Přímý let Praha-Heraklion

13.6.2013
 
 
Odlet

Pro mě nejnepříjemnější části dovolené- odlety a přílety. Člověk se několik dní topí v hromadách věcí,které se snaží nějakým způsobem zapakovat do váhově limitovaných zavazadel, přičemž ví, že bez krokodýla a tlusté pěnové žížaly na vodní hrátky se odjet prostě nedá... 

Odlet v 5hodin ráno, což v praxi znamená být ve 3 na letišti. Uprosili jsme dědu, že nás odveze-tedy odvezeme se sami, jen auto je třeba dovézt zpět. Všechno proběhlo celkem hladce, žádná zácpa touto dobou v Praze nebývá. Děda pak odjel domů s tím, že babička psala asi o hodinu později, že neuměl otevřít okno u našeho auta, aby vložil parkovací kartičku, která mu zvedne závoru ;-) Vylézt dveřmi nemohl, protože jaksi stál tak blízko u automatu, aby dosáhl do otvoru na kartičku- a tak vyzkoušel všechna tlačítka- stíral, blikal, odstřikoval... takže 15minutový limit pro parkování zdarma taktak stačil :-)

Já jsem svého otce nezapřela, když jsem se rozhodla, že si nevlídnou časnou hodinu zpříjemním kávou. Když jsem konečně nashromáždila dostatečný počet mincí, vrhla jsem se k automatu. Vyloudila jsem krásné kafe- s pěnou! A hodlala jsem si udělat občerstvovací koutek u malého pultíčku, kde (naštěstí) vůbec nikdo nebyl. V monetě,kdy jsme se chystala tu dobrotu postavit na stolek, žuchlo mi z ramene příruční zavazadlo a mne zalila kávová tsunami- pěkně celý levý rukáv- i na nohavice se dostalo. Pěna byla fuč. Ta se vsákla jako první. Na ex jsem tedy dopila ten zbyteček a začala čistit- sebe i okolí. Achjo. To nám to začíná...
A když se daří, tak se daří...

Letištní personál byl značně unaven a tvářil se více než komisně. Opravdu se mi to nezdá, když se odkudkoli vracíme, že doma je taknějak nerudno a nepříjemno:-( Kontrola byla neúprosná- musela jsem zout i boty. Prima začátek. A tak madam v bílých rukavicích nesla moje dvaačtyřicítky štítivě skoro nad hlavou na rentgen, aby se pak vrhla na osahávání mojí osoby. Já rozhodně nemám nic proti bezpečnostním opatřením, mně jen uniká smysl toho divadla- že nemůžu s osobou úřadní někam odejít za plentu, že se na mě celá řada lidí dívá, jak paní hmatem zkoumá kostice mého spodního prádla a jak mi kouká za pas u kalhot. Fakt mě to docela rozhodilo, připadala jsem si jak při nástupu do výkonu trestu.

Palubní personál naštěstí nasadil profesionální úsměvy a my se pohodlně uhnízdili na místa u křídla letadla. Tak ani z výhledu nebude nic...;-)



Cesta proběhla v klidu. Martina jásala nad servírovaným občerstvením. Já se chystala na čtení, ale nakonec jsem asi spala neboco :-)

 




V hotelu jsme byli asi v 10h. Jen jsme museli čekat na pokoj, což tedy nebylo úplně potěšující, ale vydali jsme se na průzkum okolí. Moře nezklamalo. Krásné, čisté s mnoha odstíny modré. Pláže písečné- Martina se raduje, že bude stavět hrady.

Po dobrém obědě jsme konečně dostali klíče od pokoje. Nejsme v Řecku poprvé,víme, že ten počet hvězdiček u označení hotelové kategorie je mnohdy hodně orientační... O to větší překvapení následovalo, když jsme dostali apartmá- dvě oddělené a prostorné místnosti s balkonem a úchvatným výhledem na moře a řecký kostelíček.

6 komentářů:

Roryska řekl(a)...

Konec dobrý, všechno dobré - tím myslím to apartmá s výhledem na konci cesty :-). Ale historka o snaze dědy dostat se z parkingu na letišti mě zaručeně pobavila..., Tvé kávě už jsem se až tolik nesmála (abys neřekla, že jsem zlomyslná ;-)), moc dobře vím, že podobné historky už jsem od Vás taky převzala do praxe, takže se nemám čemu smát ;-)

Roryska řekl(a)...

... a je to milé, takhle při pátku si přečíst nový vtipný přírustek na Tvém blogu :-)

Ali řekl(a)...

Diky, ze jste me rozsmala. Dnes jsem to obzvlaste potrebovala. Rada budu sledovat vase recka dobrodruzstvi. Nase kyperska budu muset zrejme stornovat :-(

LenkaS řekl(a)...

Tak už vás sledujeme z domova. :-( Přejeme štastnou cestu domů! Máme vás rádi! :-)

Lucka řekl(a)...

to by nebyli Wlci, aby neměli začátek dovolené s "vtipným" zážitkem. Věřím, že tím to teprve začalo :)

Já jsem vítací typ, letiště mám moc ráda. Jak psal Remarque, je tam tolik emocí.. :)

Wlcice řekl(a)...

:-)) ano, emocí tam bylo ažaž ;-)