Wlk je šikovný a trpělivý člověk. A tak spravuje počítače širokému okruhu našich známých, kamarádů a sousedů. Ceny jsou smluvní ;-), a tak někteří projevují vděk za službu i tím, že nabídnou něco ze svého oboru. Skvělé! :-)
Tak jsem od jedné "patchworkové zákaznice" přišla ke třem úžasným povlakům na polštářky do obýváku, které jsem verbálně (tudíž čistě teoreticky) řešila přesně rok -  ty staré plnily svou funkci, jen pravda nebyly příliš estetické. ;-) M. mě dala do pohybu a v expresní lhůtě a luxusním provedení  dodala tyto kousky. (je to stejná osoba, co zhotovila Martinčinu džínovou pohovku :-))
Takže díky moc!! Překvapila, potěšila... :-))
(Zlomyslně mě napadá, že by jí někdo OMYLEM mohl šlápnout na notebook- že bych ještě dokoupila látku na patch-deku ;-))

No a to by nebyl Tobin, aby to hned nešel ozkoušet, jak mu budou polštářky vyhovovat. ;-)

Přítelkyně L. konstatovala, že potřebuju jinou kočku, protože tahle se mi domů barevně nehodí :-) Ona L. totiž Tobina nemá moc v oblibě. Má na kočky alergii, takže po několika minutách strávených v naší domácnosti má oči zalité slzami - a slzy dojetí to nejsou ;-)
Tobin nepatří mezi mazlivé kočky-  rozhodně nejde ke každému, ale k L. je schopen si sednout i na  klín a ocasem jí pěkně pošimrat pod nosem.

Přesně tak, jak je znázorněno v následujícím obrázku.

 

Obrázek je vypůjčený z mé oblíbené FBstránky: Bydlím u své kočky :-) Kdo to kreslil, Tobina jistě znal osobně! :-)

Jak málo stačí k radosti

4.6.2013

Dneska mě po několika dnech nebudilo bubnování kapek na okenní parapet a šedá obloza zesvětlala hned o několik odstínů. Ze samé radosti jsem hned nacpala pračku, protože coby majitelka balkonu, podcenila jsem koupi sušičky, a tak v období dešťů mám s mokrým prádlem problém :-( Dneska jsem však prádlo stihla i usušit!
Obvykle kytky zalévám. Dneska jsem vodu vylila balkónovkám z misek, aby mi neuhnily. Ale celý den se mi podařilo strávit bez deštníku! Myslím, že mám důvod být spokojená :-)

Potěšil mě i nečekaný, ale milý telefonát od I., která nás nevídá moc často a chtěla se jen ujistit, že jsme v pořádku. Mám ráda lidi, kteří si i v zajetí vlastních starostí najdou chvíli na to, aby někoho potěšili- prostě zavolat jentak. Nic nechci, nic nepotřebuju- chci (potřebuju) tě jen slyšet! Vyřízeno za 10minut a hřeje to pak ještě mnohonásobně déle. Ono přátelství se musí pěstovat průběžně- nejen když člověku teče do bot.

Průběžně sleduju zprávy. Ponejvíce na internetu. Děsivé obrázky zatopených obytných částí z Mělnicka, ze severu Čech :-(
Neuvěřitelné zprávy o tom, že byly zaznamenány pokusy o rabování a taky že turisti v Praze zkoušeli rozebrat povodňové zátarasy. Na to snad ani není žádná slušná fráze. Řezat a řezat tu havěť! 

Kamarádka psala i Irska, že se spálila od sluníčka a že lituje, že si nepřibalila plavky. Další nepochopitelný úkaz! V Irsku pálí slunce, zatímco v Itálii a v Chorvatsku prší. Chystáme se na dovolenou. Zatím jsme se usnasli na termínu, nikoli na destinaci. Termín je od 10.6. ;-)

Na večer nás kamarád pozval do hospody. Na Smíchov- čili na druhý břeh Vltavy. Jezdit po Praze bez použití metra je časově náročné. Už jen to vymyslet náhradní spojení! Jeli jsme vlakem :-) To je paráda! Při pohledu z mostu je patrné, že vody ve Vltavě je víc než dost... :-(

Do hospody naštěstí neteklo. Spořádali jsme talíře žebírek a křidýlek, probrali práci, život a dovolené :-) A byli uvyjevení z toho, ze na zdi v hospodě mají alkoholtester :-) Za desetikorunku vám dovolí dýchnout a napíše, kolik promile už (nebo ještě) máte.

