Drobné mezinárodní konflikty ;-)

13.-23.6. 2013

 Jak jsem se zmínila, cca 80% klientely tohoto hotelu tvořili naši slovanští bratři Rusové. Řekové nás s nimi házejí do jednoho pytle, protože čeština a ruština jim zní patrně stejně :-(  Snaží se jim vyjít maximálně vstříc, a tak tolerují jejich roztahovačné manýry (všude jsem víc než doma- budu si řvát a prasit, jak mě napadne, pokud mi spane kus nádobí pod stůl- prostě ho odkopnu někam jinam, pokud potřebuju příbor, nemám problém sebrat ho od stolu třeba právě tobě... příkladů "z dobré praxe" je spíš na románek než na článek- no a tak v obchodech prodavači hovoří rusky, na obchodech jsou nápisy řecky a azbukou... oblast, kde jsme se vyskytovali my, na mě působila jako ruská kolonie.

O drobné mezinárodní konflikty nebyla nouze, protože my Češi máme svá specifika, ale zdaleka nedosahujeme těchto "kvalit". My si zase rádi ušetříme, takže přes všechny zákazy a cedule, stejně ty PETlahve budeme plnit u postmixů, až to bude stříkat po celém baru, protože dát 1,70eur za 6lahví vody je prostě nad naše možnosti ;-) (aúúú, stydím se- ačkoli to nedělám, je mi trapně!!)  Taky tu a tam u snídaně -šup do tašky s houstičkou, buchtou a kdečím jiným. ne že by byl hlad...ale kdyby přišel, aŤ mu máme co nabídnout. ;-) Ovšem Rus, ten netroškaří. Málem nám vypadly oči z důlku, když Irina do své plážové tašky, kterou měla NENÁPADNĚ přes rameno i u servírovacího pultu, šoupla rovnou celý talíř s hromadou sýra- a než jsme stačili své úžasem otevřené pusy zavřít, šel za ním druhý s půlkilem krájené šunky. takže tak.

Já propadala depresi. Wlk je nad věcí a hned prakticky poznamenal: "To nezměníš...hlavně se o to NESNAŽ!! :-) tady se musíš jen přizpůsobit a přežít..."
No, to NE!!

Jenže pravidla nepravidla- když všichni stáli spořádaně frontu na servírovací příbor- tak přišel Ivan z druhé strany fronty- hrábnul do připraveného jídla svojí prackou, nandal tolik, že mu to z talíře padalo, prsty pěkně hygienicky olízl...a šel k dalšímu. Mně se dělalo mdlo. Sice jsem se utěšovala tím, že jsme očkovaní, ale někdy ani to nestačilo. Pesronál na to nic. Jsou zvyklí a hlavně soudruzi v takovém množství opravdu pusobili jako zbraŇ hromadného ničení.

Pro ilustraci - jeden "dojedený stůl"


Bitka o "moučníky". To jsem nechápala. Úplně obyčejná buchta (na plech nalité těsto- jednou světlé, jednou tmavé- klasická "dusivka")- a soudruzi dokázali bojovat a hamounit i tady. V ruce nemá každý 1-2kousky, které by normálně ke kávě snědl- ale hned celý štos kusů.


Mě baví si servírovat - a hlavně to, co doma běžně nejím. Tady jsou takové malé zákusky- byly docela sladké a připomínaly ruličky z listového těsta.


Skopové, všechny druhy fazolí a baklažánů a lilků a rajčata... pro mě dobrota. :-)


K jídelně se váže i jedna velmi veselá příhoda- takový malý mezinárodní konflikt č.1.

Šli jsme na večeři. Davy soudruhů už proudily z jídelny- dobré znamení :-) Soudružky si potrpí na módu. nevím tedy, na čem se sjíždějí jejich módní návrháři, ale zraky mi doslova přecházely z těch psychedelických vzorů na šatech a halenách, které soudružky ještě vyšperkovaly bižiteriií mega rozměrů, mašlemi  a obrovskými květy ve vlasech. Ne, nebyl karneval... jen chtěly být krásné. ;-)

