21.6.2013
První letní den jsme oslavili v aquaparku. Martina po ničem jiném nebaží. Váhali jsem, zda aquapark zařadit do programu i letos, nechali jsme si to jako překvapení. Martina jásala, vysloužili jsme si několik pochvalných vět a čekalo nás odpoledne plné vodních radovánek.
Vodní park WATER CITY je nedaleko Heraklionu ve vesničce Anopolis- a nachází se na kopci, odkud je krásný výhled na okolní kopce i na moře. Je vyzdoben ve stylu řeckých bohů, takže všude jsou sochy bohů i některé atrakce nesou názvy související s řeckou mytologií.
Utábořili jsme se pěkně na lehátkách pod slunečníkem u nejklidnější atrakce "lazy river". Klídek, pohoda, člověk se pěkně nechává unášet líným proudem vody na barevné nafukovací pneumatice. No pro začátek prima... ale Martina samozřejmě toužila po adrenalinu. Výskala a neustále se dožadovala, kdy už půjdeme tam a támhle... Šly na mě mrákoty, když jsme viděla, jak se šílenci řítí po příkré skluzavce dolů, až voda stříká a při tom se ještě točí kolem své osy a na závěr zahučí pod hladinu... děsivá představa!!
Snažila jsem se Martince vysvětlit, že já na to rozhodně nejdu, protože mi vadí voda v uších, protože jsem stará na takové blbnutí a taky bych jezdila moc rychle, protože jsem těžká- a to mi vadí, rychlá jízda není moje hobby. Martina nevěřícně hleděla a pravila: "Já myslim, že jsou tu lidi i mnohem starší a tlustší, takže jdeme, mami!" Popadla mě za ruku a nutila mě k běhu!!, abychom toho stihly co nejvíc. Vůbec mi nebylo do smíchu. V duchu jsem meditovala nad tím, že pořídit si děti "na stará kolena" - znamená vzdát se pomyšlení na klidné stáří. ..ale to už teď asi těžko změním... a tenkrát mě to vůbec nenapadlo :-)
Koukla jsem s hrůzou na ty propletené barevné tubusy a skluzavky a hodlala jsem následovat to pud sebezáchovy nemající dítě...
No a pár veselých obrázků pro ilustraci...
Martina a moje ofina... předsevzetí, že si rozhodně nebudu máčet hlavu -vzalo za své hned po první jízdě....
Další můj dojezd s ponorem...
První letní den jsme oslavili v aquaparku. Martina po ničem jiném nebaží. Váhali jsem, zda aquapark zařadit do programu i letos, nechali jsme si to jako překvapení. Martina jásala, vysloužili jsme si několik pochvalných vět a čekalo nás odpoledne plné vodních radovánek.
Vodní park WATER CITY je nedaleko Heraklionu ve vesničce Anopolis- a nachází se na kopci, odkud je krásný výhled na okolní kopce i na moře. Je vyzdoben ve stylu řeckých bohů, takže všude jsou sochy bohů i některé atrakce nesou názvy související s řeckou mytologií.
Utábořili jsme se pěkně na lehátkách pod slunečníkem u nejklidnější atrakce "lazy river". Klídek, pohoda, člověk se pěkně nechává unášet líným proudem vody na barevné nafukovací pneumatice. No pro začátek prima... ale Martina samozřejmě toužila po adrenalinu. Výskala a neustále se dožadovala, kdy už půjdeme tam a támhle... Šly na mě mrákoty, když jsme viděla, jak se šílenci řítí po příkré skluzavce dolů, až voda stříká a při tom se ještě točí kolem své osy a na závěr zahučí pod hladinu... děsivá představa!!
Snažila jsem se Martince vysvětlit, že já na to rozhodně nejdu, protože mi vadí voda v uších, protože jsem stará na takové blbnutí a taky bych jezdila moc rychle, protože jsem těžká- a to mi vadí, rychlá jízda není moje hobby. Martina nevěřícně hleděla a pravila: "Já myslim, že jsou tu lidi i mnohem starší a tlustší, takže jdeme, mami!" Popadla mě za ruku a nutila mě k běhu!!, abychom toho stihly co nejvíc. Vůbec mi nebylo do smíchu. V duchu jsem meditovala nad tím, že pořídit si děti "na stará kolena" - znamená vzdát se pomyšlení na klidné stáří. ..ale to už teď asi těžko změním... a tenkrát mě to vůbec nenapadlo :-)
Koukla jsem s hrůzou na ty propletené barevné tubusy a skluzavky a hodlala jsem následovat to pud sebezáchovy nemající dítě...
No a pár veselých obrázků pro ilustraci...
Martina a moje ofina... předsevzetí, že si rozhodně nebudu máčet hlavu -vzalo za své hned po první jízdě....
Další můj dojezd s ponorem...
Ve 4hodiny odpoledne odjely hromadné výpravy a v parku bylo najednou
pusto prázdno. To nás to teprv začalo bavit. Nikde nebyly fronty a my nestačili přebíhat z jedné atrakce na druhou. Vydrželi jsme tam do
zavíračky :-) Martina tleskala, když nás viděla řádit. Ono nás to
nakonec začalo fakt bavit. To za našich mladých let nebylo ;-) Tak jsme
to museli dohnat. Ještěže to dítě máme! Sami bychom se sem asi těžko
vypravili :-)
Martina usnula, sotva sedla do auta. My jsme se bavili svými zážitky a vyměňovali jsme si svoje zkušenosti z atrakcí. paradoxně jsme si oba narazili prst u nohy. Oba ten stejný. jen já na levé noze a Wlk na pravé. Oba prsty jsou úplně fialové. Wlk má obavy, že o prst přijde. Já si říkám, že v případě ztráty dožiju i jako lenochod čtyřprstý :-)
Uf, večer vracíme auto... takže na sobotu vyhlašuju dovolenou!! nebude se dělat nic! Bude se lenošit u hotelu.
Martina usnula, sotva sedla do auta. My jsme se bavili svými zážitky a vyměňovali jsme si svoje zkušenosti z atrakcí. paradoxně jsme si oba narazili prst u nohy. Oba ten stejný. jen já na levé noze a Wlk na pravé. Oba prsty jsou úplně fialové. Wlk má obavy, že o prst přijde. Já si říkám, že v případě ztráty dožiju i jako lenochod čtyřprstý :-)
Uf, večer vracíme auto... takže na sobotu vyhlašuju dovolenou!! nebude se dělat nic! Bude se lenošit u hotelu.
2 komentáře:
jen at vás Martinka prožene :)
Mě něco vykládej o nemocech.. vy taky nevydržíte bez úrazu :D
Ještě že to dítě máte,Vy lenochodi :)Ale docela bych se s tebou projela na tobogánu,nebyla bych za blbce jen já...
Okomentovat