Tak dnešní den se nakonec pěkně vydařil!
Hlavně aŤ už neleje, voda ať pěkně opadne a hráze aŤ vydrží tolik, kolik bude třeba! 10let je příliš krátkým intervalem na další pohromu!

Český smysl pro humor

3.6.2013

Od rána se na mě ze všech médií valí katastrofické zprávy o valící se vodě. Prognóza pro Prahu nezní zrovna optimisticky :-((

No ale z vtipů na toto povodňové téma došlých dnes mailem už bych si mohla založit slušnou sbírku. Jestli je na českém národu něco obdivu hodného, pak je to jistě celoplošně vyvinutý smysl pro humor. Taková národní diagnóza. ;-) Vím, že situace je vážná, ale stejně nad některými vtípky vyprsknu smíchy...

Tak třeba názvy měsíců roku 2013, které kolují na FB ;-) Já myslím, že výstižněji už to nešlo!

 

Úsměv z tváře mi naopak mizí při pohledu na fotky zaplavené ZOO, letecké snímky zatopených částí Prahy a taky na tabulky a grafy plánovaných zvýšení hladiny Vltavy poté, co Vltavská kaskáda začala upouštět vodu.
Nevlídný mokrý čas... Předpověď počasí slibuje na středu sluníčko! Sice s mráčkem, ale bez kapek!! Už aby to bylo!!!

------------------------------------
Dodatek: Noviny Metro 4.6.2013  článek o povodňovém humoru

Mokře

3.6.2013

Všichni mluví o počasí, protože se chová divně. Je červen a náš plynový kotel stále spíná. Prázdniny se mu každoročně zkracují. Když to dobře půjde, oddychne si v červenci a v srpnu a od září mu šichta začně nanovo :-( Ani nechci vidět tu sumu na faktuře od plynáren!

V květnu jsem nějak nestíhala obhospodařovat zahradu, a tak jsem do zahradnictví vyrazila až poslední květnový den. Nakoupila krásné verbeny

... tahle mi připadá úplně úžasná- taková jemná, holčičí ;-)

 Tohle je už nevímco, ale údajně to k životu skoro nic nepotřebuje :-) Ideální pro naši domácnost!
 

Stejnětak jako afrikány, které přežijí i nevlídné zacházení a kratší období sucha.

 

Tak jsem se radovala, jak je to pěkné, když jsou truhlíky osázené... To jsem ale netušila, že výběr rostlin nebyl úplně vhodný. Vzhledem k tomu, že tu už 5.den intenzivně prší, spíš by to chtělo vsadit lekníny ...

 

... a místo rajčat rýži. Všechno plave. Z truhlíků vylévám vodu. V záhonech stojí laguny.
Já vím, čert to vem, když jinde mají lidi v baráku metr bahnité vody....

 

Souhrnně a optimisticky:

 

Školy a školky zůstaly dnes v Praze ve většině částí zavřené. Plánovala jsem pro děti program, ale vydat se autem do Prahy dneska nemělo smysl, všude stály kolony, a tak si děti hrály u nás. Venku stále vytrvale prší. Dá se říct, že bez přestávky. 

Snažím se vybrat dovolenou. Klasicky na poslední chvíli- někam do tepla ;-) Sleduju předpovědní mapu a mám dojem, že snad prší i v Africe. Tak nevím. Už ani nechci číst žádné další zprávy o povodních. Je to ubrečený, smutný čas. V ložnici nezatahuju žaluzie. Mám okna na východ a těším se, až mě zas probudí sluníčko. Už se mi to docela dlouho nestalo.... tak třeba už zítra...