No a tak proti nám kráčely dvě soudružky. Irina měla šaty červené- dlouhé až na zem a na hlavě klobouk s obří květinou. Oči zvýraznila stíny v odstínu barvy moře a zářivou rtěnkou obtáhla rty. Máša zvolila na své v pase nabrané šaty vzor "džungle" - listy, barevné květy, motýly... k tomu měla pantoflíčky bohatě zdobené květinami a na krku obrovské korále. Zatímco já mohla oči nechat na soudružkách, kolega Wlk měl zájmy zcela jiné.
"Hele, kobylka!", jásavě hlásil a ukazoval přitom  na cca 10cm saranče.
"Brr, dej s tím pokoj. Havěť ošklivá...", usměrňovala jsem zvídavého přírodovědce.
Nedal. se. "Máťo, pojď se honem podívat!", halekal. Soudružky si to vyložily tak, že i ony jsou zvány na cosi. Zastavily se a široce se na nás usmívaly.
"Hele, koukni..." , nadšeně zdůrazňoval svůj objev Wlk a aby Martině předvedl saranče v akci, popostrčil tu kobylu špičkou boty, aby se dala do pohybu.
Kobyla to pochopila správně. Udělala hoooop! a přistála soudružce v šatech s džunglovým vzorem přímo v oblasti vyvinutého hrudníku. Kde, to se přesně nevědělo. Látka byla tak strakatá, že efekt mimikry zafungoval okamžitě. Máša začala ječet jako siréna a pohyby, které předváděla, se podobaly tomu, co já si představuju pod označením "tanec svatého Víta" :-) Irina se snažila jí tu kobylu sundat, ale nevěděla, kde je, tak po ní šmátrala rukama a Máša divoce máchala kabelkou.

a my... No my se smáli jak šílenci. Bez přehánění jsme se ohýbali v pase smíchy a vypadalo to, že se ani nebudeme schopni navečeřet. Wlk jen konstatoval: "Zásah-potopená" ... no to abych dorovnala skóre :-))

Jak to dopadlo s kobylou, nevím. Irina s Mášou každopádně přežily. Kobyla, pokud se včas neodhodlala k dalšímu skoku,  možná skončila pod tím rozkošným pantoflíčkem... ;-)
 

10 komentářů:

Barbuxa řekl(a)...

Zasmála jsem se :) , bohužel jsem ale něco podobného zažila v hotelu ve Vídni. Jen to saranče se nekonalo :/
Naštěstí pro nás je v Řecku ještě dost míst, kde není tak vysoká koncetrace soudruhů :)

LenkaS řekl(a)...

Vy umíte přilákat zážitky! :-) Nás nic takového nepotkalo. Bohudík. "Naši" Rusové byli méně zajímaví a více nenápadní než ti "vaši".
Krásné prázdniny Martince přejeme!

Ilona Ř. řekl(a)...

K první části příspěvku - :-o
K druhé - :-D

Martince i Vám krásné prázdniny !

Anonymní řekl(a)...

Taky se směju! Já tedy soudruhy z východu na dovolené nezažila, ale ke "štěstí" nám stačili "našinci". V době kdy normální turista ještě spí, už stáli frontu až se otevřou brány u hotelového bazénu, aby urvali lehátka a místo ve stínu. Do moře, které bylo cca 50 m po schodech celý týden ani nevlezli, protože by jim někdo mohl vypít pití z baru... Taky se vždycky stydím za ně! Prázdninám zdar!!!
Lenka

JitkaI řekl(a)...

A pak že jsou sarančata škodlivý hmyz :-))

Wlcice řekl(a)...

byla to taková biologická zbraň :-))

Lucka řekl(a)...

se tu směju :D

mám pocit, že se vyskytují již všude..

Esmé řekl(a)...

Po dlouhé době jsem mrkla k Tobě na blog a zrovna jsem se pobavila, neb popisuješ totéž, co jsem zažila na dovo v Egyptě - zhubla jsem tam dokonce pár kilo, neb díky soudruhům v akci mě vždycky přešla chuť :D Užijte si dovolenou :-)

Liška Ryška řekl(a)...

Ech, to jsem vůbec netušila, že takhle se někdo chová v jídelně!

Zírám.
Vůbec nevím, co bych dělala. jestli nic, anebo s nimi chodila do konfliktu jako idiot.

Daniela Šnáblová řekl(a)...

To jsou zážitky :-)))) Úplně vidím Mášu a saranče, no, vyváděla bych stejně... Snídaně skončila na stropě, ale dobrá nálada mi vydrží do večera!